Konference o klimatu COP24 je v kritické fázi, bez ústupků padne pařížská dohoda

Jednání světové konference o klimatu COP24 vstoupila do "kritické fáze" a vyžadují ústupky od všech zainteresovaných, pokud mají skončit úspěchem. Agentuře AP to řekl náměstek polského ministra ochrany životního prostředí Michal Kurtyka, který konferenci v Katovicích předsedá.

Ministři z téměř 200 zemí světa podle něj pracují na "odblokování" zbývajících problémů, které vyžadují "politické zapojení vůdců".

"Právě teď velmi tvrdě pracujeme na tom, abychom se mohli pohnout kupředu v kritické fázi jednání," řekl.

Polské předsednictví konference ve středu předložilo "zhuštěný", tedy seškrtaný návrh. Ale i ten stále obsahuje mnoho otázek, na nichž se účastníci neshodují. "Postupujeme kupředu, ale je to velice složité, je široká škála otázek, o kterých jednáme souběžně a současně," poznamenal Kurtyka.

The political phase of #TalanoaDialogue is the culmination of a one year process of active exchange of experiences, ideas and solutions. I am pleased to say that the Fijian ??and Polish ??Presidency teams have been working actively together in co-leading this process. pic.twitter.com/GfiDu3gcbd

— Michał Kurtyka (@KurtykaMichal) 12. prosince 2018

Konference má skončit v pátek. Generální tajemník OSN António Guterres se ve středu vrátil do Katovic, aby pobídl účastníky k dosažení kompromisu. Někteří pozorovatelé se obávají, že by summit mohl skončit bez shody na pravidlech uplatňovaní pařížské dohody o klimatu.

"Bez Katovic neexistuje žádná Paříž," řekl Kurtyka. Je přesvědčen, že rozhovory mohou skončit úspěšně, nicméně připustil, že to je "v rukou stran", tedy zemí, které se účastní vyjednávání.

Diplomaté a ministři pracovali přes noc, aby překlenuli rozpory, a očekává se, že polské předsednictví tyto návrhy shrne a odpoledne je předloží delegátům. Podle německého vyjednávače Karstena Sacha půjde o klíčový test toho, zda jednání budou úspěšně v pátek završena.

Hlavním cílem 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24) je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Respektive proti období let 1850 až 1900.

Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.

Na konferenci se chudé země domáhají záruk finanční podpory, aby se dokázaly s klimatickými změnami vyrovnat. Třetím cílem jednání je přimět vlády k ambicióznějším závazkům v příštích dvou letech, byť bez přesných čísel.

Konference, jíž se účastní více než 190 zemí včetně České republiky, začala v neděli 2. prosince plenárním zasedáním. Českou delegaci vede na COP24 ministr životního prostředí Richard Brabec.

Související

Smog

Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.
Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) globální oteplování Polsko pařížská klimatická dohoda

Aktuálně se děje

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy