PŘEHLEDNĚ: Brexitová dohoda zasáhne i Česko, toto jsou klíčové body

Lídři zemí Evropské unie přivítali zprávy o tom, že se Evropská unie a Londýn po jedenapůlročním jednání dohodly na podmínkách vystoupení Británie z EU. Německý ministr zahraničí Heiko Maas v prohlášení uvedl, že je to pro něj úleva. Rakouský kancléř Sebastian Kurz ocenil, že se obě strany nakonec dokázaly domluvit. Irský premiér Leo Varadkar přivítal zejména to, že vyjednavači v Bruselu a Londýně zvládli vyřešit rozpory ohledně režimu na hranicích mezi Irskem a britským Severním Irskem.

"Britský odchod z EU je a stále bude rozhodnutím, kterého litujeme. Chceme nicméně dál mít co nejužší vztahy... K tomu jsme nyní učinili rozhodný krok," uvedl šéf německé diplomacie.

Podle rakouského kancléře je návrh "dobrým výsledkem" vyjednávání, protože se unie a Británie nyní vyhnou nepříjemným důsledkům tak zvaného tvrdého brexitu, tedy odchodu Británie z bloku bez předchozí dohody.

"Tohle není konec. Plný text dohody o odchodu (Británie) - všech 500 stran - budeme v nadcházejících dnech pečlivě zkoumat. Je před námi ještě dlouhá cesta, ale věřím, že zveřejněný návrh dohody je na této cestě velkým krokem vpřed," napsal na twitteru irský premiér Varadkar.

This is not an end point. The full text of the Withdrawal Agreement - all 500 pages - will be scrutinised in the coming days. There is still a long way to go but I believe the draft agreement published today is a very solid step on the journey.

— Leo Varadkar (@campaignforleo) 14. listopadu 2018

Ten si podle svého vyjádření cení zejména toho, že se podařilo vyřešit spory ohledně budoucího režimu na hranicích Irska a Severního Irska. "To, co všichni nazývají pojistkou, je nyní součástí dohody. Pojistka se bude uplatňovat jen dokud se nepodaří najít lepší řešení," napsal Varadkar, podle něhož byla obtížná vyjednávání obrovskou výzvou pro všechny zúčastněné.

Belgický premiér Charles Michel varoval před přílišným optimismem. "Tato dohoda je důležitým krokem vpřed, ale u cíle ještě nejsme," uvedl na twitteru.

This #BrexitDeal is an important step forward but ... we're not there yet. We will now analyse the texts carefully in order to check their compatibility with our European values. It is vital that UK and Europe remain stable partners @10DowningStreet

— Charles Michel (@CharlesMichel) 14. listopadu 2018

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire považuje brexitovou dohodu za dobrou zprávu, neboť je v zájmu všech, aby se rozluka Británie a Evropské unie uskutečnila hladce. "Je to dobrá zpráva," řekl Le Maire televizi France 2. Nicméně s opatrností hovoří o dalších krocích v brexitovém procesu, neboť jakákoli podoba konečné dohody musí respektoval odlišná pravidla pro různé otázky, jako je například daňová regulace.

Hlavní body brexitové dohody

Klíčovým bodem - také pro řadu českých občanů v Británii - je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.

Smlouva také chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že bude možné do Spojeného království přicestovat, žít, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a také v Británii žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání a ti, kdo do podmínek smlouvy spadají - tedy už v Británii žijí, či se do ní přesunou v přechodném období - budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.

Na žádost britské strany je součástí dohody přechodné období, které skončí na konci roku 2020. Strany se nakonec dohodly na možnosti toto období jednou prodloužit, pokud se na tom společně dohodnou. Po dobu přechodného období, které dává přinejmenším 20 měsíců času na dojednání dohod upravujících budoucí vzájemné vztahy, už nebude Británie členem unie, prakticky se ale pro firmy a občany nic nezmění. Země však odejde z politických institucí EU, nebude se už tedy podílet na rozhodování o budoucnosti bloku.

Vyjednavači také úspěšně vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat vyšší finanční náklady či finanční ztrátu. Některé britské závazky jsou ale dlouhodobější, například podíl na společných zárukách za poskytnuté půjčky. Británie také splní své závazky vůči svěřeneckým fondům a finančním nástrojům sloužícím například na pomoc africkým zemím či syrským uprchlíkům v Turecku.

Smlouva řeší praktické otázky související s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z unie odejde. Znamená to, že by neměly být narušeny například dodavatelské vazby.

Britská strana se po dlouhých rozhovorech zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3000 evropských tzv. "geografických chráněných označení", tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva.

Shoda byla také nalezena ohledně způsobu, jak řešit rozpory okolo aplikace smlouvy, která nakonec bude základním právním dokumentem pro vztahy EU a Británie. Problém bude nejprve posuzovat ustavený společný výbor, a pokud v něm nebude nalezena dohoda, bude následovat arbitráž. V případě, že se bude jednat o otázku související s unijním právem, bude přihlížet k rozhodnutí unijního soudu. Výsledek arbitráže bude pro obě strany závazný.

Smlouva řeší i otázku stávající soudní spolupráce, administrativních procedur či otevřených veřejných zakázek.

Stanoví také například, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) bude moci ještě čtyři roky po konci přechodného období otevírat nová vyšetřování případů, které se staly před brexitem či za přechodného období.

Klíčovou otázkou, která v posledních měsících dojednání dohody výrazně zpomalila, bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má klíčový význam pro tamní mírový proces.

Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou "pojistku". Ta by měla po konci přechodného období začít platit "pokud a když" se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému.

Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Právě v té chvíli se také mohou začít bavit o možnosti získat více času tím, že jednou prodlouží končící přechodné období.

Na ukončení platnosti domluvy se musí dohodnout obě strany, žádná nemůže protokol vypovědět sama.

Protokol předpokládá, že po konci přechodného období a do chvíle "náběhu" zatím nenalezeného nového řešení, vznikne z EU a Británie společný celní prostor.

Severní Irsko tak zůstane součástí stejného celního prostoru jako zbytek Spojeného království a při přesunu zboží nebudou potřeba žádná dodatečná cla, kvóty či kontroly a hranice bude volně prostupná.

Obě strany se dohodly na řadě opatření, která zaručují mezi EU a britskou stranou "rovné hřiště" pro obchodní soutěž, Británie tak bude uznávat některá unijní pravidla například ohledně pracovního práva, ochrany životního prostředí či zdanění.

Součástí dohody naopak nejsou pro britskou stranu důležité otázky rybolovu, ty mají být řešeny až v následné smlouvě o budoucích vztazích.

V Severním Irsku má platit unijní celní kodex, což zajistí, že severoirské firmy nebudou mít překážky při umísťování zboží na unijní jednotný trh.

Británie zůstane ve vztahu k Severnímu Irsku vázána pravidly EU, která souvisí s unijním jednotným trhem a nelze se jim při odstranění standardní hranice vyhnout. Jde o legislativu týkající se zboží, sanitárních a fytosanitárních pravidel, pravidel pro zemědělské produkty, daň z přidané hodnoty u zboží a unijní pravidla pro státní soutěž.

Smlouva také řeší otázky související s britskými základnami na Kypru a s Gibraltarem.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie irsko Leo Varadkar Sebastian Kurz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

před 3 hodinami

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Fotograf serveru EuroZprávy.cz podruhé za sebou uspěl v rámci Czech Press Photo

Druhým rokem v řadě uspěl v jedné z kategorií prestižní fotografické soutěže Czech Press Photo fotograf serveru EuroZprávy.cz Michal Zelinka. Mezinárodní porota letos ocenila jeho snímky z oslav zisku titulu mistrů světa v ledním hokeji na domácím šampionátu, které hostilo Staroměstské náměstí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy