Francouzský prezident Emmanuel Macron přijíždí na Slovensko a do Česka, aby rozštěpil "nacionalisty" východní Evropy, píše ve svém komentáři k Macronově cestě francouzský list Le Figaro. Le Monde u příležitosti návštěvy zveřejnil rozhovor s premiérem Andrejem Babišem.
I když oficiálně Macron přijíždí na oslavy vzniku Československa, jde mu hlavně o obnovu vztahů v oblasti, kde francouzský hlas v minulých měsících ztratil vliv. Návštěva Maďarska premiéra Viktora Orbána ani Polska ovládaného konzervativci pro Macrona, který nevynechá příležitost kritizovat tyto země za populismus a porušování lidských práv, nepřipadá v úvahu.
Slovensko a Česko, to je něco jiného. Nejsou tak kontroverzní, byť patří stejně jako první do visegrádské skupiny, vyznačující se tvrdým postojem vůči rozdělování uprchlíků podle kvót i proti změně principu udělování azylu. "Obě tyto země chtějí zůstat v srdci Evropy. Není správné hovořit o rozštěpení mezi vchodem a západem Evropy, zastánci Evropy jsou všude," soudí podle Le Figaro Elysejský palác.
Bude se Macron snažit vrazit klín mezi členy visegrádské skupiny namlouváním si jedněch a stigmatizací druhých?" táže se deník. Upozorňuje, že polarizační strategie v podobě stavění reformátorů a euroskeptiků proti sobě má svá rizika v době, kdy migrační otázka hýbe tábory populistů jak na západě, tak na východě. Francouzské Demokratické hnutí (MoDem) s takovým předvolebním polarizováním, z nějž viní Macrona, nesouhlasí a poukazuje na to, že spor Orbán-Macron není spor národní.
Deník Le Monde Babiše charakterizuje jako nezařaditelného na evropské politické scéně, jelikož je znám pozitivními výroky o Macronovi stejně jako o Orbánovi.
K otázce, zda by po evropských volbách v příštím roce vítal spojenectví s Macronem nebo s Orbánem, Babiš řekl, že nemá představu. Zejména je třeba, aby Brusel vydával méně nařízení, řekl. "V každém případě jsem proevropský, chci, aby Evropská unie přežila," sdělil. Ochod Británie je podle něj už dost dramatický a není zapotřebí další dělení. Musíme zůstat jednotní kvůli velkým mezinárodním úkolům - protiruským sankcím, obchodní válce s USA a tak dále, sdělil premiér.
Tazatel mu připomenul, jak ho rozzlobilo, když evropští poslanci i z jeho hnutí hlasovali v Evropském parlamentu pro zavedení sankcí proti Maďarsku za ohrožování hodnot EU. Babiš se domnívá, že Maďarsko i Polsko si to musejí vyříkat s Evropskou komisí a že není na něm, aby jejich politiku soudil. O svých politicích musejí rozhodovat ve volbách informovaní voliči. Možná si v příštích letech zvolí člověka jako já, který bojoval proti korupci a porazil tradiční strany. Politické dělení už nehraje žádnou roli, rozhoduje cítění lidí, řekl Babiš k situaci v Maďarsku.
Neochotu přijmout uprchlíky, jak si to přeje Evropská komise, zdůvodnil statistikou Europolu z roku 2016. Podle ní si pašeráci drog, zbraní, cigaret i lidí přišli na 5,7 miliardy dolarů (130 miliard korun), a podporují tak nelegální migraci do Evropy. K dotazu o neochotě přijmout syrské sirotky, Babiš prohlásil, že je škoda, že komise touto otázkou rozděluje Evropu. Těmto dětem chce pomoci tam, kde jsou, tedy v Sýrii.
Babiš potvrdil, že lituje, že vstoupil do politiky. Zničilo to prý jeho zdraví a poškodilo rodinu. "Vážím o deset kilo víc, spím čtyři pět hodin, má rodina čelí útokům, musel jsme se odloučit od své společenské skupiny. Mám výsledky, ale lidé jsou stále nespokojeni, vymýšlejí lži, aby poškodili mou pověst," domnívá se. Lživé je podle něj i tvrzení, že má stále zisk z Agrofertu a že jde o konflikt zájmů. "Tradiční strany, které si říkají demokratické, mne nenávidí a tvrdí, že jsem největší nebezpečí pro demokracii," soudí Babiš.
Spiknutím je podle něj i aféra s údajným zneužitím evropských peněz. "Kontrolovalo se to desetkrát, je to minulost. Podnik, v němž je zapojena má rodina, ty peníze vrátil, i když měl právo si je ponechat. Brusel v tomto případě nepřišel o jediný haléř. Nejsem typický miliardář, nemám loď, letadlo, žiji normálně. Zůstal jsem skromný," řekl o sobě premiér.
Související
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Emmanuel Macron , visegradská čtyřka , Česká republika , Andrej Babiš , Viktor Orbán , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 1 hodinou
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 3 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 4 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 5 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 6 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 7 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 7 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 8 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 9 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 10 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 10 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
včera
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Zdroj: Libor Novák