Znám ho nejdéle. U nás SPD nikdo nevolí, Tomio je labilní a bezpečnostní hrozba, varoval Hayato Okamura

Hayato Okamura zahájil svůj projev vzpomínkou na společný česko-japonský původ a připomněl, že Tomio je o šest let mladší. Sdílel dojemné momenty z dětství, včetně Tomiova příjezdu z porodnice na periferii Tokia. Připomněl také křesťanskou víru jejich matky Heleny a dědečka Josefa Holíka, který byl prvorepublikovým lidovcem.

Vzpomínky se stočily i k těžkým obdobím dětství. Hayato popsal, jak je otec, navzdory návštěvám dvakrát ročně, nemohl vídat častěji kvůli práci v Tokiu. Nejvíce však zdůraznil období, kdy byla jejich matka téměř rok hospitalizovaná s vážným nervovým onemocněním, a v důsledku toho Tomio a Osamu museli strávit několik měsíců v dětském domově v Mašťově u Podbořan.

Tyto osobní detaily poslanec Hayato Okamura spojil s aktuální politickou situací, když emotivně prohlásil, že nikdo v jejich širší české rodině SPD nevolil a nevolí. Vyjádřil se, že je celá rodina hluboce znepokojena bratrovými postoji, které prý těžce nesla i jejich matka. Hayato uvedl, že ho velice bolí taková situace, ale cítil potřebu o tom otevřeně promluvit.

Hayato Okamura plně souhlasil s kritikou, která zazněla v rozpravě dříve, včetně slov premiéra Fialy. Pokládá za vážnou hrozbu zvolit do třetí nejvyšší ústavní funkce člověka, který je „nejvýraznější politickou postavou“, jež dlouhodobě zpochybňuje členství Česka v Evropské unii a NATO. Upozornil, že se „nejedná o žádnou dětskou hru“, ale o zásadní bezpečnostní riziko pro zemi.

Poslanec KDU-ČSL zašel v kritice svého bratra ještě dál, když ho označil za „člověka v podstatě labilního“. Dle Hayata dělá Tomio politiku spíše „jako obchodník“, namísto člověka s pevným morálním základem.

Hayato Okamura spojil bratrovo politické působení s jeho osobními zraněními z dětství. Věří, že Tomio „nezakusil boží lásku“ a že se jeho zranění promítají do celého jeho života, včetně jeho politického působení i v jeho 53 letech.

Závěrem svého emotivního projevu Hayato Okamura vyzval poslance, aby Tomia Okamuru nevolili do funkce předsedy Sněmovny. Své doporučení opřel o bratrovu „labilnost a morální nepevnost“. I když mu osobně jako člověku a bratrovi přeje jen to nejlepší, z pozice poslance musel velice varovat před jeho volbou. Svůj projev zakončil přečtením žalmu.