PŘEHLEDNĚ: Brexitová dohoda zasáhne i Česko, toto jsou klíčové body

Lídři zemí Evropské unie přivítali zprávy o tom, že se Evropská unie a Londýn po jedenapůlročním jednání dohodly na podmínkách vystoupení Británie z EU. Německý ministr zahraničí Heiko Maas v prohlášení uvedl, že je to pro něj úleva. Rakouský kancléř Sebastian Kurz ocenil, že se obě strany nakonec dokázaly domluvit. Irský premiér Leo Varadkar přivítal zejména to, že vyjednavači v Bruselu a Londýně zvládli vyřešit rozpory ohledně režimu na hranicích mezi Irskem a britským Severním Irskem.

"Britský odchod z EU je a stále bude rozhodnutím, kterého litujeme. Chceme nicméně dál mít co nejužší vztahy... K tomu jsme nyní učinili rozhodný krok," uvedl šéf německé diplomacie.

Podle rakouského kancléře je návrh "dobrým výsledkem" vyjednávání, protože se unie a Británie nyní vyhnou nepříjemným důsledkům tak zvaného tvrdého brexitu, tedy odchodu Británie z bloku bez předchozí dohody.

"Tohle není konec. Plný text dohody o odchodu (Británie) - všech 500 stran - budeme v nadcházejících dnech pečlivě zkoumat. Je před námi ještě dlouhá cesta, ale věřím, že zveřejněný návrh dohody je na této cestě velkým krokem vpřed," napsal na twitteru irský premiér Varadkar.

This is not an end point. The full text of the Withdrawal Agreement - all 500 pages - will be scrutinised in the coming days. There is still a long way to go but I believe the draft agreement published today is a very solid step on the journey.

— Leo Varadkar (@campaignforleo) 14. listopadu 2018

Ten si podle svého vyjádření cení zejména toho, že se podařilo vyřešit spory ohledně budoucího režimu na hranicích Irska a Severního Irska. "To, co všichni nazývají pojistkou, je nyní součástí dohody. Pojistka se bude uplatňovat jen dokud se nepodaří najít lepší řešení," napsal Varadkar, podle něhož byla obtížná vyjednávání obrovskou výzvou pro všechny zúčastněné.

Belgický premiér Charles Michel varoval před přílišným optimismem. "Tato dohoda je důležitým krokem vpřed, ale u cíle ještě nejsme," uvedl na twitteru.

This #BrexitDeal is an important step forward but ... we're not there yet. We will now analyse the texts carefully in order to check their compatibility with our European values. It is vital that UK and Europe remain stable partners @10DowningStreet

— Charles Michel (@CharlesMichel) 14. listopadu 2018

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire považuje brexitovou dohodu za dobrou zprávu, neboť je v zájmu všech, aby se rozluka Británie a Evropské unie uskutečnila hladce. "Je to dobrá zpráva," řekl Le Maire televizi France 2. Nicméně s opatrností hovoří o dalších krocích v brexitovém procesu, neboť jakákoli podoba konečné dohody musí respektoval odlišná pravidla pro různé otázky, jako je například daňová regulace.

Hlavní body brexitové dohody

Klíčovým bodem - také pro řadu českých občanů v Británii - je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.

Smlouva také chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že bude možné do Spojeného království přicestovat, žít, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a také v Británii žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání a ti, kdo do podmínek smlouvy spadají - tedy už v Británii žijí, či se do ní přesunou v přechodném období - budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.

Na žádost britské strany je součástí dohody přechodné období, které skončí na konci roku 2020. Strany se nakonec dohodly na možnosti toto období jednou prodloužit, pokud se na tom společně dohodnou. Po dobu přechodného období, které dává přinejmenším 20 měsíců času na dojednání dohod upravujících budoucí vzájemné vztahy, už nebude Británie členem unie, prakticky se ale pro firmy a občany nic nezmění. Země však odejde z politických institucí EU, nebude se už tedy podílet na rozhodování o budoucnosti bloku.

Vyjednavači také úspěšně vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat vyšší finanční náklady či finanční ztrátu. Některé britské závazky jsou ale dlouhodobější, například podíl na společných zárukách za poskytnuté půjčky. Británie také splní své závazky vůči svěřeneckým fondům a finančním nástrojům sloužícím například na pomoc africkým zemím či syrským uprchlíkům v Turecku.

Smlouva řeší praktické otázky související s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z unie odejde. Znamená to, že by neměly být narušeny například dodavatelské vazby.

Britská strana se po dlouhých rozhovorech zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3000 evropských tzv. "geografických chráněných označení", tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva.

Shoda byla také nalezena ohledně způsobu, jak řešit rozpory okolo aplikace smlouvy, která nakonec bude základním právním dokumentem pro vztahy EU a Británie. Problém bude nejprve posuzovat ustavený společný výbor, a pokud v něm nebude nalezena dohoda, bude následovat arbitráž. V případě, že se bude jednat o otázku související s unijním právem, bude přihlížet k rozhodnutí unijního soudu. Výsledek arbitráže bude pro obě strany závazný.

Smlouva řeší i otázku stávající soudní spolupráce, administrativních procedur či otevřených veřejných zakázek.

Stanoví také například, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) bude moci ještě čtyři roky po konci přechodného období otevírat nová vyšetřování případů, které se staly před brexitem či za přechodného období.

Klíčovou otázkou, která v posledních měsících dojednání dohody výrazně zpomalila, bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má klíčový význam pro tamní mírový proces.

Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou "pojistku". Ta by měla po konci přechodného období začít platit "pokud a když" se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému.

Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Právě v té chvíli se také mohou začít bavit o možnosti získat více času tím, že jednou prodlouží končící přechodné období.

Na ukončení platnosti domluvy se musí dohodnout obě strany, žádná nemůže protokol vypovědět sama.

Protokol předpokládá, že po konci přechodného období a do chvíle "náběhu" zatím nenalezeného nového řešení, vznikne z EU a Británie společný celní prostor.

Severní Irsko tak zůstane součástí stejného celního prostoru jako zbytek Spojeného království a při přesunu zboží nebudou potřeba žádná dodatečná cla, kvóty či kontroly a hranice bude volně prostupná.

Obě strany se dohodly na řadě opatření, která zaručují mezi EU a britskou stranou "rovné hřiště" pro obchodní soutěž, Británie tak bude uznávat některá unijní pravidla například ohledně pracovního práva, ochrany životního prostředí či zdanění.

Součástí dohody naopak nejsou pro britskou stranu důležité otázky rybolovu, ty mají být řešeny až v následné smlouvě o budoucích vztazích.

V Severním Irsku má platit unijní celní kodex, což zajistí, že severoirské firmy nebudou mít překážky při umísťování zboží na unijní jednotný trh.

Británie zůstane ve vztahu k Severnímu Irsku vázána pravidly EU, která souvisí s unijním jednotným trhem a nelze se jim při odstranění standardní hranice vyhnout. Jde o legislativu týkající se zboží, sanitárních a fytosanitárních pravidel, pravidel pro zemědělské produkty, daň z přidané hodnoty u zboží a unijní pravidla pro státní soutěž.

Smlouva také řeší otázky související s britskými základnami na Kypru a s Gibraltarem.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie irsko Leo Varadkar Sebastian Kurz

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy