Žluté vesty rozboří Paříž? Na další demonstraci se chystá tvrdé jádro, vláda má strach

Francouzská vláda se obává, že bude sobotní protivládní demonstrace provázet velké násilí. S odvoláním na Elysejský palác to dnes uvedla agentura AFP. Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.

Do Paříže se podle Elysejského paláce chystá "tvrdé jádro několika tisíc lidí", kteří se chystají "rozbíjet a zabíjet". Podle tisku se na sobotní demonstraci chystají mimo jiné příznivci krajní pravice a krajní levice. Zdroj z ministerstva vnitra podle AFP uvedl, že se radikalizují i někteří dříve umírnění zástupci žlutých vest.

Už ve středu večer francouzský prezident Emmanuel Macron požádal politiky i představitele odborů, aby vyzvali lidi ke klidu. Premiér Édouard Philippe varoval, že "ve hře" je "bezpečnost Francouzů i našich institucí". Proti násilníkům budou podle něj úřady postupovat tvrdě.

Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nevyloučil, že by mohla být v případě násilných protestů nasazena i armáda. Podle zdroje agentury Reuters by mohli být nasazeni vojáci, kteří v současnosti hlídkují v souvislosti s protiteroristickými opatřeními.

Ministr školství Jean-Michel Blanquer vyzval Francouze, aby o víkendu raději zůstali doma. Z bezpečnostních důvodů zůstanou v sobotu uzavřené některé pařížské památky včetně Velkého a Malého paláce a několika dalších muzeí a galerií. Zavřená bude kvůli obavám z násilí také řada obchodů a restaurací v centru francouzské metropole.

V Paříži se dnes setkali zástupci sedmi největších odborových organizací a ve společném prohlášení odsoudili "všechny formy násilí" na demonstracích. Zároveň ale označili hněv lidí za legitimní.

Francouzská vláda ve středu vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a oznámila, že s daní na pohonné hmoty v rozpočtu na rok 2019 nepočítá.

Zrušení plánované daně bude podle ministra pro rozpočet Géralda Darmanina vládu stát čtyři miliardy eur (téměř 104 miliard Kč).

Nejasnost v uplynulých dnech panovala kolem zavedení takzvané solidární daně z bohatství (ISF). Zatímco premiér Philippe označil za "nutné" uvažovat o znovuzavedení daně zrušené na počátku letošního roku, prezident Macron její zavedení na zasedání vlády podle AFP vyloučil.

Prezident Macron se od nedělního návratu ze summitu G20 v Argentině na veřejnosti k demonstracím nevyjádřil, upozornila agentura Reuters. Podle listu Le Figaro se k tomu před sobotními protesty ani nechystá.

Poslanci tří levicových parlamentních stran dnes oznámili, že v pondělí předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je právě postup vlády při řešení krize kolem žlutých vest. Macronův blok má v Národním shromáždění pohodlnou většinu hlasů.

Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády. Vláda zpočátku trvala na svém rozhodnutí zavést daň na pohonné hmoty, jejíž výnos měl sloužit k financování "ekologické transformace", po násilných protestech z minulé soboty ale ustoupila. Podle vládní statistiky si protesty vyžádaly již čtyři mrtvé a přes 900 zraněných.

Hnutí žlutých vest pojmenované podle neonových reflexních vest, které si během protestů lidé oblékají, je značně nejednotné. Nestojí za ním žádná politická strana ani odbory a lidé se organizují především na facebooku. Výrazné osobnosti hnutí, které se vyjadřují veřejně a jednají například i se zástupci vlády, podle francouzských médií čelí nevraživosti dalších nespokojených lidí, kteří si dialog s politiky nepřejí. Někteří z mluvčích hnutí dostávají i výhrůžky smrtí.

Na protestech, které původně směřovaly především proti dani na pohonné hmoty, se postupně začaly projevovat známky celkové nespokojenosti řady Francouzů s vládními ekonomickými reformami a rostoucími životními náklady. V sobotu se tak k protestům chtějí připojit například i řidiči kamionů či zemědělci. Ke stávce vyzvala menší odborová organizace zastupují policisty.

Podle průzkumu agentury YouGov, který dnes zveřejnil list Le Figaro, je popularita prezidenta Macrona nyní na 18 procentech, premiér Philippe je oblíben u 21 procent respondentů.

Francouzská státní energetická společnost EDF mezitím dnes oznámila, že nabídne finanční podporu domácnostem, které přejdou z vytápění topnými oleji na elektřinu. "Topný olej je drahý, vytváří znečištění a všechen se musí dovážet," vysvětlila rozhodnutí EDF. Podle agentury Reuters využívají topné oleje asi tři miliony Francouzů.

Související

Emmanuel Macron

Ve Francii se opět protestuje kvůli důchodové reformě, Macron odmítá ustoupit

Novými demonstracemi a omezeními v dopravě dnes ve Francii pokračuje stávka pracovníků státní sféry vyvolaná vládním plánem důchodové reformy. Na železnici je v provozu oproti normálu 60 procent rychlovlaků TGV a méně než polovina běžných souprav, výrazně zůstává narušená hromadná doprava v Paříži. Hlavním městem odpoledne společně vyrazili na pochod železničáři a stoupenci tzv. hnutí žlutých vest, informovala francouzská média.

Více souvisejících

Demonstrace v Paříži Francie Édouard Philippe Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy