Paříž - Už je to víc, než rok, kdy se představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Pen utkala v závěrečném klání o Elysejský palác s centristickým kandidátem Emmanuelem Macronem, v němž prohrála. Nyní se pokusí svého dřívějšího soka opět vyzvat v blížících se eurovolbách. Ty proběhnou až za rok, ale Le Penová už nyní řeší jeden problém za druhým. Kromě sporů o nový název své strany se bude muset Le Penová neustále potýkat se jménem svého otce, které se s ní táhne už od dětství. Informoval o tom server Politico.eu.
Francouzská historička a odbornice na krajní pravici Valérie Igounetová vysvětluje, že když někdo ve Francii vysloví příjmení "Le Pen", tak se každému okamžitě vybaví kromě Marine také dnes už devadesátiletý Jean-Marie Le Pen, který v roce 2002 šokoval jak Francii, tak i celý svět, svým postupem do druhého kola prezidentských voleb, kde jej však rozdrtil tehdy staronový prezident Jacques Chirac. Z tohoto důvodu bude podle Igounetové zřejmě velmi obtížné se zbavit této přetrvávající nálepky, ačkoliv se Marine podařilo ujít určitý kus cesty.
Nicméně je třeba připomenout ještě další osobu, která je s rodinným klanem Le Pen, spojená, a tou je jednoznačně Marion Maréchal Le Penová, neteř Marine, která je právě onou reprezentantkou křídla Národní fronty, dnes už Národního sdružení, hlásícímu se k odkazu jejího dědy Jeana-Marie Le Pena. Ta na rozdíl od své tety proslula například účastí na celonárodních francouzských protestech proti zavedení homosexuálních sňatků a adopcí ze strany bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda a garancí předvolebního slibu své tety, že se zasadí o zrušení tohoto zákona.
Po prezidentských a parlamentních volbách v loňském roce se z politiky ale stáhla, přestala používat jméno Le Penová a založila školu politických a ekonomických věd v Lyonu. Dalo by se tedy říct, že má Marine cestu volnou, a že jí tedy nezbývá, než plně dedémonizovat svou stranu a své jméno, aby si během nadcházejících eurovoleb získala zájem širšího spektra voličů, kteří by jí případně mohli být nápomocní i v prezidentských volbách 2022.
Zrození Národní frontyJean-Marie Le Pen založil Národní frontu na základech profrancouzské a protiimigrační rétoriky. Jak už bylo zmíněno, tak v roce 2002 se stal prvním krajně pravicovým kandidátem, který se nečekaně, probojoval až do druhého kola prezidentských voleb, v nichž však podlehl svému protikandidátovi. Nutno připomenout, že tehdy neoblíbený Chirac by se podruhé prezidentem nestal, kdyby variantou vůči němu nebyl právě Le Pen. Velká část Francouzů tehdy volila Chiraca v duchu "radši zloděje, než fašistu". Le Pen je obecně vzato předmětem kontroverzí kvůli rasistické a antisemitské rétorice.
Nicméně poté, co se do vedení Národní fronty dostala Le Penova dcera Marine, došlo k výraznému obratu ve vnímání této, dříve nenáviděné, strany. Marine Le Pen tehdy začala výrazně pracovat jak na sobě, tak i na své straně. Kvůli strachu z démonizace svého jména dokonce vystupovala jako Marine - Présidente 2017.
Po brexitu a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se dokonce spekulovalo, že by se Marine Le Penová skutečně mohla stát první ženou prezidentkou. Sociálními sítěmi se šířil její portrét s nápisem "Všichni, kteří jste si přáli mít za prezidentku ženu, nebuďte smutní! Příští rok jsou volby ve Francii!"
Nicméně jak se ukázalo Le Penová má sice pevné voličské jádro, ale na to, aby mohla skutečně přemýšlet o prezidentském křeslu s většinou v parlamentu, prostřednictvím jíž by mohla realizovat svůj politický program, bude muset ujít ještě hodně dlouhou cestu.
Tím prvním, co by měla dělat, jak se nakonec vyslovila i velká část členů Národní fronty, by byla změna názvu strany. Nicméně ten se teď nese v duchu soudních rozepří s jinou stranou, která jej užívá. Dalším skandálem, který je s Le Penovou spojen, je také údajné zaměstnávání fiktivní asistentky, na něž neprávem pobírala peníze z Evropského parlamentu. Problematickým se jí také může stát silná euroskeptická rétorika. Ostatně pro stále ještě většinu Francouzů je představa opuštění EU s postupným návratem k franku zřejmě nepřijatelná.
Související
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
Le Penová a Orbán zahájili právní bitvu s Evropskou unií
Marine Le Pen , Národní fronta (NF) (Marine Le Penové) , Francie
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák