Evropský soud kárá Británii kvůli nezákonnému sledování komunikace občanů

Štrasburk - Některé aspekty praktik britských tajných služeb při hromadném sledování komunikace občanů porušovaly Evropskou úmluvu o lidských právech. Tak dnes rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v kauze, která pramení z informací odtajněných bývalým analytikem Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwardem Snowdenem. Agentura Reuters označila verdikt za vítězství pro ochránce lidských práv a novináře.

Štrasburský soud na jednu stranu nezpochybnil legitimitu masivního sledování prováděného zejména zpravodajskou službou GCHQ, ani nenašel důkazy o zneužití některého z programů. Systém odkrytý Snowdenem ale podle soudců nezahrnoval adekvátní pojistky, které by případnému zneužití zabránily, a vedl ke zcela necílenému sběru informací. Nezákonná byla mimo jiné kritéria používaná pro výběr komunikace k dalšímu vyhodnocení z balíku všech zachycených sdělení.

Soudci také poměrem šesti ku jednomu rozhodli, že metody, jakými Británie získávala informace od poskytovatelů komunikačních služeb, rovněž porušovaly evropské právo včetně nařízení o soukromí a svobodě projevu. Zároveň posvětili používané postupy při sdílení informací s rozvědkami v jiných zemích.

"Zatímco soud je spokojen, že zpravodajské služby Spojeného království berou povinnosti plynoucí z (evropské) úmluvy vážně a nezneužívají svých pravomocí, zjistil, že nezávislý dohled nad procesy selekce a vyhledávání zahrnutými v operaci nebyl adekvátní," citoval Reuters z rozsudku.

"Nadto zde nebyly žádné opravdové pojistky týkající se výběru souvisejících komunikačních dat ke zkoumání, přestože tato data mohla odhalit mnohé o chování a kontaktech dané osoby," uvedl dále soud. Souvisejícími daty se rozumí údaje nad rámec obsahu komunikace, tedy informace o čase, místě nebo aktérech komunikace.

Veřejnost se v roce 2013 v důsledku Snowdenovy spolupráce s médii dověděla o několika programech plošného sledování GCHQ: Tempora, Karma Police, Black Hole (černá díra). V roce 2016 britský parlament schválil reformu pravomocí sledovacích programů a ustanovil nové kontrolní mechanismy. Podle serveru BBC má ale i nový systém své kritiky.

Reuters napsal, že Británie v současné době opět mění zákony související s hromadným sběrem informací. Dnešní verdikt evropského soudu není definitivní a Londýn dostal tříměsíční lhůtu na případné odvolání. Vládní mluvčí řekla BBC, že kabinet bude čerstvý rozsudek pečlivě zkoumat, ale dodala, že reforma z roku 2016 z velké části dřívější nedostatky napravila.

Autoři stížnosti, mezi nimiž figurují novináři a hnutí na ochranu občanských práv, nesouhlasí. "Od té doby, co jsme s tuto kauzou v roce 2013 začali, ve skutečnosti Británie rozšířila své pravomoci na plošné sledování naší komunikace nehledě na to, zda jsme podezřelí z jakékoli kriminální činnosti," řekl BBC Jim Killock ze skupiny Open Rights Group.

"Dohled nad klíčovými slovy, které vláda používá k třídění našich komunikací, musí být mnohem větší," řekl právník Dan Carey, který zastupuje více než desítku žalobců.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk EU (Evropská unie) Velká Británie

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

před 1 hodinou

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 10 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 11 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Policie objasnila pomníček. V případu vraždy z roku 2010 pomohly vzorky DNA

Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy