Mluvčí francouzské vlády dnes v rozhlasové stanici RTL uvedl, že kabinet by mohl zrušit novou daň z nemovitosti, pokud se ukáže, že nefunguje. Zrušení této daně a návrat k dřívější dani, která zahrnovala kromě nemovitého majetku také finanční investice, šperky či auta a týkala se tak většího počtu bohatých lidí, je jedním z požadavků hnutí takzvaných žlutých vest. Prezident Emmanuel Macron dnes prostřednictvím vládního mluvčího požádal politické strany a odbory, aby "jasně a otevřeně vyzvaly ke klidu". Násilné demonstrace z minulé soboty označil za "odpor vůči republice".
Ve Francii hrozí i tuto sobotu i přes podstatné ústupky vlády další kolo protestů, protože část demonstrantů požaduje Macronův odchod, píše francouzský tisk. Úřady už se na demonstrace připravují. Ministr vnitra Christophe Castaner vyzval "rozumné" členy hnutí žlutých vest, aby do Paříže nejezdili. Mluví se také o změně policejní strategie při protestech, konkrétní kroky ale oznámeny nebyly.
Úprava daně z nemovitosti byla jedním z předvolebních slibů prezidenta Macrona. Nová daň, známá ve Francii pod zkratkou IFI, platí od ledna a týká se stejně jako ta dřívější jen těch daňových poplatníků, jejichž nemovitý majetek přesahuje 1,3 milionu eur (33,5 milionu Kč).
Kvůli omezení výhradně na nemovitosti ji ale platí třikrát méně lidí než dříve a podle francouzského tisku přinese do rozpočtu pouze jednu miliardu eur namísto pěti miliard. Daňovou úlevou pro nejmajetnější Francouze i svými dalšími kroky si Macron vysloužil kritiku, že je "prezidentem bohatých".
Francouzská vláda po rozsáhlých protestech ustoupila v úterý takzvaným žlutým vestám v jejich zásadním požadavku, kterým bylo upuštění od plánu na zvýšení daně z pohonných hmot. Vláda oznámila, že opatření, které je součástí její ekologické reformy, má přispět k čistšímu ovzduší a platit mělo od ledna, o půl roku odloží.
Aux agents de la Préfecture du Puy-en-Velay : vous avez vécu quelque chose de terrible samedi. Rien ne justifie cette violence. pic.twitter.com/x79Qvg6hsc
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) 4. prosince 2018
Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády a jeho akce jsou chápány v širším smyslu i jako vyjádření odporu proti vládním ekonomickým reformám a rostoucím životním nákladům. O víkendu tyto protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si protesty vyžádaly přes 900 zraněných, z toho přes 150 policistů.
Na Macronovo rozhodnutí vyjít vstříc žlutým vestám na twitteru ironicky reagoval americký prezident Donald Trump, který má v poslední době se šéfem Elysejského paláce napjaté vztahy. "Jsem potěšen, že můj přítel Emmanuel Macron a demonstranti v Paříži se shodli na závěru, k němuž já jsem dospěl už před dvěma roky. Pařížská (klimatická) dohoda je naprosto špatná, protože zvyšuje ceny energií v zodpovědných zemích a největším znečišťovatelům dává volné ruce," uvedl Trump.
Realizací cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 se nyní v polských Katovicích zabývá konference OSN o změnách klimatu (COP24). USA s dohodou nesouhlasí a Trump již dříve oznámil, že Washington od ní odstoupí.
Související
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Emmanuel Macron , Demonstrace v Paříži , Francie , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák