Žluté vesty rozboří Paříž? Na další demonstraci se chystá tvrdé jádro, vláda má strach

Francouzská vláda se obává, že bude sobotní protivládní demonstrace provázet velké násilí. S odvoláním na Elysejský palác to dnes uvedla agentura AFP. Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.

Do Paříže se podle Elysejského paláce chystá "tvrdé jádro několika tisíc lidí", kteří se chystají "rozbíjet a zabíjet". Podle tisku se na sobotní demonstraci chystají mimo jiné příznivci krajní pravice a krajní levice. Zdroj z ministerstva vnitra podle AFP uvedl, že se radikalizují i někteří dříve umírnění zástupci žlutých vest.

Už ve středu večer francouzský prezident Emmanuel Macron požádal politiky i představitele odborů, aby vyzvali lidi ke klidu. Premiér Édouard Philippe varoval, že "ve hře" je "bezpečnost Francouzů i našich institucí". Proti násilníkům budou podle něj úřady postupovat tvrdě.

Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nevyloučil, že by mohla být v případě násilných protestů nasazena i armáda. Podle zdroje agentury Reuters by mohli být nasazeni vojáci, kteří v současnosti hlídkují v souvislosti s protiteroristickými opatřeními.

Ministr školství Jean-Michel Blanquer vyzval Francouze, aby o víkendu raději zůstali doma. Z bezpečnostních důvodů zůstanou v sobotu uzavřené některé pařížské památky včetně Velkého a Malého paláce a několika dalších muzeí a galerií. Zavřená bude kvůli obavám z násilí také řada obchodů a restaurací v centru francouzské metropole.

V Paříži se dnes setkali zástupci sedmi největších odborových organizací a ve společném prohlášení odsoudili "všechny formy násilí" na demonstracích. Zároveň ale označili hněv lidí za legitimní.

Francouzská vláda ve středu vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a oznámila, že s daní na pohonné hmoty v rozpočtu na rok 2019 nepočítá.

Zrušení plánované daně bude podle ministra pro rozpočet Géralda Darmanina vládu stát čtyři miliardy eur (téměř 104 miliard Kč).

Nejasnost v uplynulých dnech panovala kolem zavedení takzvané solidární daně z bohatství (ISF). Zatímco premiér Philippe označil za "nutné" uvažovat o znovuzavedení daně zrušené na počátku letošního roku, prezident Macron její zavedení na zasedání vlády podle AFP vyloučil.

Prezident Macron se od nedělního návratu ze summitu G20 v Argentině na veřejnosti k demonstracím nevyjádřil, upozornila agentura Reuters. Podle listu Le Figaro se k tomu před sobotními protesty ani nechystá.

Poslanci tří levicových parlamentních stran dnes oznámili, že v pondělí předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je právě postup vlády při řešení krize kolem žlutých vest. Macronův blok má v Národním shromáždění pohodlnou většinu hlasů.

Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády. Vláda zpočátku trvala na svém rozhodnutí zavést daň na pohonné hmoty, jejíž výnos měl sloužit k financování "ekologické transformace", po násilných protestech z minulé soboty ale ustoupila. Podle vládní statistiky si protesty vyžádaly již čtyři mrtvé a přes 900 zraněných.

Hnutí žlutých vest pojmenované podle neonových reflexních vest, které si během protestů lidé oblékají, je značně nejednotné. Nestojí za ním žádná politická strana ani odbory a lidé se organizují především na facebooku. Výrazné osobnosti hnutí, které se vyjadřují veřejně a jednají například i se zástupci vlády, podle francouzských médií čelí nevraživosti dalších nespokojených lidí, kteří si dialog s politiky nepřejí. Někteří z mluvčích hnutí dostávají i výhrůžky smrtí.

Na protestech, které původně směřovaly především proti dani na pohonné hmoty, se postupně začaly projevovat známky celkové nespokojenosti řady Francouzů s vládními ekonomickými reformami a rostoucími životními náklady. V sobotu se tak k protestům chtějí připojit například i řidiči kamionů či zemědělci. Ke stávce vyzvala menší odborová organizace zastupují policisty.

Podle průzkumu agentury YouGov, který dnes zveřejnil list Le Figaro, je popularita prezidenta Macrona nyní na 18 procentech, premiér Philippe je oblíben u 21 procent respondentů.

Francouzská státní energetická společnost EDF mezitím dnes oznámila, že nabídne finanční podporu domácnostem, které přejdou z vytápění topnými oleji na elektřinu. "Topný olej je drahý, vytváří znečištění a všechen se musí dovážet," vysvětlila rozhodnutí EDF. Podle agentury Reuters využívají topné oleje asi tři miliony Francouzů.

Související

Emmanuel Macron

Ve Francii se opět protestuje kvůli důchodové reformě, Macron odmítá ustoupit

Novými demonstracemi a omezeními v dopravě dnes ve Francii pokračuje stávka pracovníků státní sféry vyvolaná vládním plánem důchodové reformy. Na železnici je v provozu oproti normálu 60 procent rychlovlaků TGV a méně než polovina běžných souprav, výrazně zůstává narušená hromadná doprava v Paříži. Hlavním městem odpoledne společně vyrazili na pochod železničáři a stoupenci tzv. hnutí žlutých vest, informovala francouzská média.

Více souvisejících

Demonstrace v Paříži Francie Édouard Philippe Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy