PŘEHLEDNĚ: Brexitová dohoda zasáhne i Česko, toto jsou klíčové body

Lídři zemí Evropské unie přivítali zprávy o tom, že se Evropská unie a Londýn po jedenapůlročním jednání dohodly na podmínkách vystoupení Británie z EU. Německý ministr zahraničí Heiko Maas v prohlášení uvedl, že je to pro něj úleva. Rakouský kancléř Sebastian Kurz ocenil, že se obě strany nakonec dokázaly domluvit. Irský premiér Leo Varadkar přivítal zejména to, že vyjednavači v Bruselu a Londýně zvládli vyřešit rozpory ohledně režimu na hranicích mezi Irskem a britským Severním Irskem.

"Britský odchod z EU je a stále bude rozhodnutím, kterého litujeme. Chceme nicméně dál mít co nejužší vztahy... K tomu jsme nyní učinili rozhodný krok," uvedl šéf německé diplomacie.

Podle rakouského kancléře je návrh "dobrým výsledkem" vyjednávání, protože se unie a Británie nyní vyhnou nepříjemným důsledkům tak zvaného tvrdého brexitu, tedy odchodu Británie z bloku bez předchozí dohody.

"Tohle není konec. Plný text dohody o odchodu (Británie) - všech 500 stran - budeme v nadcházejících dnech pečlivě zkoumat. Je před námi ještě dlouhá cesta, ale věřím, že zveřejněný návrh dohody je na této cestě velkým krokem vpřed," napsal na twitteru irský premiér Varadkar.

This is not an end point. The full text of the Withdrawal Agreement - all 500 pages - will be scrutinised in the coming days. There is still a long way to go but I believe the draft agreement published today is a very solid step on the journey.

— Leo Varadkar (@campaignforleo) 14. listopadu 2018

Ten si podle svého vyjádření cení zejména toho, že se podařilo vyřešit spory ohledně budoucího režimu na hranicích Irska a Severního Irska. "To, co všichni nazývají pojistkou, je nyní součástí dohody. Pojistka se bude uplatňovat jen dokud se nepodaří najít lepší řešení," napsal Varadkar, podle něhož byla obtížná vyjednávání obrovskou výzvou pro všechny zúčastněné.

Belgický premiér Charles Michel varoval před přílišným optimismem. "Tato dohoda je důležitým krokem vpřed, ale u cíle ještě nejsme," uvedl na twitteru.

This #BrexitDeal is an important step forward but ... we're not there yet. We will now analyse the texts carefully in order to check their compatibility with our European values. It is vital that UK and Europe remain stable partners @10DowningStreet

— Charles Michel (@CharlesMichel) 14. listopadu 2018

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire považuje brexitovou dohodu za dobrou zprávu, neboť je v zájmu všech, aby se rozluka Británie a Evropské unie uskutečnila hladce. "Je to dobrá zpráva," řekl Le Maire televizi France 2. Nicméně s opatrností hovoří o dalších krocích v brexitovém procesu, neboť jakákoli podoba konečné dohody musí respektoval odlišná pravidla pro různé otázky, jako je například daňová regulace.

Hlavní body brexitové dohody

Klíčovým bodem - také pro řadu českých občanů v Británii - je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.

Smlouva také chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že bude možné do Spojeného království přicestovat, žít, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a také v Británii žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání a ti, kdo do podmínek smlouvy spadají - tedy už v Británii žijí, či se do ní přesunou v přechodném období - budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.

Na žádost britské strany je součástí dohody přechodné období, které skončí na konci roku 2020. Strany se nakonec dohodly na možnosti toto období jednou prodloužit, pokud se na tom společně dohodnou. Po dobu přechodného období, které dává přinejmenším 20 měsíců času na dojednání dohod upravujících budoucí vzájemné vztahy, už nebude Británie členem unie, prakticky se ale pro firmy a občany nic nezmění. Země však odejde z politických institucí EU, nebude se už tedy podílet na rozhodování o budoucnosti bloku.

Vyjednavači také úspěšně vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat vyšší finanční náklady či finanční ztrátu. Některé britské závazky jsou ale dlouhodobější, například podíl na společných zárukách za poskytnuté půjčky. Británie také splní své závazky vůči svěřeneckým fondům a finančním nástrojům sloužícím například na pomoc africkým zemím či syrským uprchlíkům v Turecku.

Smlouva řeší praktické otázky související s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z unie odejde. Znamená to, že by neměly být narušeny například dodavatelské vazby.

Britská strana se po dlouhých rozhovorech zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3000 evropských tzv. "geografických chráněných označení", tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva.

Shoda byla také nalezena ohledně způsobu, jak řešit rozpory okolo aplikace smlouvy, která nakonec bude základním právním dokumentem pro vztahy EU a Británie. Problém bude nejprve posuzovat ustavený společný výbor, a pokud v něm nebude nalezena dohoda, bude následovat arbitráž. V případě, že se bude jednat o otázku související s unijním právem, bude přihlížet k rozhodnutí unijního soudu. Výsledek arbitráže bude pro obě strany závazný.

Smlouva řeší i otázku stávající soudní spolupráce, administrativních procedur či otevřených veřejných zakázek.

Stanoví také například, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) bude moci ještě čtyři roky po konci přechodného období otevírat nová vyšetřování případů, které se staly před brexitem či za přechodného období.

Klíčovou otázkou, která v posledních měsících dojednání dohody výrazně zpomalila, bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má klíčový význam pro tamní mírový proces.

Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou "pojistku". Ta by měla po konci přechodného období začít platit "pokud a když" se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému.

Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Právě v té chvíli se také mohou začít bavit o možnosti získat více času tím, že jednou prodlouží končící přechodné období.

Na ukončení platnosti domluvy se musí dohodnout obě strany, žádná nemůže protokol vypovědět sama.

Protokol předpokládá, že po konci přechodného období a do chvíle "náběhu" zatím nenalezeného nového řešení, vznikne z EU a Británie společný celní prostor.

Severní Irsko tak zůstane součástí stejného celního prostoru jako zbytek Spojeného království a při přesunu zboží nebudou potřeba žádná dodatečná cla, kvóty či kontroly a hranice bude volně prostupná.

Obě strany se dohodly na řadě opatření, která zaručují mezi EU a britskou stranou "rovné hřiště" pro obchodní soutěž, Británie tak bude uznávat některá unijní pravidla například ohledně pracovního práva, ochrany životního prostředí či zdanění.

Součástí dohody naopak nejsou pro britskou stranu důležité otázky rybolovu, ty mají být řešeny až v následné smlouvě o budoucích vztazích.

V Severním Irsku má platit unijní celní kodex, což zajistí, že severoirské firmy nebudou mít překážky při umísťování zboží na unijní jednotný trh.

Británie zůstane ve vztahu k Severnímu Irsku vázána pravidly EU, která souvisí s unijním jednotným trhem a nelze se jim při odstranění standardní hranice vyhnout. Jde o legislativu týkající se zboží, sanitárních a fytosanitárních pravidel, pravidel pro zemědělské produkty, daň z přidané hodnoty u zboží a unijní pravidla pro státní soutěž.

Smlouva také řeší otázky související s britskými základnami na Kypru a s Gibraltarem.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie irsko Leo Varadkar Sebastian Kurz

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Olympijské centrum Milána

Česko má první medaili ze zimní paralympiády po 16 letech. Stříbro získala biatlonistka Edlingerová

Hned v první soutěžní den zimních paralympijských her se česká výprava dočkala cenného kovu. Navíc se jedná o první medaili ze zimní paralympiády po dlouhých 16 letech. Konkrétně se o ni postarala biatlonistka Carina Edlingerová, když ve sprintu dojela druhá za vítěznou Číňankou Wangovou. Neztratila se ani druhá česká reprezentantka Simona Bubeníčková, která se svým trasérem Davidem Šrůtkem skončila těsně pod stupni vítězů čtvrtá.

před 59 minutami

před 1 hodinou

Abbás Arakčí

Trump odmítl deeskalaci na Blízkém východě, zní z Íránu

Íránská výzva k deeskalaci na Blízkém východě se nesetkala s pochopením, konstatoval šéf íránské diplomacie Abbás Aráqčí. Podle Teheránu za to může americký prezident Donald Trump, který zneužil gesto íránského režimu směrem k sousedům. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Výhled počasí na příští víkend. Bude až 16 stupňů

Česko si během probíhajícího víkendu užívá krásné jarní počasí. Nic by se na tom nemělo změnit ani v příštím týdnu. Meteorologové proto očekávají, že i následující víkend bude téměř beze srážek. Maxima pak opět výrazně překročí 10 stupňů. 

včera

včera

Český lev

Český lev odhalil první oceněnou osobnost. Dostane cenu za mimořádný přínos

Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii převezme příští sobotu 14. března během slavnostního večera v pražském Kongresovém centru odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi Helena Bezděk Fraňková. Je označována za jednu z nejvlivnějších žen českého filmového průmyslu. 

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Nej(ne)bezpečnější fotbalové mistrovství světa. Sportovní svátek ohrožuje několik věcí

Pro mezinárodní fotbalovou federaci FIFA se to může zdát jako blížící se noční můra, i když sama věří, že fotbalový svátek v červnu a červenci v USA, Kanadě a Mexiku proběhne bez problémů. Zvlášť když její šéf Gianni Infantino buduje co nejlepší osobní vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Bude se totiž jednat o první fotbalový světový šampionát, kterého se nově zúčastní až 48 týmů a k vidění tak bude během letošního léta v zámoří celkem 104 zápasů. Tři měsíce před startem turnaje se však svět z hlediska geopolitického nenachází zrovna v nejklidnější době. Tato skutečnost tvrdě zasahuje i do blížícího světového šampionátu, jenž by měl být v mnoha ohledech historický.

Aktualizováno včera

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

včera

včera

Mark Carney

Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem

Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

včera

včera

Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval

Írán poprvé reagoval na páteční výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby bezpodmínečně kapituloval. Teherán dal alespoň pro tuto chvíli jasně najevo, že se Washingtonu vzdávat nehodlá. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy