Francií otřásá nejhorší politické krize za několik desetiletí. Macronovy vlády se hroutí, odstoupit ale odmítá

Po příjezdu na summit o Gaze v Egyptě Macron kritizoval opozici, že se nezachovala v souladu se situací, když řekl, že „mnozí z těch, kteří podněcovali rozdělení a spekulace, se nezvedli k okamžiku.“ Prohlásil, že rivalové jsou „jedinými viníky tohoto chaosu,“ neboť sami „vyprovokovali destabilizaci“ premiéra Sébastiena Lecornuho.

Lecornu, který je Macronovým spojencem, vedl první jednání nové francouzské vlády, kterou složil ze spolehlivých členů Macronova centristického uskupení. Kabinet je doplněn o několik tváří z vyšších pater státní správy a občanské společnosti. Mezi nově příchozími je například Jean-Pierre Farandou, bývalý šéf státní železniční společnosti SNCF, který se stal ministrem práce.

Klíčový post ministra vnitra získal Laurent Nuñez. Ten dříve působil jako náměstek ministra vnitra během protestů žlutých vest v letech 2018 a 2019. Před svým jmenováním zastával funkci pařížského policejního prefekta a byl odpovědný za zajištění loňských olympijských her.

Jedná se už o druhou francouzskou vládu během jediného týdne, neboť Lecornuův první kabinet se rozpadl po pouhých 14 hodinách kvůli kritice, že nepřinesl žádné nové tváře, a premiér proto minulý týden dramaticky rezignoval. Macron následně Lecornua v pátek večer jmenoval premiérem znovu a ten narychlo sestavil novou administrativu v neděli. Regionální noviny jako La Provence na jihu nebo La République du Centre si kladly otázku, „jak dlouho toto vydrží?“

Francie se od Macronova loňského předčasného volebního tahu, který nepřinesl jasný výsledek, zmítá v jedné krizi za druhou. Parlament zůstává rozdělen na tři bloky – levici, krajní pravici a střed – bez zřetelné většiny. Některé strany proto vyzvaly Macrona k rezignaci. Prezident na to reagoval slovy, aby se nikdy nezapomnělo, že mandát od Francouzů má sloužit a poskytovat odpovědi na každodenní otázky občanů a usilovat o nezávislost Francie.

„To je jediná věc, na které záleží. Zbytek je záležitostí vlády… Já budu nadále zajišťovat stabilitu,“ uvedl Macron, jehož funkční období skončí na jaře 2027. Odmítl spekulovat o možném rozpuštění parlamentu a vyhlášení nových předčasných voleb v případě neúspěchu současné vlády. Řekl, že „neuzavírá žádné sázky,“ ale že chce, aby se země posunula dopředu.

Před premiérem Lecornuem nyní stojí naléhavý a složitý úkol, kterým je projednání rozpočtu na rok 2026 v parlamentu do konce roku. Ministrům proto sdělil, že jejich jediným úkolem je „překonat politickou krizi.“ Uvedl, že politická krize rozčiluje jak Francouze, tak pozorovatele po celém světě. Vyzval vládu, aby „odložila stranou svá ega“ a pracovala kolektivně na hledání kompromisu.

Premiér má v úterý odpoledne přednést v parlamentu svůj první klíčový projev k politickým cílům. Levicová strana Nepoddajná Francie a krajně pravicové Národní sdružení už oznámily, že podají návrhy na hlasování o nedůvěře. K tomu, aby byla vláda svržena, by se muselo několik opozičních stran, včetně Socialistické strany, spojit a podpořit hlasování.

Socialistická strana uvedla, že se rozhodne až po vyslechnutí Lecornuova projevu, ale varovala, že by mohla hlasovat proti vládě. To se stane v případě, že Lecornu nezastaví kontroverzní Macronův zákon z roku 2023, který zavedl postupné zvýšení věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Nový kabinet by měl v úterý ráno představit návrh rozpočtu, který bude zahrnovat škrty ve veřejných výdajích. Vláda musí parlamentu poskytnout ústavně požadovaných 70 dní na prozkoumání plánu před koncem roku. Nicolas Forissier, nový ministr zahraničního obchodu, pro televizi Ici Berry řekl, že je nutné dát zemi rozpočet, protože jinak by Francii hrozila katastrofa.