Řím/Vídeň/New York - Za "nevhodnou, neopodstatněnou a nespravedlivou" označil dnes italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi kritiku, kterou si Řím vysloužil od OSN kvůli své migrační politice. Informoval o tom list La Repubblica. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v pondělí kritizovala uzavření italských přístavů lodím neziskových organizací a oznámila, že vyslala do Itálie a do Rakouska speciální týmy, které budou v těchto zemích zkoumat situaci migrantů. Na nepochopení její krok narazil také ve Vídni.
"Stavět zdi, vyvolávat strach a odpírat uprchlíkům jejich základní práva není dlouhodobým řešením," uvedla v pondělí mimo jiné bývalá chilská prezidentka Bacheletová. Itálii kritizovala mimo jiné za nárůst rasismu a agrese proti migrantům původem z Afriky i Romům. Terčem kritiky nové komisařky se stala i Čína, Barma či Saúdská Arábie.
Italský ministr zahraničí dnes v rozhlasové stanici Radio Capital "údajné zanedbávání lidských práv migrantů Itálií" obšírně odmítl. Uvedl, že jeho země po dlouhé roky nesla hlavní odpovědnost za záchranu tisíců lidských životů ve Středozemním moři.
Vůči kritice OSN se už v pondělí ostře ohradil italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini. "Itálie se nenechá od nikoho poučovat, a tím méně od OSN, která je prokazatelně předpojatá, zbytečně nákladná a mylně informovaná," řekl Salvini. Italská vláda podle něj uváží, zda bude dále OSN odvádět příspěvky.
Krátce poté, co nová vláda získala důvěru, Italové zavřeli přístavy lodím mezinárodních neziskových organizací, které se podílejí na pátracích a záchranných akcích ve Středomoří. Tvrdou linii migrační politiky prosazuje zejména Liga.
S plánem "sčítání" italských Romů a vedení jejich registru přišel také vicepremiér Salvini. To vedle levice a doživotní senátorky, která přežila holokaust, kritizoval i druhý vicepremiér Luigi Di Maio.
Na nepochopení narazila informace Bacheletové o vyslání zvláštních týmů také v Rakousku. "Myslím, že velmi rychle bude jasné - doufejme, že i komisařce pro lidská práva - že Rakousko přijalo po Švédsku druhý největší počet lidi na počet obyvatel v Evropské unii, že je náš sociální stát propracovanější než v téměř všech ostatních zemích světa, že u nás uznaní uprchlíci dostávají více peněz, než je v mnoha jiných zemích průměrný příjem," reagoval kancléř Sebastian Kurz.
V dřívější funkci ministra zahraničí Kurz podle svých slov navštívil mnoho zemí, kde je mučení na denním pořádku, kde je uplatňován trest smrti a svoboda tisku, slova a vyznání jsou cizími slovy. "Považoval bych za dobré, až bude dokončena kontrola v Rakousku, aby se (OSN) věnovala opět těmto zemím, kde jsou v oblasti lidských práv skutečné problémy," dodal kancléř.
Mluvčí komisařky Bacheletové dnes uvedla, že vysílání misí na území členských států není nic neobvyklého. Vysílají se podle ní do všech zemí, ve kterých vyvstanou pochybnosti o lidských právech, například v roce 2016 do Bulharska, Francie, Řecka, Itálie a Makedonie. Někdy jde podle mluvčí jen o to informovat se na místě, někdy jsou později vypracovány i zprávy.
Novou vysokou komisařku OSN Bacheletovou dnes kvůli jejím výrokům k migraci kritizovalo také Maďarsko. Podle jeho velvyslankyně při OSN Zsuzsanny Horváthové by "konstruktivní dialog s vládami" před tím, než si komisařka vytvoří "uspěchané závěry", spíše pomohl při ochraně lidských práv. Zpráva, kterou Bacheletová představila, podle Horváthové obsahuje "polopravdy". Vysoká komisařka v pondělním projevu hovořila mimo jiné o "šokujících zprávách, podle kterých v posledních týdnech odmítali dávat migrantům zadrženým v tranzitní zóně na maďarsko-srbské hranici potraviny".
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , Matteo Salvini (Liga severu) , Sebastian Kurz , OSN , Itálie , Rakousko , Romové , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 1 hodinou
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 3 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 4 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 6 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 7 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák