Francouzský prezident Emmanuel Macron přijíždí na Slovensko a do Česka, aby rozštěpil "nacionalisty" východní Evropy, píše ve svém komentáři k Macronově cestě francouzský list Le Figaro. Le Monde u příležitosti návštěvy zveřejnil rozhovor s premiérem Andrejem Babišem.
I když oficiálně Macron přijíždí na oslavy vzniku Československa, jde mu hlavně o obnovu vztahů v oblasti, kde francouzský hlas v minulých měsících ztratil vliv. Návštěva Maďarska premiéra Viktora Orbána ani Polska ovládaného konzervativci pro Macrona, který nevynechá příležitost kritizovat tyto země za populismus a porušování lidských práv, nepřipadá v úvahu.
Slovensko a Česko, to je něco jiného. Nejsou tak kontroverzní, byť patří stejně jako první do visegrádské skupiny, vyznačující se tvrdým postojem vůči rozdělování uprchlíků podle kvót i proti změně principu udělování azylu. "Obě tyto země chtějí zůstat v srdci Evropy. Není správné hovořit o rozštěpení mezi vchodem a západem Evropy, zastánci Evropy jsou všude," soudí podle Le Figaro Elysejský palác.
Bude se Macron snažit vrazit klín mezi členy visegrádské skupiny namlouváním si jedněch a stigmatizací druhých?" táže se deník. Upozorňuje, že polarizační strategie v podobě stavění reformátorů a euroskeptiků proti sobě má svá rizika v době, kdy migrační otázka hýbe tábory populistů jak na západě, tak na východě. Francouzské Demokratické hnutí (MoDem) s takovým předvolebním polarizováním, z nějž viní Macrona, nesouhlasí a poukazuje na to, že spor Orbán-Macron není spor národní.
Deník Le Monde Babiše charakterizuje jako nezařaditelného na evropské politické scéně, jelikož je znám pozitivními výroky o Macronovi stejně jako o Orbánovi.
K otázce, zda by po evropských volbách v příštím roce vítal spojenectví s Macronem nebo s Orbánem, Babiš řekl, že nemá představu. Zejména je třeba, aby Brusel vydával méně nařízení, řekl. "V každém případě jsem proevropský, chci, aby Evropská unie přežila," sdělil. Ochod Británie je podle něj už dost dramatický a není zapotřebí další dělení. Musíme zůstat jednotní kvůli velkým mezinárodním úkolům - protiruským sankcím, obchodní válce s USA a tak dále, sdělil premiér.
Tazatel mu připomenul, jak ho rozzlobilo, když evropští poslanci i z jeho hnutí hlasovali v Evropském parlamentu pro zavedení sankcí proti Maďarsku za ohrožování hodnot EU. Babiš se domnívá, že Maďarsko i Polsko si to musejí vyříkat s Evropskou komisí a že není na něm, aby jejich politiku soudil. O svých politicích musejí rozhodovat ve volbách informovaní voliči. Možná si v příštích letech zvolí člověka jako já, který bojoval proti korupci a porazil tradiční strany. Politické dělení už nehraje žádnou roli, rozhoduje cítění lidí, řekl Babiš k situaci v Maďarsku.
Neochotu přijmout uprchlíky, jak si to přeje Evropská komise, zdůvodnil statistikou Europolu z roku 2016. Podle ní si pašeráci drog, zbraní, cigaret i lidí přišli na 5,7 miliardy dolarů (130 miliard korun), a podporují tak nelegální migraci do Evropy. K dotazu o neochotě přijmout syrské sirotky, Babiš prohlásil, že je škoda, že komise touto otázkou rozděluje Evropu. Těmto dětem chce pomoci tam, kde jsou, tedy v Sýrii.
Babiš potvrdil, že lituje, že vstoupil do politiky. Zničilo to prý jeho zdraví a poškodilo rodinu. "Vážím o deset kilo víc, spím čtyři pět hodin, má rodina čelí útokům, musel jsme se odloučit od své společenské skupiny. Mám výsledky, ale lidé jsou stále nespokojeni, vymýšlejí lži, aby poškodili mou pověst," domnívá se. Lživé je podle něj i tvrzení, že má stále zisk z Agrofertu a že jde o konflikt zájmů. "Tradiční strany, které si říkají demokratické, mne nenávidí a tvrdí, že jsem největší nebezpečí pro demokracii," soudí Babiš.
Spiknutím je podle něj i aféra s údajným zneužitím evropských peněz. "Kontrolovalo se to desetkrát, je to minulost. Podnik, v němž je zapojena má rodina, ty peníze vrátil, i když měl právo si je ponechat. Brusel v tomto případě nepřišel o jediný haléř. Nejsem typický miliardář, nemám loď, letadlo, žiji normálně. Zůstal jsem skromný," řekl o sobě premiér.
Související
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Emmanuel Macron , visegradská čtyřka , Česká republika , Andrej Babiš , Viktor Orbán , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě