Paříž - Už je to víc, než rok, kdy se představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Pen utkala v závěrečném klání o Elysejský palác s centristickým kandidátem Emmanuelem Macronem, v němž prohrála. Nyní se pokusí svého dřívějšího soka opět vyzvat v blížících se eurovolbách. Ty proběhnou až za rok, ale Le Penová už nyní řeší jeden problém za druhým. Kromě sporů o nový název své strany se bude muset Le Penová neustále potýkat se jménem svého otce, které se s ní táhne už od dětství. Informoval o tom server Politico.eu.
Francouzská historička a odbornice na krajní pravici Valérie Igounetová vysvětluje, že když někdo ve Francii vysloví příjmení "Le Pen", tak se každému okamžitě vybaví kromě Marine také dnes už devadesátiletý Jean-Marie Le Pen, který v roce 2002 šokoval jak Francii, tak i celý svět, svým postupem do druhého kola prezidentských voleb, kde jej však rozdrtil tehdy staronový prezident Jacques Chirac. Z tohoto důvodu bude podle Igounetové zřejmě velmi obtížné se zbavit této přetrvávající nálepky, ačkoliv se Marine podařilo ujít určitý kus cesty.
Nicméně je třeba připomenout ještě další osobu, která je s rodinným klanem Le Pen, spojená, a tou je jednoznačně Marion Maréchal Le Penová, neteř Marine, která je právě onou reprezentantkou křídla Národní fronty, dnes už Národního sdružení, hlásícímu se k odkazu jejího dědy Jeana-Marie Le Pena. Ta na rozdíl od své tety proslula například účastí na celonárodních francouzských protestech proti zavedení homosexuálních sňatků a adopcí ze strany bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda a garancí předvolebního slibu své tety, že se zasadí o zrušení tohoto zákona.
Po prezidentských a parlamentních volbách v loňském roce se z politiky ale stáhla, přestala používat jméno Le Penová a založila školu politických a ekonomických věd v Lyonu. Dalo by se tedy říct, že má Marine cestu volnou, a že jí tedy nezbývá, než plně dedémonizovat svou stranu a své jméno, aby si během nadcházejících eurovoleb získala zájem širšího spektra voličů, kteří by jí případně mohli být nápomocní i v prezidentských volbách 2022.
Zrození Národní frontyJean-Marie Le Pen založil Národní frontu na základech profrancouzské a protiimigrační rétoriky. Jak už bylo zmíněno, tak v roce 2002 se stal prvním krajně pravicovým kandidátem, který se nečekaně, probojoval až do druhého kola prezidentských voleb, v nichž však podlehl svému protikandidátovi. Nutno připomenout, že tehdy neoblíbený Chirac by se podruhé prezidentem nestal, kdyby variantou vůči němu nebyl právě Le Pen. Velká část Francouzů tehdy volila Chiraca v duchu "radši zloděje, než fašistu". Le Pen je obecně vzato předmětem kontroverzí kvůli rasistické a antisemitské rétorice.
Nicméně poté, co se do vedení Národní fronty dostala Le Penova dcera Marine, došlo k výraznému obratu ve vnímání této, dříve nenáviděné, strany. Marine Le Pen tehdy začala výrazně pracovat jak na sobě, tak i na své straně. Kvůli strachu z démonizace svého jména dokonce vystupovala jako Marine - Présidente 2017.
Po brexitu a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se dokonce spekulovalo, že by se Marine Le Penová skutečně mohla stát první ženou prezidentkou. Sociálními sítěmi se šířil její portrét s nápisem "Všichni, kteří jste si přáli mít za prezidentku ženu, nebuďte smutní! Příští rok jsou volby ve Francii!"
Nicméně jak se ukázalo Le Penová má sice pevné voličské jádro, ale na to, aby mohla skutečně přemýšlet o prezidentském křeslu s většinou v parlamentu, prostřednictvím jíž by mohla realizovat svůj politický program, bude muset ujít ještě hodně dlouhou cestu.
Tím prvním, co by měla dělat, jak se nakonec vyslovila i velká část členů Národní fronty, by byla změna názvu strany. Nicméně ten se teď nese v duchu soudních rozepří s jinou stranou, která jej užívá. Dalším skandálem, který je s Le Penovou spojen, je také údajné zaměstnávání fiktivní asistentky, na něž neprávem pobírala peníze z Evropského parlamentu. Problematickým se jí také může stát silná euroskeptická rétorika. Ostatně pro stále ještě většinu Francouzů je představa opuštění EU s postupným návratem k franku zřejmě nepřijatelná.
Související
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
Le Penová a Orbán zahájili právní bitvu s Evropskou unií
Marine Le Pen , Národní fronta (NF) (Marine Le Penové) , Francie
Aktuálně se děje
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
včera
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
včera
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
včera
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
včera
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
včera
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
včera
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
včera
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
včera
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
včera
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
včera
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
včera
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
včera
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
8. dubna 2026 21:41
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
8. dubna 2026 20:28
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
8. dubna 2026 19:08
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
Vztahy mezi Pražským hradem a Úřadem vlády vstupují do další fáze diplomatického přetlačování. Prezident Petr Pavel zaslal premiérovi Andreji Babišovi oficiální dopis, v němž jasně deklaruje svůj záměr vést delegaci České republiky na nadcházejícím summitu NATO. Ten se má uskutečnit počátkem července v turecké Ankaře a očekává se, že půjde o jedno z nejdůležitějších setkání aliančních lídrů v posledních letech.
Zdroj: Libor Novák