Europoslanci si bokem přivydělávají miliony? Češi jsou proti

Česká pobočka této organizace v doprovodné tiskové zprávě tvrdí, že z 21 českých europoslanců jich v analýze figuruje deset. Někteří čeští zástupci v unijním zákonodárném sboru, které tisková zpráva zmiňuje, se ale proti tvrzení ostře ohradili s tím, že přehled vychází z chybných údajů, které mimo jiné zahrnují i výdělky před začátkem mandátu v červenci 2014. 

"Jan Keller (41.000 až 194.000 eur), Pavel Svoboda (35.000 až 181.000 eur) a Miroslav Poche (24.000 až 48.000 eur) tvoří trojici českých europoslanců s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti," píše v tiskové zprávě české zastoupení TI EU. "Problematické je především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla Svobody, kteří by měli uvést konkrétní informace o částkách, které si při vedlejší činnosti vydělal," uvádí dokument.

Keller ČTK zaslal prohlášení, ve kterém informace o svých vedlejších příjmech označuje za nepravdivé. "Toto tvrzení je rovněž lživé, jak je možné se přesvědčit na mé deklaraci předkládané pravidelně vedení Evropského parlamentu," napsal Keller. Dodal, že analýza zahrnuje jeho dřívější příjem před nastoupením mandátu europoslance.

Na webu europarlamentu má Keller jako jeho ostatní kolegové zveřejněné přiznání příjmů, které je konkrétně z května 2017. V něm vedlejší příjmy v souběhu s poslaneckým mandátem přiznává, a to v kategoriích do 499 eur a od 500 do 1000 eur měsíčně za publikační činnost a za působení na univerzitě.

"Důrazně se ohrazuji proti zprávě Transparency International, podle které si údajně ročně přivydělávám až 33 000 euro. Zcela chybně interpretovali můj původní příjem z podnikání před ziskem mandátu jako současný vedlejší příjem. Žádný vedlejší příjem po nastoupení do mandátu ale nemám, firem jsem se vzdal a plně se věnuji pouze práci europoslance," uvedl pro EuroZprávy.cz europoslanec Tomáš Zdechovský.

Ohradil se i Svoboda. "Plně se věnuji práci europoslance, mým jediným vedlejším placeným úvazkem je úvazek 0,1 na Právnické fakultě UK (Univerzity Karlovy) v Praze," prohlásil.

Poche sdělil ČTK, že v daném období skutečně měl vedlejší příjem. "Konkrétně cca 8000 eur ročně jako spolumajitel cestovní agentury, kterou vlastním se svou ženou. I přesto nelze považovat tuto ´studii´ Transparency International za relevantní, jsem dost nepříjemně překvapen metodikou, kterou TI používá, a tím pádem i závěry," napsal Poche.

Úterní tisková zpráva zmiňuje i české europoslance Olgu Sehnalovou, Evžena Tošenovského a Stanislava Polčáka. Sehnalová podle tiskové zprávy TI od června 2017 deklaruje měsíční příjem 37 eur. Na svém profilu webu europarlamentu v přiznání z června 2017 upřesňuje, že jako zastupitelka Kroměříže dostává odměnu 965 korun měsíčně.

Tošenovský v přiznání příjmů uvádí odměnu za členství v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje. Přesnou částku nezmínil, příjem ale zařadil do kolonky jedno euro až 499 eur. Tento příjem stejně jako Sehnalová vykazuje pouze v aktuálním přiznání z května 2017, v předchozích letech vedlejší příjmy shodně se Sehnalovou nevyplnil.

Sehnalová má k analýze IT i tak výhrady. "Pokud zpráva nerozlišuje mezi odměnami za volenou funkci zastupitele a komerčními aktivitami, považuji takto uvedené informace za silně zavádějící," upozornila. Europarlamentní formulář takové rozlišení poskytuje.

V případě Polčáka česká tisková zpráva TI uvádí roční příjem 12.000 až 60.000 eur. V přiznání z června 2017 poslanec uvádí, že má souběžně pravidelnou výdělečnou činnost jako advokát s příjmem 1001 až 5000 eur měsíčně. Polčák v telefonickém rozhovoru ČTK řekl, že má výhrady k metodice TI, neboť počítá jen příjmy a ne náklady, takže skutečný zisk je odlišný.