"Češi by měli pykat za postoj k uprchlíkům." Macron míří do Prahy, nemá nás zrovna v lásce

Sporné téma ukončila letos v červnu dohoda států EU o tom, že přerozdělování migrantů bude dobrovolné. S Macronem se pak sešel český premiér Andrej Babiš, uvítal konec zápasu o kvóty a označil dohody týkající se boje proti migraci uzavřené na této vrcholné schůzce za "novou kapitolu evropské spolupráce".

Nicméně Macron rovněž loni v červnu v rozhovoru s novináři z osmi evropských deníků kritizoval údajně zrádný a cynický přístup východoevropských politiků k záležitostem EU, která jim slouží jen k čerpání peněz, aniž by respektovali její hodnoty a pravidla - a za to by prý měli pykat.

Dalším sporné téma ve vztazích mezi oběma zeměmi představoval systém takzvané přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH), známý jako "reverse charge", který by ČR chtěla využívat. Letos v květnu si Francie a ČR na jednání ministrů financí zemí EU vzájemně zablokovaly návrhy týkající se daní. Ale na začátku října se ministři financí zemí EU shodli na pravidlech, která státům EU umožní v boji s daňovými úniky systém reverse charge používat.

V čele Francie stojí Macron, někdejší investiční bankéř v bance Rothschild & Cie., pouhý rok a půl. Vloni na jaře se z neznámého bankéře stal nejmladším prezidentem v historii Francie. A hned začal v zemi prosazovat reformy.

Do popředí se Macron, narozený 21. prosince 1977 v Amiens, dostal jako ministr hospodářství ve vládě Françoise Hollanda, z níž v srpnu 2016 odešel, a s nově založeným hnutím Vpřed! (En Marche!) zahájil své vítězné tažení.

Za svého působení ve vládě se proslavil hlavně ochranářským zákonem, namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy.

Takzvaný loi Macron, který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii, začal platit od léta 2016. Zahraniční dopravci musejí řidičům za pracovní dobu strávenou na území Francie platit tamní minimální mzdu.

Od roku 2007 je Macron ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on. Poznali se na střední škole, když bylo Macronovi teprve 15 let. Právě vztah s výrazně starší ženou se stal vděčným tématem světových médií.

Český premiér Andrej Babiš při své návštěvě Francie letos 30. června krom Paříže zavítal do města Bataville (Baťovo Město), které na severovýchodě země nechal ve 30. letech minulého století postavit Tomáš Baťa pro svoje dělníky nedaleko továrny na levnou obuv.

Do Paříže se podívali i Babišovi předchůdci v úřadu - Jiří Paroubek (2005), Stanislav Gross (2005), Vladimír Špidla (2002), a několikrát Miloš Zeman a Václav Klaus. Z francouzských premiérů byl v Praze v roce 1998 Lionel Jospin a v roce 2014 Manuel Valls.

A z francouzských prezidentů zavítal do Prahy v listopadu 2016 François Hollande. Pět let předtím tu byl jeho předchůdce Nicolas Sarkozy na pohřbu bývalého českého prezidenta Václava Havla. V roce 2008 přijel Sarkozy do ČR i oficiálně. Prahu dvakrát navštívil i Jacques Chirac (1997, 2002) a v roce 1993 se sem podíval i François Mitterrand s chotí.

Český prezident Miloš Zeman byl ve Francii čtyřikrát, oficiálně v září 2014, a kromě toho se v témže roce účastnil oslav vylodění v Normandii a pracovně byl v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Tam také vloni v říjnu vystoupil před Parlamentním shromážděním Rady Evropy.