Co se bude dít po brexitu? Země EU už mají text deklarace, je dost problematická

Deklarace není právně závazná. Na 26 stránkách definuje, co by obě strany chtěly dojednat do budoucna ohledně své spolupráce v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství.

Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž.

I have just sent to EU27 a draft Political Declaration on the Future Relationship between EU and UK. The Commission President has informed me that it has been agreed at negotiators’ level and agreed in principle at political level, subject to the endorsement of the Leaders.

V neděli na summitu mají šéfové států a vlád 27 zemí unie tuto deklaraci schválit společně s vyjádřením své politické podpory podrobné smlouvě o britském odchodu z EU, která se týká řady oblastí souvisejících s brexitem.

Británie z EU odejde 29. března 2019 právě podle pravidel této smlouvy, pokud se její text ovšem premiérce Therese Mayové podaří prosadit v britském parlamentu. Ve smlouvě je definováno také přechodné období, v době jeho trvání by měly být na základě politické deklarace dojednány smlouvy o hospodářské či bezpečnostní spolupráci. Přechodné období by mělo trvat do konce roku 2020, pokud se na tom strany shodnou, bude možné jej jednorázově o rok či dva prodloužit.

Průlom v jednáních o dokumentu nastal po středeční podvečerní schůzce britské premiérky Mayové s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Text dnes dostali také velvyslanci 27 zemí bloku, kteří dopoledne o brexitu diskutují.

Text politické deklarace ale neřeší španělské námitky ohledně budoucnosti Gibraltaru, který si nárokuje jak Londýn, tak Madrid. Španělský premiér Pedro Sanchéz přitom hrozí, že v neděli odmítne brexitovou smlouvu podpořit, nebudou-li požadavky Madridu zohledněny. Podle mluvčího EK Margaritise Schinase vybídl Juncker, který se Sanchézem mluvil telefonicky v úterý, britskou premiérku Mayovou, aby s ním také komunikovala. "Míč je nyní na straně členských zemí," dodal mluvčí a potvrdil, že Gibraltar a také otázka rybolovu jsou dál otevřené.

V politické deklaraci obě strany například uvedou, že mají zájem na ambiciózním, širokém a vyváženém hospodářském partnerství při zachování integrity unijního jednotného trhu. Británie by měla v "relevantních oblastech" sblížit své regulace s těmi evropskými, aby byly překážky pro pohyb zboží co nejmenší.

Základem pro společný celní prostor pro pohyb zboží bez tarifů a poplatků by přitom mělo být řešení obsažené v rozvodové smlouvě v rámci řešení pojistky pro zachování hladkého celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Podobně jako ve smlouvě je také řešen mechanismus urovnání budoucích sporů pomocí arbitráže. Otázky související s unijním právem tak bude vysvětlovat Soudní dvůr EU.

Deklarace dále řeší třeba přístup na trh se službami, problematiku investic a finančních služeb, digitální oblast či třeba otázky duševního vlastnictví nebo veřejných zakázek. Věnuje se i rybolovu, což byla oblast, kterou na poslední chvíli v jednáních blokuje svými požadavky Francie.

Ohledně volného pohybu osob by měl platit pro krátkodobé cesty bezvízový styk, základem by měla být reciprocita, tedy shodný přístup obou stran. Zvláštní oddíl je v deklaraci věnován otázkám dopravy, jak letecké, tak i silniční, železniční a námořní.

Dokument se zabývá také energetikou, spoluprací při mírovém využití jádra či obchodováním s emisními povolenkami. Obě strany mají zájem na těsném partnerství na mezinárodních fórech, včetně řešení otázek jako je ochrana klimatu, finanční stabilita, ochrana zdraví či boj proti protekcionismu v mezinárodním obchodu.

Samostatný oddíl v deklaraci se bude týkat bezpečnostního partnerství, třeba těsné spolupráce při prosazování práva a potírání kriminality, hladké výměny dat i zpravodajských informací a kooperace při odhalování praní špinavých peněz a teroristických aktivit.

Aby fungovala těsná spolupráce EU a Británie na mezinárodním poli, včetně uvnitř OSN a NATO, obě strany by si přály vznik pravidelných konzultací a dialogu o klíčových otázkách. Není například vyloučena účast britského ministra na neformálních schůzkách ministrů zahraničí EU. Obě strany chtějí těsně koordinovat uvalování sankcí a spolupracovat při civilních i vojenských misích.