Konec změny času: Zůstane zimní nebo letní? A kdy si hodiny přetočíme naposledy?

Více než 4,6 milionu lidí ze všech členských států Evropské unie se zapojilo do online dotazníku, v němž měli vyjádřit svůj názor na střídání letního a zimního času. Výsledky průzkumu ukázaly, že drtivé většině Evropanů střídání času vadí. 

Proti střídání času se vyslovilo přesněji 84 procent respondentů a pro Evropský parlament je to dost velký počat na to, aby se vrhnul do práce a změnu času, která v dnešní době už skoro nemá význam, zrušil.

Poslední slovo budou mít členské země, které s největší pravděpodobností přihlédnou k přání obyvatel, kteří další střídání času odmítají. Spekulovalo se přitom, že čas si naposledy posuneme letos 28. října.

Europoslanci se ale více přiklánějí k variantě, že poslední změna času proběhne příští rok na jaře. "Doufáme, že se vše stihne do konce volebního období. Pak by se možná ještě v březnu naposledy změnil čas ze zimního na letní a uvidíme, jestli to už i tak zůstane," řekla slovenskému serveru pluska europoslankyně Anna Záborská.

To, kdy se naposledy posunou hodiny, závisí také na tom, který čas nakonec zůstane. To je ale tak citlivé téma, že ho europoslanci zatím raději neotvírají. "Podstatné bylo, abychom dosáhli zrušení střídání časů. Nechtěli jsme tříštit debatu na to, zda zůstane zimní nebo letní," dodala.

S tím souhlasí i europoslanec Ivan Štefanec. "Je mi jedno, který čas zůstane. Střídání však už nemá význam vzhledem k původnímu záměru energetických úspor. Spíše vidíme negativní dopady na zdraví lidí - když se evidentně zvýšil počet infarktů a dopravních nehod, zejména vždy v prvních dnech po změně času," dodal.

Z astronomického i historického hlediska by měl zůstat platný zimní čas, tedy ten správný podle slunce. Většina lidí se ale vyslovila pro zachování letního času, díky kterému svítí po většinu roku slunce i po 19 hodině večerní. 

K této možnosti se přiklání i řada europoslanců a dokonce i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jisté je, že čas, který zůstane, se musí sjednotit pro celou Evropu. Některé státy tak už přijali zákon proti střídání času, čekají pouze na to, který bude ten konečný.

Proč měníme čas?

Prvním člověkem, který navrhl koncept letního času, byl Benjamin Franklin v roce 1784. Jeho přáním bylo, aby se lépe využívalo přirozené světlo. K realizaci této myšlenky došlo až před začátkem první světové války a první stát, kde byl letní čas zaveden, bylo Německo. Brzy se k němu přidaly i další státy, včetně Rakouska-Uherska.

V českých zemích byl tak letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Změna času se ale už několik let potýká s kritikou z řad odborníků i politiků. Někteří lidé argumentují například tím, že energetické úspory nejsou natolik výrazné, aby se kvůli nim vyplatilo posouvat ručičky hodin o hodinu zpět.

Podle měření Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících ale nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv. Časový posun také mnoha lidem působí zdravotní potíže a řada lidí se ve chvíli, kdy se posouvají ručičky o hodinu dopředu, cítí jednoduše nevyspaná.

Nyní již je vědecky dokázáno, že posunutí času dvakrát do roka způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže. Navíc se také ukázalo, že i ony prvotní ekonomické důvody jsou mylné - k úsporám prakticky nedochází a naopak se objevují vyšší nepřímé náklady.

Ostatně to lze i velmi dobře spočítat. Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle.