Štvanice v Chemnitzu byly dezinformací? Šéfagent způsobil poprask, média ho cupují na kousky

Maassen řekl, že Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), nemá žádné věrohodné informace o tom, že se ve městě odehrály štvanice. "Sdílím skepsi vůči mediálnímu zpravodajství k pravicově extremistickým štvanicím v Chemnitzu," poznamenal.

O štvanicích v souvislosti s útoky na přistěhovalce v saském městě jako první hovořil minulý týden mluvčí německé vlády Steffen Seibert a později také kancléřka Angela Merkelová (CDU), která je tvrdě odsoudila. V posledních dnech se kvůli výroku o štvanicích vede v Německu debata o tom, jestli lze tímto slovem události v Chemnitzu popsat, či nikoliv. Většina médií ve svém zpravodajství hovoří o útocích na cizince či jejich napadání.

Tyto výpady zachytilo také jedno video. Maassen nyní ale jeho věrohodnost zpochybnil.

"Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by video k tomuto údajnému případu, které je na internetu, bylo autentické," míní muž, kterému jsou někdy vyčítány přílišné kontakty se členy protestní Alternativy pro Německo (AfD). Naopak podle něj existují důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci, aby se odvedla pozornost veřejnosti od vraždy v Chemnitzu. Podrobnosti k těmto důvodům neuvedl.

I proto od něj chce řada politiků bližší vysvětlení. Podle experta vládní CDU na otázky vnitřní bezpečnosti Stephana Harbartha musí nyní šéf kontrarozvědky říci, proč má o videu pochybnosti. Vysvětlit by to podle Harbartha měl příslušným grémiím parlamentu. Okamžité důkazy požaduje generální tajemník koaličních sociálních demokratů (SPD) Lars Klingbeil.

Šéfka poslanců opozičních Zelených Katrin Göringová-Eckardtová i předsedkyně Levice Katja Kippingová mají za to, že Maassen není mužem na svém místě. Jinak to vidí šéf poslanců vládní CSU Alexander Dobrindt, podle něhož je slova šéfa kontrarozvědky třeba brát vážně.

Žádné indicie pro to, že by dané video nebylo pravdivé, nenašel tým veřejnoprávní televize ARD. Naopak, místo, kde bylo natočené, doba, kdy se tak stalo a počasí v tu chvíli, i výpovědi svědků podle ARD svědčí ve prospěch autenticity videa. Na podporu tohoto názoru televize na svém webu zveřejnila řadu dalších videí z téhož dne, výpověď napadeného i další důkazy.

Poznámkou o vraždě narážel šéf kontrarozvědky na usmrcení pětatřicetiletého Němce 26. srpna, z něhož je podezřelá trojice přistěhovalců. Po tomto násilném činu Chemnitzem prošla řada demonstrací, kterých se účastnili i pravicoví radikálové. Někteří z nich napadali přistěhovalce, média i policisty.

Státní zastupitelství agentuře DPA sdělilo, že vede celkem 120 vyšetřování. Videozáznamy podle něj svědčí o četných napadeních, ale nikoliv o štvanicích. "Štvanice" není v Německu trestným činem, ale v současném kontextu se toto slovo používá k popsání nenávistí motivovaného déletrvajícího a organizovaného honu na lidi v ulicích města.