Francouzská vláda se obává, že bude sobotní protivládní demonstrace provázet velké násilí. S odvoláním na Elysejský palác to dnes uvedla agentura AFP. Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.
Do Paříže se podle Elysejského paláce chystá "tvrdé jádro několika tisíc lidí", kteří se chystají "rozbíjet a zabíjet". Podle tisku se na sobotní demonstraci chystají mimo jiné příznivci krajní pravice a krajní levice. Zdroj z ministerstva vnitra podle AFP uvedl, že se radikalizují i někteří dříve umírnění zástupci žlutých vest.
Už ve středu večer francouzský prezident Emmanuel Macron požádal politiky i představitele odborů, aby vyzvali lidi ke klidu. Premiér Édouard Philippe varoval, že "ve hře" je "bezpečnost Francouzů i našich institucí". Proti násilníkům budou podle něj úřady postupovat tvrdě.
Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nevyloučil, že by mohla být v případě násilných protestů nasazena i armáda. Podle zdroje agentury Reuters by mohli být nasazeni vojáci, kteří v současnosti hlídkují v souvislosti s protiteroristickými opatřeními.
Ministr školství Jean-Michel Blanquer vyzval Francouze, aby o víkendu raději zůstali doma. Z bezpečnostních důvodů zůstanou v sobotu uzavřené některé pařížské památky včetně Velkého a Malého paláce a několika dalších muzeí a galerií. Zavřená bude kvůli obavám z násilí také řada obchodů a restaurací v centru francouzské metropole.
V Paříži se dnes setkali zástupci sedmi největších odborových organizací a ve společném prohlášení odsoudili "všechny formy násilí" na demonstracích. Zároveň ale označili hněv lidí za legitimní.
Francouzská vláda ve středu vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a oznámila, že s daní na pohonné hmoty v rozpočtu na rok 2019 nepočítá.
Zrušení plánované daně bude podle ministra pro rozpočet Géralda Darmanina vládu stát čtyři miliardy eur (téměř 104 miliard Kč).
Nejasnost v uplynulých dnech panovala kolem zavedení takzvané solidární daně z bohatství (ISF). Zatímco premiér Philippe označil za "nutné" uvažovat o znovuzavedení daně zrušené na počátku letošního roku, prezident Macron její zavedení na zasedání vlády podle AFP vyloučil.
Prezident Macron se od nedělního návratu ze summitu G20 v Argentině na veřejnosti k demonstracím nevyjádřil, upozornila agentura Reuters. Podle listu Le Figaro se k tomu před sobotními protesty ani nechystá.
Poslanci tří levicových parlamentních stran dnes oznámili, že v pondělí předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je právě postup vlády při řešení krize kolem žlutých vest. Macronův blok má v Národním shromáždění pohodlnou většinu hlasů.
Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády. Vláda zpočátku trvala na svém rozhodnutí zavést daň na pohonné hmoty, jejíž výnos měl sloužit k financování "ekologické transformace", po násilných protestech z minulé soboty ale ustoupila. Podle vládní statistiky si protesty vyžádaly již čtyři mrtvé a přes 900 zraněných.
Hnutí žlutých vest pojmenované podle neonových reflexních vest, které si během protestů lidé oblékají, je značně nejednotné. Nestojí za ním žádná politická strana ani odbory a lidé se organizují především na facebooku. Výrazné osobnosti hnutí, které se vyjadřují veřejně a jednají například i se zástupci vlády, podle francouzských médií čelí nevraživosti dalších nespokojených lidí, kteří si dialog s politiky nepřejí. Někteří z mluvčích hnutí dostávají i výhrůžky smrtí.
Na protestech, které původně směřovaly především proti dani na pohonné hmoty, se postupně začaly projevovat známky celkové nespokojenosti řady Francouzů s vládními ekonomickými reformami a rostoucími životními náklady. V sobotu se tak k protestům chtějí připojit například i řidiči kamionů či zemědělci. Ke stávce vyzvala menší odborová organizace zastupují policisty.
Podle průzkumu agentury YouGov, který dnes zveřejnil list Le Figaro, je popularita prezidenta Macrona nyní na 18 procentech, premiér Philippe je oblíben u 21 procent respondentů.
Francouzská státní energetická společnost EDF mezitím dnes oznámila, že nabídne finanční podporu domácnostem, které přejdou z vytápění topnými oleji na elektřinu. "Topný olej je drahý, vytváří znečištění a všechen se musí dovážet," vysvětlila rozhodnutí EDF. Podle agentury Reuters využívají topné oleje asi tři miliony Francouzů.
Související
Tlak na Macrona roste. Francii zachvátila nová vlna protestů
Ve Francii se opět protestuje kvůli důchodové reformě, Macron odmítá ustoupit
Demonstrace v Paříži , Francie , Édouard Philippe , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 2 hodinami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 3 hodinami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 3 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 4 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 5 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 6 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 6 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 7 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 8 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 8 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 10 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Zdroj: Libor Novák