Unikli katastrofě, nebezpečný trend v Evropě. Média zostra komentují švédské volby

Švédští demokraté si v hlasování výrazně polepšili oproti minulým volbám, kdy si připsali necelých 13 procent hlasů. Nezískali ale podporu pětiny či více voličů, jak jim předpovídaly předvolební průzkumy.

"Zdá se, že Švédsko odolalo nacionalistické horečce, kterou způsobila migrační krize v roce 2015. Krajní pravice posílila... ale nepodařilo se jí dostat očekávané procento hlasů," napsal francouzský deník Le Monde.

Také britský deník The Guardian podotýká, že úspěch Švédských demokratů byl menší, než mnozí předpokládali. Švédsko ale nyní čeká období "politické nejistoty" s dlouhým, pravděpodobně několikatýdenním vyjednáním o sestavení budoucí vlády, uvedl The Guardian.

Ve stejném duchu se nese i komentář německého listu Der Spiegel, který popisuje zlepšující se náladu ve volebním štábu švédských sociálních demokratů s postupujícím nedělním večerem. "Zatímco kolem osmé hodiny, kdy se začaly objevovat první odhady výsledků, měli politici v rukou jen sklenice s vodou a džusem, o tři hodiny později se už nalévalo pivo a víno... Obávaná katastrofa pro stranu a jejího šéfa, premiéra Stefana Löfvena, nenastala," napsal Der Spiegel.

"Pravicoví populisté sice ve Švédsku dosáhli svého nejlepšího výsledku v dějinách, přesto však skončili až na třetím místě," uvádí dále německý list, přičemž ale současně varuje, že i tak mohou mít Švédští demokraté na novou vládu vliv. Volby ve Švédsku skončily, pokerová partie ve Stockholmu začíná, uzavírá Der Spiegel svůj komentář s poukazem na očekávané náročné jednání o podobě budoucího švédského kabinetu.

Po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních švédských parlamentních volbách těsně vede vládnoucí středolevý blok, který získává 40,6 procenta hlasů. Opoziční středopravou alianci podpořilo 40,3 procenta voličů. Se Švédskými demokraty, kteří skončili na třetím místě, nikdo spolupracovat nechce.

Bývalý švédský premiér z Umírněné koaliční strany Carl Bildt ve vyjádření pro britský list Financial Times uvedl, že vzestup nacionalistů znamená, že Švédsko se připojuje ke zbytku Evropy.

Po globální finanční krizi v roce 2008 a migrační vlně v roce 2015 v řadě evropských zemí výrazně posílily ultrapravicové strany na úkor tradičních politických stran a v Itálii, Rakousku, Norsku či Finsku jsou nyní součástí vlády. "Jedná se o evropský trend: velké centristické strany ztrácejí a radikální strany získávají. To je znepokojující," řekl Bildt.

Italský list La Repubblica upozornil, že Švédským demokratům se povedlo zvýšit svou popularitu navzdory dobrým ekonomickým ukazatelům Švédska v uplynulých letech.