NÁZOR - "Vždy jsem se bál pouze znaků a symbolů, nikdy lidí a věcí," zní citát rumunského spisovatele Mihaila Sebastiana z knihy Už dva tisíce let z roku 1934, která zachytila dusivou atmosféru antisemitismu a jedovatého nacionalismu meziválečného Rumunska, připomíná bulharský politolog Ivan Krastev. Ředitel sofijského Centra pro liberální strategie v komentáři pro server The Guardian poukazuje, že v Evropě a USA se i dnes hodně mluví o návratu 30. let, jak sílí strach z růstu nacionalismu.
Nacionalismus se pouze skrýval
Paradoxem podle Krasteva zůstává, že mnoho studií ukázalo, že nacionalistické postoje a především protimigrační nálady se za posledních 20 let moc nezměnily a lidem vždy byla nepříjemná myšlenka cizinců usazujících se v jejich zemi. "Otázka tedy ani tak nezní, odkud nacionalismus přichází, ale kde se ty roky skrýval," deklaruje expert. Ptá se, proč na rozdíl od minulosti nyní voliče láká etnický nacionalismus a zda jde jen o dopad finanční krize z let 2008-2010 v kombinaci se šokem z uprchlické krize, nebo existuje méně zřejmé vysvětlení.
Odborník odkazuje na výstavu bulharského umělce Lučezara Bojadžieva, která nedávno v Sofii nabídla skvělé ztvárnění toho, co bylo dlouho politicky korektní verzí evropské historie - pod názvem Na prázdninách ukazovala známou jezdeckou sochu pruského krále Fridricha Velikého v Berlíně, avšak král na koni chyběl, čímž umělec přeměnil památník národního hrdiny v památník zvířete.
Veškeré složitosti spojené s důležitými, ale morálně kontroverzními postavami minulosti byly odstraněny a je pouze ironií, že Bojdžievova práce míří současně na ty, kteří očekávají své národní hrdiny na koních, i na ty, kteří věří, že lze přepsat historii odstraněním jezdců, poukazuje Krastev. Dodává, že umělec si možná neuvědomil, že na místo odstraněných historických hrdinů budou mít chuť skočit stávající političtí lídři.
"To se přesně stalo ve střední Evropě v posledních letech. Pravicová politická hegemonie v zemích jako Polsko a Maďarsko je přímým důsledkem vakua vytvořeného rozvodem liberalismu a nacionalismu koncem 90. let," píše politolog. Připomíná, že nacionalisté a liberálové se spojili za účelem svržení komunismu, a jelikož středoevropští liberálové si uvědomovali politickou přitažlivost postkomunistického nacionalismu, snažili se ho tvarovat a změkčovat.
Apely na nacionalistické nálady byly zásadní při mobilizaci společnosti proti komunistickým režimům - ani polské hnutí Solidarita nebylo liberální, ale společensko-nacionalistické - a uvedené spojenectví zároveň prosazovalo hodnoty liberální demokracie, poukazuje expert. Vysvětluje, že toto spojenectví skončilo během válek na Balkáně, kdy násilný rozpad Jugoslávie přesvědčil liberály o tom, že nacionalismus je samým srdcem temnoty a flirtování s ním by bylo hříchem.
Drama na Balkáně také umlčelo, či alespoň na čas utlumilo nacionalisty, jelikož srbský vůdce Slobodan Milošević, někdejší komunista, se stal nenáviděným symbolem nacionalismu 90. let, konstatuje odborník. Dodává, že středoevropští nacionalisticky orientovaní, silně antikomunističtí politici s ním nechtěli být spojováni a spíše mlčeli, jelikož jejich nacionalismus byl zkrátka tabu.
Vítězové a poražení
Války v bývalé Jugoslávii rovněž znemožnili liberálům nevymezovat se vůči nacionalismu, uvádí politolog. Podotýká však, že postupně si ztotožňování liberalismu s antinacionalismem vyžádalo daň a voličská podpora liberálních stran poklesla, protože při nemožnosti opřít se o silné nacionalistické symboly se staly závislé čistě na úspěchy hospodářských reforem.
Nevyhlášená válka mezi liberály a nacionalisty přivedla umírněné nacionalisty do antiliberálního tábora, přičemž roli sehrál příklad Německa, tvrdí Krastev. Poukazuje, že středoevropští a východoevropští liberálové chtěli, aby se jejich společnosti vyrovnaly s minulostí podobně jako Německo, ale nebylo realistické očekávat, že po roce 1989 se ze všech stanou Němci. "Poválečná německá demokracie byla postavena na předpokladu, že nacionalismus vede nevyhnutelně k nacismu. V důsledku toho se jakýkoliv projev etnického nacionalismu blížil kriminalizaci - dokonce na státní vlajku na fotbalových zápasech se nahlíželo s podezřením," dodává expert.
Radikální německý přístup je pochopitelný vzhledem k výjimečnosti nacistického dědictví, s nímž bylo nutno se vypořádat, ale pokus aplikovat ho na střední Evropu nutně vyvolal protireakci, soudí odborník. Důvod spatřuje v tom, že tamní státy byly v éře nacionalismu po rozpadu evropských říší ještě mladé a na rozdíl od německých nacionalistů v roce 1945 se ti středoevropští v roce 1989 cítili jako vítězové, nikoliv poražení v právě skončené válce - tentokrát té studené -, a proto bylo nemožné následovat německý model za situace, kdy například většina Poláků považovala za absurdní přestat oslavovat nacionalistické vůdce, kteří riskovali život při obraně vlasti před Hitlerem či Stalinem.
"Dnes vidíme výsledek. V 19. století a znovu v 70. a 80. letech (20. století) byli liberálové a nacionalisté schopni vytvořit společnou platformu - tu inkluzivní, kořenící z kultury individuálních práv a postavenou okolo pocitu národní hrdosti," píše Krastev. Vysvětluje, že dnes se evropský nacionalismu zúžil na etnickou rovinu, živí ho demografické obavy a strach z měnící se role Evropy ve světě.
Středoevropané se necítí ani tak ohroženi migranty, ale prázdnem, který v jejich zemích zanechala ekonomická emigrace mnoha tamních občanů, což v těch, kteří zůstali doma, zanechává pocit kolektivní prohry, domnívá se politolog. Soudí, že liberálové mohou snít o porážce nacionalismu, podobně jako nacionalismus pomohl porazit komunismus, ale tato naděje se rychle mění v politickou tragédii, jelikož komunismus představoval radikální experiment založený na zrušení soukromého vlastnictví, zatímco nacionalismus tvoří v mnoha podobách organický prvek demokratické politické scény. "Přiznání toho musí být zajisté součástí řešení jeho rostoucího vlivu," uzavírá Krastev.
Související
Orbán vyzval střední Evropu k ochraně křesťanských kořenů. Napadl LGBT i ateisty
Kdo ohrožuje demokracii? Ne komunisté, ale krajní pravice, varuje americká novinářka
nacionalismus , Polsko , Německo
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
včera
Rafah opouští kvůli invazi statisíce lidí
včera
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
včera
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
včera
Pavel: Rusko bude pořád představovat hrozbu. Nespokojí se jen s částí Ukrajiny
včera
Švédové si v bitvě gigantů ostravské skupiny poradili s Američany, porazili je 5:2
včera
Izrael zřejmě využil americké zbraně k porušování mezinárodního práva
včera
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
včera
Nizozemský zpěvák Joost Klein byl vyhozen z Eurovize pár hodin před finálovým večerem
včera
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
včera
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
Ruské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo převzetí kontroly nad pěti obcemi v ukrajinské Charkovské oblasti a jednou v Doněcké oblasti. Ukrajinské úřady hlásí po ruských útocích oběti na životech i zraněných, uvedla agentura AP.
Zdroj: Libor Novák