Znásilnění, vražda či krádež? Německo chce vybodovávat uprchlíky

Spolková republika má dlouhodobě problém s vyhošťováním lidí, kteří v zemi neuspějí s žádostí o azyl. Přispívá k tomu často neochota zemí jejich původu i jich samých. Společensky problematickou se taková situace stává zejména u migrantů, kteří se v Německu dopouštějí trestných činů, a ani tak je zdejší úřady nejsou schopny deportovat.

Zřejmě nejvýrazněji to bylo vidět u Tunisana Anise Amriho, který před dvěma lety při útoku na vánoční trh v Berlíně zabil 12 lidí. Už předtím přitom policie věděla, že páchá trestné činy, když prodává drogy. Také u jednoho z podezřelých z letošní vraždy pětatřicetiletého Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici), po níž se ve městě uskutečnily rozsáhlé demonstrace, policie věděla o jeho rozsáhlé trestné činnosti. Vyhoštěn ale nebyl.

Aby se takové případy neopakovaly, chce Spolkový kriminální úřad (BKA) vytvořit databázi, v níž budou zaznamenána odsouzení i podezření z trestných činů, které se ze strany žadatelů o azyl udály kdekoli v Německu. "Cílem je rozpoznat časté pachatele a, když to bude možné, dostat je ze země," říká šéf BKA Holger Münch, který chce tento týden plán představit ministrům vnitra jednotlivých spolkových zemí.

Návrh vychází ze statistik, které ukazují, že za velkou částí trestných činů stojí jen malé procento podezřelých. Podle BKA je třetina přistěhovalců podezřelých z trestných činů zodpovědná za více než dvě třetiny z nich. V Sasku má dokonce pouze 1,3 procenta z podezřelých přistěhovalců na svědomí 36 procent trestných činů.

Právě na takovéto zločince, kteří se často dopouštějí trestných činů, má změna dopadnout především. Návrh počítá s tím, že za krádež by dotyčný dostal jeden bod, za určitý typ obchodu s drogami deset bodů a například za vraždu 70 bodů. Každý, kdo by překročil hranici 60 bodů, by přitom byl vystěhován.