Brusel - Při únorovém jmenování Martina Selmayra do funkce generálního tajemníka Evropské komise došlo ke čtyřem pochybením. Komise mimo jiné vytvořila dojem urgence, aby odůvodnila nezveřejnění informace o uvolnění pozice, nadto komunikovala způsobem, který budil důvodná podezření kolem celého procesu. Vyplývá to z dnes publikovaných závěrů vyšetřování ombudsmanky Evropské unie Emily O'Reillyové, která ovšem nezpochybňuje osobu samotného Selmayra. Komise pohled ombudsmanky na průběh jmenování nesdílí, uvedl mluvčí EK Margaritis Schinas.
Komise podle něj hodlá v příslušném termínu O´Reillyové předat svou vlastní analýzu jejích zjištění a doufá, že její pochybnosti rozptýlí. Komise v reakci vydala také prohlášení komisaře pro rozpočet a lidské zdroje Günthera Oettingera, který uvítal, že ombudsmanka na základě prostudování asi 11.000 dokumentů nezpochybnila legalitu procedury výběru generálního tajemníka EK ani výběr kandidáta, kterého naopak popsala jako "kompetentního".
Vyšetřování se týkalo událostí z letošní zimy, kdy se Selmayr, do té doby šéf kabinetu předsedy komise Jeana-Claudea Junckera, za nestandardních okolností stal generálním tajemníkem komise, a tudíž jedním z nejvlivnějších nevolených představitelů Bruselu. Selmayr byl na jediném zasedání kolegia komisařů nejdříve jmenován zástupcem úřadujícího generálního tajemníka Alexandera Italianera, který hned nato rezignoval. Celý proces údajně zabral pouhých devět minut.
Podle ombudsmanky se komise několikrát neřídila textem, případně duchem příslušných pravidel. Volba náměstka generálního tajemníka se podle jejího úřadu nekonala s cílem obsadit tuto pozici, nýbrž ve snaze dosadit Selmayra do nejvyšší funkce ve dvou provázaných krocích. O'Reillyová také kritizuje následnou komunikaci EK s médii, kterou označila za "vyhýbavou a místy útočnou". Takovou interpretaci dnes před novináři mluvčí komise Schinas opakovaně a ostře odmítal.
"Naše vyšetřování vycházelo z inspekce tisíců stránek interních dokumentů komise a podrobně ukazuje kroky, které komise podnikla s cílem vytvořit dojem, že proces jmenování byl normální," uvedla O'Reillyová s tím, že podnětem byly stížnosti od francouzské a nizozemské delegace europoslanců. Počínání EK podle ní ohrozilo pověst "vysokých administrativních standardů EU" a v konečném důsledku důvěru veřejnosti v evropské instituce.
Selmayr jako generální tajemník komise dohlíží na zhruba 30.000 bruselských úředníků. Zpráva ombudsmanky platnost jeho jmenování neruší, kontrolní orgán pouze s cílem zabránit opakování podobné situace navrhl zavedení samostatného jmenovacího procesu pro tuto funkci. Nová procedura by podle něj měla zahrnovat zveřejnění oznámení o uvolnění postu, zařazení bodu na program týdenní schůze komisařů a také konzultaci kandidátů s nezávislými experty.
Podle Oettingera není na první pohled zřejmé, proč by se měl výběr generálního tajemníka EK v budoucnu lišit od způsobu, jakým jsou určováni generální ředitelé komise. Komisař nicméně rozhodl na konci září svolat kulatý stůl o tom, jak ve všech institucích EU podobné procesy a pravidla do budoucna zlepšit tak, aby stejně platila pro všechny.
O'Reillyová přitom zaujala stejný postoj jako europoslanci, kteří na jaře kritizovali Selmayrovo jmenování, ale nikoli Selmayra osobně. Ombudsmanka uvedla, že její výhrady se nijak netýkají osoby samotného generálního tajemníka; toho prý zná jako kompetentního úředníka a osobu oddanou Evropské unii.
Související
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise
evropská komise , Martin Selmayr , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák