Volby ve Švédsku zřejmě skončily patem, posílila protiuprchlická strana

Stockholm - Odhady výsledků dnešních parlamentních voleb ve Švédsku ukazují na těsný souboj mezi středolevým blokem a středopravou aliancí, které mají zhruba po 40 procentech hlasů. Posílila však nacionalistická protiimigrační strana Švédští demokraté, které zatím odhady připisují zhruba 16 až 19 procent ve srovnání s necelými 13 procenty v předchozích volbách.

Podle odhadů švédské veřejnoprávní televize získala středopravá aliance 39,6 procenta hlasů a dosud vládnoucí středolevý blok 39,4 procenta hlasů. Soukromá televize TV4 však levému středu připisuje 41 procent hlasů a pravému středu 40,1 procenta hlasů.

Podle zahraničních agentur bude utváření nové vládní většiny složité. Před volbami všechny formace ujišťovaly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat.

Do středolevého bloku patří kromě sociálních demokratů premiéra Stefana Löfvena také strana Zelených a Levicová strana. Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu. Stranou s největším počtem hlasů by podle průzkumů, prováděných u volebních místností, měli být navzdory výrazným ztrátám vládní sociální demokraté. Protiimigračním Švédským demokratům odhady přisuzují druhé nebo třetí místo. Výsledky hlasování budou přicházet během noci na pondělí.

V předvolební kampani oproti dřívějšku hrálo důležitou roli téma migrace. Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho lidí považuje za alarmující. Strana ale pod mladým vůdcem Jimmiem Akessonem v posledních letech zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů.

Strana se snaží v lidech vzbudit nostalgický pocit ztráty Švédska 50. let minulého století, které bylo bezpečnou, prosperující zemí s takřka výhradně bělošským obyvatelstvem, a tato strategie funguje, uvedl list The New York Times. Švédští demokraté slibují, že budou chránit koncept sociálního státu, který vytvořili sociální demokraté, ale který podle mnoha Švédů dnes ohrožuje imigrace, islám a zločinnost.

Löfvenova vláda po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.

Ačkoli zahraniční média vykreslují švédské volby výhradně jako spor o přístup k migraci, hýbou společností v severské zemi více jiná témata. Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělala Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), imigrace byla na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent).

Související

Více souvisejících

Švédsko volby ve Švédsku Švédští demokraté

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 25 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy