Bruselské srdce, náchylné na infarkty, zůstává neuralgickým bodem Evropy

Analýza Josefa Brože - Oficiální návštěva, oficiální večeře, oficiální protokol. Dvoudenní návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v hlavním městě Belgickém království může působit na první pohled nezajímavě, snad až banálně. Přesto setkání v Bruselu, jehož hostiteli byli král Belgičanů Filip a jeho choť Mathilde, se na této úrovni uskutečnilo před 47 lety. Významem toto setkání, dvou ze zakládajících zemí nejen Evropských společenství, ale již poválečného Bruselského paktu, překračuje navíc pouhé bilaterální vztahy.

Dnes není totiž Brusel vnímán pouze jako místo, kde se rodí nová perspektiva celé Evropy, ale mnohem více jako místo, kde přistěhovalci páchají atentáty. Dokonce někdy jako míst, kde se Evropa hroutí a rozpadá. Brusel a s ním i Belgie má v poslední době renomé jako „křižovatka islámského terorismu“. Jaká je skutečnost? Není rozhodně jednoznačná, a to ani mezi Francií a Belgií

Pompa a politika: Nový dech nebo jen falešné iluze?

Oficiální návštěva měla významy zjevné, ale i skryté. Při uvítacím ceremoniálu před Královským palácem v Bruselu nechyběl červený koberec. Pro znalce etikety a módních stylů bylo lze popásti se na způsobech zdvořilého zdravení, titulování i barevných kombinacích. Prezident Macron políbil hned po vystoupení z auta královně Mathildě ruku jeho manželka Brigitte vysekla lehké pukrle, Macron tituloval krále zásadně: „Sire“… královna Mathilde měla na sobě granátově rudé šaty, v účesu diadém s Devíti belgických provincií, v nechyběly diamanty, u Brigitte trochu dráždil její podivně rozepnutý šedý plášť, který vlál ve větru na všechny strany.

Státní banket v pondělí večer v královském paláci v Lakenu, severozápadní části Bruselu, kde nechyběly ani princezny Astrid a Claire, princové Lorenz a Laurent, si vyžádal od pánů i vytažení zlatých čestných dekorací a různobarevných šerp, jimiž se státníci opásali.

Protokolární program měl samozřejmě i kapitolu politickou, totiž setkání prezidenta Macrona s premiérem Charlesem Michelem. Zde bylo jasné sdělení hned od počátku: obnovit znovu „evropský dech“ a „evropský elán“. Brusel, hlavní město Belgie, ale i sjednocené Evropy, jakési srdce Evropské unie, jež v posledních letech je až příliš „náchylné na infarkty“. „Je to první oficiální státní návštěva francouzského prezidenta po 47 letech,“ připomněl Macron na tiskové konferenci. Naposledy byl v Belgiii v roce 1971 jako prezident Georges Pompidou.

Proč tomu tak bylo, o tom všichni pomlčeli. Francie obvykle nahlíží na Belgii trochu svrchu, jako na svého trochu retardovaného bratra, o tom ale nebyla žádná konference. Belgie je navíc zmítána silným separatismem, mezi Valony a Vlámy, který z ní činí přebornici ve vládě bezvládí.

Ačkoliv je Brusel logicky místem, kde se setkávají státníci velmi často, na bilaterální úrovni to překvapivě dlouho trvalo, než francouzský prezident Macron – navzdory dvěma předchozím návštěvám –Françoise Mitterranda v roce 1983 a Jacquese Chiraca v roce 1997 – jejich „oficiální charakter“ nebyl nikdy skutečně zdaleka tak oficiální, jak by se slušelo, neboť nebyl přímo na pozvání královské rodiny.

