Mayová si chválí schůzku s Junckerem, pozoruje pokrok v brexitu

Dnešní podvečerní bruselská diskuse britské premiérky Theresy Mayové a předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera umožnila stanovit směr pro další práci týmů rokujících o britském odchodu z Evropské unie. V rozhovoru pro BBC to večer uvedla Mayová s tím, že se k dalším jednáním - včetně nové schůzky s Junckerem - do Bruselu vrátí v sobotu, tedy den před mimořádným summitem 27 zemí EU k brexitu.

Bez podrobností o "dobrém pokroku" hovořil po schůzce Mayové s Junckerem jeden z mluvčích Evropské komise. "Práce pokračují," dodal stručně.

Oba politici se s žurnalisty dnes společně nesetkali. Před rozhovorem, který se podle očekávání měl týkat dění v EU i v Británii v souvislosti s blížícím se britským odchodem z evropského bloku a především přípravy deklarace o podobě budoucích vztahů, si Mayová s Junckerem jen potřásli rukama a na otázky neodpovídali.

"Jsou některé zbývající věci, o kterých jsme s panem předsedou Junckerem dnes večer mluvili," připustila Mayová v rozhovoru, jehož přepis médiím poskytlo britské velvyslanectví při EU. Cílem nadcházejících vyjednávání a sobotní cesty Mayové prý bude zajistit, že "budeme moci tento proces ukončit způsobem, který bude v zájmu všech našich občanů".

Dnešní schůzka byla oznámena teprve v úterý a zástupci EK ani britské vlády příliš podrobností o obsahu setkání nesdělili. Podle mluvčího komise Margaritise Schinase přijela Mayová na "odpolední čaj".

Za sedmadvacet zemí EU o podobě brexitu, tedy britského odchodu z EU 29. března příštího roku, vyjednává tým vedený Michelem Barnierem. Už loni v prosinci ale Mayová do rozhovorů vstoupila formou podobné schůzky s Junckerem, která tehdy napomohla odblokování jednání.

Nyní mají obě strany na stole text smlouvy o britském vystoupení, která upravuje konkrétní okolnosti brexitu. Dokument už schválila - byť za cenu několika rezignací - vláda Mayové. Premiérku nyní čeká zásadní zkouška, když bude smlouvu prosazovat ve skepticky naladěném britském parlamentu.

Na straně evropských zemí na poslední chvíli se svými požadavky v souvislosti s Gibraltarem přišlo Španělsko, ohledně rybolovu chce ještě některé věci prosadit Francie. Podle diplomatů by se ale nyní text smlouvy jako takové neměl znovu otevírat, zbývá do něj jen doplnit termín konce případně prodlouženého přechodného období.

O vývoji vyjednávání kolem brexitu budou ve čtvrtek dopoledne opět mluvit také velvyslanci 27 členských zemí EU (bez Británie).

Španělské a francouzské požadavky by mohly být zapracovány do nyní vznikající politické deklarace, v níž chtějí obě strany definovat, jak si svou spolupráci v řadě oblastí představují v budoucnosti. Tento asi dvacetistránkový text by měl být potvrzen souběžně se skoro šestisetstránkovou rozvodovou smlouvou. Jeho finální podobu by měli zástupci vlád 27 zemí podle dosavadních předpokladů dostat v pátek.

Další možností jak vyřešit španělské obavy, aby se Británie s EU o Gibraltaru nedohodla bez účasti Madridu, by nejspíš mohlo být speciální prohlášení přijaté společně s ostatními dokumenty.

V tomto ohledu bude jasno v neděli dopoledne, což je termín, na který šéf unijních summitů Donald Tusk do Bruselu svolal mimořádnou vrcholnou schůzku EU27. Premiéři a prezidenti zemí bloku (bez Británie) by na ní měli nejprve politicky podpořit smlouvu o vystoupení tak, aby se jí mohl začít zabývat europarlament. Potvrdit by také měli onu politickou deklaraci o budoucnosti a možná tedy i další související dokumenty.

Mayová také v neděli dopoledne v Bruselu bude. S šéfy ostatních států a vlád unie by se měla sejít poté, co skončí jejich schůzka v počtu 27. Vyplývá to z programu summitu, který dnes zveřejnila Rada EU.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Velká Británie Brexit Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy