Demonstrace v Barceloně se zvrtly. Radikálové řádili u parlamentu, 32 zraněných policistů

Španělský premiér Pedro Sánchez odsoudil násilí, k němuž se v pondělí večer uchýlili radikální separatisté v Barceloně. Na twitteru tak dnes reagoval na pondělní střety radikálů s policií u barcelonské budovy regionálního parlamentu, při nichž byly zraněny dvě desítky policistů. Informoval o tom dnes deník El País s tím, že celkem bylo v pondělí při demonstracích v Barceloně zraněno 32 policistů.

Lídr španělské opozice Albert Rivera v reakci na pondělní demonstrace v Katalánsku, při nichž někteří radikálové dočasně omezili i provoz na několika silnicích či na nádraží v Gironě, vyzval španělskou vládu, aby dočasně převzala přímou správu Katalánska. Takový krok učinila loni bývalá španělská vláda lidoveckého premiéra Mariana Rajoye kvůli nelegálnímu referendu a následné parlamentní rezoluci o nezávislosti Katalánska.

"Katalánská politika se musí vrátit do parlamentních lavic. Premiér Torra musí plnit své povinnosti a neohrožovat politickou stabilitu povzbuzováním radikálů k obsazování institucí, které patří všem Kataláncům. Násilí není cesta," napsal dnes na twitteru Sánchez.

Španělský premiér tak reagoval na vyjádření šéfa katalánské vlády Quima Torry, který v pondělí dopoledne pochválil separatistickou organizaci Výbory pro obranu republiky (CDR), která uspořádala velkou část pondělních akcí v regionu, včetně blokování dálnice na několika místech či obsazení kolejí na nádraží v Gironě. "Přátelé z CDR: vytrvejte v nátlaku," prohlásil mimo jiné Torra. Za to ho dnes kritizovali i katalánští policisté.

Katalánští separatisté si v pondělí demonstracemi po celém regionu připomínali první výročí referenda o nezávislosti, které bývalá katalánská vláda uspořádala přes zákaz Madridu a při němž španělská policie bránila lidem v hlasování; při tom bylo loni 1. října podle katalánského ministerstva zdravotnictví zraněno na 900 lidí, většina z nich lehce.

Demonstrace v Barceloně se konaly celý den. Večerní demonstrace se zúčastnilo podle policie na 180.000 lidí. Poté, co organizátoři kolem deváté večer akci rozpustili, odebralo se přes sto radikálních separatistů k budově regionálního parlamentu. Tam pálili španělské vlajky, křičeli "ani krok zpátky" a vyzvali katalánského premiéra Torru, ať pokročí ve vytvoření nezávislé republiky, nebo podá demisi. Torra je sice také separatista, ale snaží se s Madridem dohodnout na legálním referendu.

Večerní násilí radikálních separatistů před regionálním parlamentem už v noci odsoudil bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont. "Ti, co si zahalují obličej a používají násilí, k nám nepatří. My jsme to dělali s odhalenou tváří a pokojnou formou. Takto jsme, před rokem, porazili autoritářský stát," napsal v noci na dnešek na twitteru Puigdemont s odkazem na loňské kroky jeho vlády.

Násilí radikálních separatistů před katalánským parlamentem odsoudil v noci na dnešek z vězení i bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, který je už téměř rok ve vazbě a hrozí mu 25 let za vzpouru kvůli loňskému referendu. Trestně stíhána je španělskou justicí celá bývalá katalánská vláda a bývalé vedení regionálního parlamentu.

Související

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Španělé opět protestovali proti lockdownu, v Madridu zatčeno 32 osob

Španělé znovu protestovali proti uzávěře vyhlášené kvůli epidemii způsobené šířením nového koronaviru. V Madridu musela zasahovat policie a tři policisté byli zraněni. Zatčeno bylo podle deníku El País 32 lidí. Původní protest byl klidný a konal se v centru pod heslem Jdeme do ulic, lidé už jsou unavení.

Více souvisejících

Španělsko Barcelona Katalánsko Pedro Sánchez Carles Puigdemont Demonstrace ve Španělsku

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy