PŘEHLEDNĚ: Brexitová dohoda zasáhne i Česko, toto jsou klíčové body

Lídři zemí Evropské unie přivítali zprávy o tom, že se Evropská unie a Londýn po jedenapůlročním jednání dohodly na podmínkách vystoupení Británie z EU. Německý ministr zahraničí Heiko Maas v prohlášení uvedl, že je to pro něj úleva. Rakouský kancléř Sebastian Kurz ocenil, že se obě strany nakonec dokázaly domluvit. Irský premiér Leo Varadkar přivítal zejména to, že vyjednavači v Bruselu a Londýně zvládli vyřešit rozpory ohledně režimu na hranicích mezi Irskem a britským Severním Irskem.

"Britský odchod z EU je a stále bude rozhodnutím, kterého litujeme. Chceme nicméně dál mít co nejužší vztahy... K tomu jsme nyní učinili rozhodný krok," uvedl šéf německé diplomacie.

Podle rakouského kancléře je návrh "dobrým výsledkem" vyjednávání, protože se unie a Británie nyní vyhnou nepříjemným důsledkům tak zvaného tvrdého brexitu, tedy odchodu Británie z bloku bez předchozí dohody.

"Tohle není konec. Plný text dohody o odchodu (Británie) - všech 500 stran - budeme v nadcházejících dnech pečlivě zkoumat. Je před námi ještě dlouhá cesta, ale věřím, že zveřejněný návrh dohody je na této cestě velkým krokem vpřed," napsal na twitteru irský premiér Varadkar.

This is not an end point. The full text of the Withdrawal Agreement - all 500 pages - will be scrutinised in the coming days. There is still a long way to go but I believe the draft agreement published today is a very solid step on the journey.

— Leo Varadkar (@campaignforleo) 14. listopadu 2018

Ten si podle svého vyjádření cení zejména toho, že se podařilo vyřešit spory ohledně budoucího režimu na hranicích Irska a Severního Irska. "To, co všichni nazývají pojistkou, je nyní součástí dohody. Pojistka se bude uplatňovat jen dokud se nepodaří najít lepší řešení," napsal Varadkar, podle něhož byla obtížná vyjednávání obrovskou výzvou pro všechny zúčastněné.

Belgický premiér Charles Michel varoval před přílišným optimismem. "Tato dohoda je důležitým krokem vpřed, ale u cíle ještě nejsme," uvedl na twitteru.

This #BrexitDeal is an important step forward but ... we're not there yet. We will now analyse the texts carefully in order to check their compatibility with our European values. It is vital that UK and Europe remain stable partners @10DowningStreet

— Charles Michel (@CharlesMichel) 14. listopadu 2018

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire považuje brexitovou dohodu za dobrou zprávu, neboť je v zájmu všech, aby se rozluka Británie a Evropské unie uskutečnila hladce. "Je to dobrá zpráva," řekl Le Maire televizi France 2. Nicméně s opatrností hovoří o dalších krocích v brexitovém procesu, neboť jakákoli podoba konečné dohody musí respektoval odlišná pravidla pro různé otázky, jako je například daňová regulace.

Hlavní body brexitové dohody

Klíčovým bodem - také pro řadu českých občanů v Británii - je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.

Smlouva také chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že bude možné do Spojeného království přicestovat, žít, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a také v Británii žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání a ti, kdo do podmínek smlouvy spadají - tedy už v Británii žijí, či se do ní přesunou v přechodném období - budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.

Na žádost britské strany je součástí dohody přechodné období, které skončí na konci roku 2020. Strany se nakonec dohodly na možnosti toto období jednou prodloužit, pokud se na tom společně dohodnou. Po dobu přechodného období, které dává přinejmenším 20 měsíců času na dojednání dohod upravujících budoucí vzájemné vztahy, už nebude Británie členem unie, prakticky se ale pro firmy a občany nic nezmění. Země však odejde z politických institucí EU, nebude se už tedy podílet na rozhodování o budoucnosti bloku.

Vyjednavači také úspěšně vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat vyšší finanční náklady či finanční ztrátu. Některé britské závazky jsou ale dlouhodobější, například podíl na společných zárukách za poskytnuté půjčky. Británie také splní své závazky vůči svěřeneckým fondům a finančním nástrojům sloužícím například na pomoc africkým zemím či syrským uprchlíkům v Turecku.

Smlouva řeší praktické otázky související s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z unie odejde. Znamená to, že by neměly být narušeny například dodavatelské vazby.

Britská strana se po dlouhých rozhovorech zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3000 evropských tzv. "geografických chráněných označení", tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva.

Shoda byla také nalezena ohledně způsobu, jak řešit rozpory okolo aplikace smlouvy, která nakonec bude základním právním dokumentem pro vztahy EU a Británie. Problém bude nejprve posuzovat ustavený společný výbor, a pokud v něm nebude nalezena dohoda, bude následovat arbitráž. V případě, že se bude jednat o otázku související s unijním právem, bude přihlížet k rozhodnutí unijního soudu. Výsledek arbitráže bude pro obě strany závazný.

Smlouva řeší i otázku stávající soudní spolupráce, administrativních procedur či otevřených veřejných zakázek.

Stanoví také například, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) bude moci ještě čtyři roky po konci přechodného období otevírat nová vyšetřování případů, které se staly před brexitem či za přechodného období.

Klíčovou otázkou, která v posledních měsících dojednání dohody výrazně zpomalila, bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má klíčový význam pro tamní mírový proces.

Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou "pojistku". Ta by měla po konci přechodného období začít platit "pokud a když" se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému.

Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Právě v té chvíli se také mohou začít bavit o možnosti získat více času tím, že jednou prodlouží končící přechodné období.

Na ukončení platnosti domluvy se musí dohodnout obě strany, žádná nemůže protokol vypovědět sama.

Protokol předpokládá, že po konci přechodného období a do chvíle "náběhu" zatím nenalezeného nového řešení, vznikne z EU a Británie společný celní prostor.

Severní Irsko tak zůstane součástí stejného celního prostoru jako zbytek Spojeného království a při přesunu zboží nebudou potřeba žádná dodatečná cla, kvóty či kontroly a hranice bude volně prostupná.

Obě strany se dohodly na řadě opatření, která zaručují mezi EU a britskou stranou "rovné hřiště" pro obchodní soutěž, Británie tak bude uznávat některá unijní pravidla například ohledně pracovního práva, ochrany životního prostředí či zdanění.

Součástí dohody naopak nejsou pro britskou stranu důležité otázky rybolovu, ty mají být řešeny až v následné smlouvě o budoucích vztazích.

V Severním Irsku má platit unijní celní kodex, což zajistí, že severoirské firmy nebudou mít překážky při umísťování zboží na unijní jednotný trh.

Británie zůstane ve vztahu k Severnímu Irsku vázána pravidly EU, která souvisí s unijním jednotným trhem a nelze se jim při odstranění standardní hranice vyhnout. Jde o legislativu týkající se zboží, sanitárních a fytosanitárních pravidel, pravidel pro zemědělské produkty, daň z přidané hodnoty u zboží a unijní pravidla pro státní soutěž.

Smlouva také řeší otázky související s britskými základnami na Kypru a s Gibraltarem.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie irsko Leo Varadkar Sebastian Kurz

Aktuálně se děje

včera

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

včera

Plavání

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

včera

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Aktualizováno včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026)

O žalobě Pavla na vládu už informují i světová média

O tom, že prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu na vládu kvůli rozhodnutí premiéra Andreje Babiše nezařadit ho do oficiální delegace na červencový summit NATO v Ankaře, už informují i světová média. Server Politico připomíná, že jde o další vyostření napjatých vztahů. Agentura Reuters uvádí, že podle Babiše se jedná o speciální summit.

včera

António Guterres

Londýn se v extrémním počasí doslova vaří, lidstvo čelí souběhu dvou krizí, varoval šéf OSN

Generální tajemník OSN António Guterres v hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že britská metropole se kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí, kterými jsou klimatická krize vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetická krize odhalující pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle něj společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev šéfa OSN se časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která zasáhla západní Evropu.

včera

Evropská unie

Evropská unie čelí vlně kritiky. Plánuje se setkat s delegací Tálibánu

Evropská unie čelí vlně kritiky kvůli plánovanému bruselskému setkání s delegací Tálibánu, které má podle lidskoprávních aktivistů a europoslanců potenciál normalizovat režim systematicky potlačující práva žen. Belgické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že afghánským zástupcům udělilo pět jednodenních víz. Schůzka navazuje na několikaměsíční rozhovory, které Evropská komise vede od začátku roku s cílem vyjednat zefektivnění a navýšení počtu deportací afghánských migrantů zpět do vlasti.

včera

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Za žalobu si může vláda sama. Opozice se ve sporu s koalicí postavila za Pavla

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

včera

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

včera

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

včera

Výhled počasí do poloviny července. Extrémní teplo časem odezní

V Česku právě probíhá extrémně teplotně nadprůměrný týden, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Další týdny už by měly být přece jen chladnější, zároveň se očekává prohlubování sucha. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy