Čachry v Bruselu? Šedá eminence EU se dostala k funkci velmi podezřele

Brusel - Při únorovém jmenování Martina Selmayra do funkce generálního tajemníka Evropské komise došlo ke čtyřem pochybením. Komise mimo jiné vytvořila dojem urgence, aby odůvodnila nezveřejnění informace o uvolnění pozice, nadto komunikovala způsobem, který budil důvodná podezření kolem celého procesu. Vyplývá to z dnes publikovaných závěrů vyšetřování ombudsmanky Evropské unie Emily O'Reillyové, která ovšem nezpochybňuje osobu samotného Selmayra. Komise pohled ombudsmanky na průběh jmenování nesdílí, uvedl mluvčí EK Margaritis Schinas.

Komise podle něj hodlá v příslušném termínu O´Reillyové předat svou vlastní analýzu jejích zjištění a doufá, že její pochybnosti rozptýlí. Komise v reakci vydala také prohlášení komisaře pro rozpočet a lidské zdroje Günthera Oettingera, který uvítal, že ombudsmanka na základě prostudování asi 11.000 dokumentů nezpochybnila legalitu procedury výběru generálního tajemníka EK ani výběr kandidáta, kterého naopak popsala jako "kompetentního".

Vyšetřování se týkalo událostí z letošní zimy, kdy se Selmayr, do té doby šéf kabinetu předsedy komise Jeana-Claudea Junckera, za nestandardních okolností stal generálním tajemníkem komise, a tudíž jedním z nejvlivnějších nevolených představitelů Bruselu. Selmayr byl na jediném zasedání kolegia komisařů nejdříve jmenován zástupcem úřadujícího generálního tajemníka Alexandera Italianera, který hned nato rezignoval. Celý proces údajně zabral pouhých devět minut.

Podle ombudsmanky se komise několikrát neřídila textem, případně duchem příslušných pravidel. Volba náměstka generálního tajemníka se podle jejího úřadu nekonala s cílem obsadit tuto pozici, nýbrž ve snaze dosadit Selmayra do nejvyšší funkce ve dvou provázaných krocích. O'Reillyová také kritizuje následnou komunikaci EK s médii, kterou označila za "vyhýbavou a místy útočnou". Takovou interpretaci dnes před novináři mluvčí komise Schinas opakovaně a ostře odmítal.

"Naše vyšetřování vycházelo z inspekce tisíců stránek interních dokumentů komise a podrobně ukazuje kroky, které komise podnikla s cílem vytvořit dojem, že proces jmenování byl normální," uvedla O'Reillyová s tím, že podnětem byly stížnosti od francouzské a nizozemské delegace europoslanců. Počínání EK podle ní ohrozilo pověst "vysokých administrativních standardů EU" a v konečném důsledku důvěru veřejnosti v evropské instituce.

Selmayr jako generální tajemník komise dohlíží na zhruba 30.000 bruselských úředníků. Zpráva ombudsmanky platnost jeho jmenování neruší, kontrolní orgán pouze s cílem zabránit opakování podobné situace navrhl zavedení samostatného jmenovacího procesu pro tuto funkci. Nová procedura by podle něj měla zahrnovat zveřejnění oznámení o uvolnění postu, zařazení bodu na program týdenní schůze komisařů a také konzultaci kandidátů s nezávislými experty.

Podle Oettingera není na první pohled zřejmé, proč by se měl výběr generálního tajemníka EK v budoucnu lišit od způsobu, jakým jsou určováni generální ředitelé komise. Komisař nicméně rozhodl na konci září svolat kulatý stůl o tom, jak ve všech institucích EU podobné procesy a pravidla do budoucna zlepšit tak, aby stejně platila pro všechny.

O'Reillyová přitom zaujala stejný postoj jako europoslanci, kteří na jaře kritizovali Selmayrovo jmenování, ale nikoli Selmayra osobně. Ombudsmanka uvedla, že její výhrady se nijak netýkají osoby samotného generálního tajemníka; toho prý zná jako kompetentního úředníka a osobu oddanou Evropské unii.

Související

Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

Více souvisejících

evropská komise Martin Selmayr EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

včera

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

včera

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

včera

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

včera

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

včera

včera

včera

včera

včera

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

včera

6. ledna 2025 21:57

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy