Vzpurné země EU mají smůlu? Juncker hájí rozhodování většinou, prý je to poklad

"Není správné, když může jeden stát vydírat další svým postojem k obnově zbrojního embarga vůči Bělorusku nebo, když jsou sankce vůči Venezuele o měsíce zdrženy, protože chybí jednomyslnost," prohlásil Juncker.

Komise proto podle něj navrhuje, aby se hlasování kvalifikovanou většinou používalo v konkrétních oblastech, jako jsou otázky lidských práv či civilní mise. "Podle stávajících smluv je to možné a věřím, že nastal čas začít tento 'ztracený poklad' lisabonské smlouvy skutečně používat," poznamenal Juncker.

Komise následně zveřejnila dokument, podle kterého vyzvala šéfy států a vlád unijního bloku, aby o věci rozhodli nejpozději na summitu v rumunském Sibiu 9. května příštího roku. Umožnit by měli ministrům kvalifikovanou většinou rozhodovat o postoji EU k otázkám lidských práv na mezinárodních fórech, o uvalování sankcí a o rozhodnutích týkajících se civilních misí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Hlasování takzvanou kvalifikovanou většinou je nejobvyklejší způsob, jakým země EU rozhodují, používán je u čtyř pětin veškerých unijních právních předpisů. Návrh předložený komisí je schválen, pokud má podporu 55 procent členských zemí, nyní tedy 16 z 28, a podporují jej státy zastupující nejméně 65 procent občanů unie.

Jednomyslnost je nyní vyžadována v záležitostech, které jsou pro členské země citlivé - od členství v EU přes většinu otázek zahraniční politiky, financí, unijního rozpočtu a daňové problematiky po některé oblasti spravedlnosti, vnitřní bezpečnosti nebo harmonizace sociálního zabezpečení a sociální ochrany.

Větší role eura na mezinárodní scéně

"Je absurdní, když evropské společnosti platí za evropská letadla v dolarech místo v eurech," podotkl Juncker. EU podle něj také v dolarech platí asi 80 procent svého dovozu energií, tedy okolo 300 miliard eur ročně přes to, že z USA míří jen asi dvě procenta tohoto importu.

Euro se podle názoru předsedy Evropské komise musí stát "tváří nové, suverénnější Evropy". K tomu je třeba pokrok při posilování evropské hospodářské a měnové unie.

Juncker dnes také před europarlamentem zopakoval názor Evropské komise, že rozhovory o budoucím dlouhodobém rozpočtu bloku pro roky 2012 až 2027 by měly "v principu" skončit na jaře příštího roku, tedy ještě do květnových voleb, které určí složení příštího Evropského parlamentu. Klíčovým termínem podle něj bude neformální summit bloku v rumunském Sibiu, pořádaný šest týdnů po brexitu a dva týdny před eurovolbami.

Británie pro EU zůstane blízkým partnerem

Británie opustí EU na konci března příštího roku. Vyjednávací tým EU vedený Michelem Barnierem ale s britskými protějšky v čele s ministrem pro brexit Dominikem Raabem zatím nedotáhli do konce rozhovory o podobě samotné "rozvodové" dohody. Hlavní překážkou je otázka režimu na hranici mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem.

Juncker dnes v této souvislosti poznamenal, že unijní instituce i 26 ostatních zemí evropského bloku bude v otázce irské hranice stát za Dublinem. "Proto chceme najít kreativní řešení, které zabrání tvrdé hranici v Severním Irsku," upozornil šéf komise.

EU se ale podle něj hlasitě ozve, pokud by to vypadalo, že Londýn se nechystá dostát svým závazkům plynoucím z takzvané Velkopáteční mírové dohody z roku 1998, která ukončila desetiletí násilí mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku. "Není to EU, je to brexit, v jehož důsledku se hranici v Severním Irsku opět zviditelňuje," poznamenal Juncker.

Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie měla být původně potvrzena na summitu EU koncem října. Vzhledem k malému pokroku v jednáních je nyní pravděpodobnější svolání mimořádného summitu o měsíc později, rozhodnout by o tom mohli šéfové států a vlád unijních zemí na neformální schůzce příští týden v Salcburku.

Obě strany mají zájem dojednat také podobu budoucích vztahů poté, co se Británie stane zemí mimo evropský blok. Podle Junckera je britská strana EU blízká, drží se stejných hodnot a principů. Šéf komise proto jednoznačně uvítal nedávné návrhy britské premiérky Theresy Mayové ohledně budoucího "ambiciózního partnerství". Její návrhy, které jsou v Británii předmětem ostré vnitropolitické debaty, má Juncker za dobrý výchozí bod k diskusím o budoucí zóně volného obchodu mezi Británií a Evropskou unií.