Multilateralismus a podpora Globálního paktu OSN o migraci

Politiku ale dělají i v monarchiích politici, a Emmanuel Macron i Charles Michel, kteří se snažili během obou dnů zdůraznit jejich „blízkost politickou i osobní“ (oba jsou ostatně blízko i věkem: Macron dovršil 40 let, Michelovi je 42), cílem setkání byl zejména touha „posílit vůli proevropských reformistů“. Macron hledá po Evropě – včetně té střední – spojence do zápasu o reformu Evropy a blížících se evropských voleb příštího roku. Podobně jako na nedávné návštěvě v Bratislavě, i zde bylo součástí této prezentace budoucnost Evropy pod názvem: „My, zítřek, Evropa“ v Aula Magna v Nové Lovani, nějakých třicet kilometrů jihovýchodně od Bruselu, kde se k tomu účelu shromáždilo na 800 studentů.

Francie má s Belgií nejdelší hranici: tvoří ji pásmo o délce 620 kilometrů. Navzdory tomu, že zcela nedávno dala Belgie přednost v nákupu stíhaček americkým strojům, Macron i Michel považují posílení evropské spolupráce na všech úrovních za „životně důležité“. Ambici obou je prosazení „multilateralismu“, který stojí proti „iluzorním snům a unilaterárnímu jednání“ - čímž měli oba politici na mysli vůdce populistických uskupení v Maďarsku a v Itálii.

Spolupráce obou zemí, Francie a Belgie, je k tomu dobrým základem. „Naše vztahy jsou mimořádně živé v oblasti umělecké, intelektuální, vědecké, ekonomické, bezpečností a na úrovni infrastruktur,“ cituje Macrona belgický Le Soir. Macron využil zároveň této návštěvy k tomu, co francouzský konzervativní list Le Figaro nazval „kyslíkovým závanem“. Prezident Macron čelí nyní ve Francii stávce „žlutých vest“, masovému apolitickému protestu, který se rozpoutal 17. listopadu, jenž odmítá zvyšování cen a pohonných hmot prostřednictvím blokád a silničních perturbací.

Jedním z bodů, na němž se shodli, byl i Globální pakt OSN o migraci, který jsou obě země připraveny podepsat. „text umožňuje zlepšit spolupráci a nabízí linie řešení, založené na tom nejlepším partnerství v oblastech bezpečnosti a boje proti síti převaděčů,“ řekl prezident Macron. Pakt, který kritizují Spojené státy americké a v Evropě skupina zemí, ze střední Evropy Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, ale i Rakousko a Švýcarsko, je stala předmětem vášnivých diskusí. „Ty jsou legitimní,“ upřesnil Macron, „ale věřím, že lze najít východisko.“

Molenbeek: Neuralgický bod Bruselu

Návštěvu, jež provázela vzletná slova a protokolární pompa, v úterý narušil atentát proti policistům v centru Bruselu. Útok silně kontrastoval s úterní snahou krále Filipa i prezidenta Macrona rehabilitovat bruselskou čtvrť Molenbeek, která se stala čtvrtí, vnímanou v posledních letech jako semeniště islamismu. „Macron chce v Molenbeeku otočit list,“ hlásilo francouzské rádio RFI. Právě z Molenbeeku pocházel i zadržený atentátník Salah Abdeslam, autor pařížských atentátů ze 13. listopadu 2015. Tento neuralgický bod Bruselu, obývaný tisíci přistěhovalců, hodlal Macron povzbudit návštěvou kreativních ateliérů, kde vznikají „společné iniciativy“, jiného druhu, než terorismus.

Související

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 
Volodymyr Zelenskyj

Klíčový summit v Británii: Zelenskyj pojede do Londýna, setká se s Macronem, Starmerem a Merzem

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že se v pondělí v Londýně setká s lídry Ukrajiny, Německa a Spojeného království, aby zhodnotili stav probíhajících mírových jednání, která zprostředkovávají Spojené státy. Macron tuto informaci sdělil na sociálních sítích, kde zároveň ostře odsoudil nejnovější ruské raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Zdůraznil, že Moskva „nehledá mír“.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Belgie Francie Charles Michel

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 55 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 8 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy