Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.

"Pokud chceme plnit úkoly dané nutností snížit emise skleníkových plynů, není možné v současné době počítat s tím, že výpadek uhelných energetických zdrojů bude zcela pokryt obnovitelnými zdroji energie," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Za relativně účinná, ale neúplná pravidla pro naplňování pařížské dohody považuje výsledek konference takzvaná Klimatická koalice, jež sdružuje ekologické organizace. Pokud by státy snížily emise tak, jak slíbily v Paříži, průměrná teplota planety by stoupla zhruba o tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, tedy na dvojnásobek cíle z Paříže, míní koalice.

Podle Klimatické koalice je zásadním závěrem konference, že všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období let 2020 až 2030. Evropská unie by měla emise snížit alespoň o 55 procent proti roku 1990 namísto dosud platných 40 procent.

Katovické jednání podle ekologů také přineslo stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy. Pravidla ale ještě bude potřeba dopracovat příští rok, neboť se nepodařilo dojednat regule pro fungování mezinárodního emisního obchodování. Finanční pomoc ohroženým zemím pak zatím slíbilo zdvojnásobit jen Německo.

"Zástupci pacifických ostrovů to formulovali snad nejsrozumitelněji ze všech: do roku 2030 musí ve vyspělých zemích skončit spalování uhlí a už nyní není možné ani rozšiřovat stávající doly, natož otevírat nové. ČR zatím neplní ani úkoly k útlumu fosilních paliv dané celkem konzervativní Státní energetickou koncepcí," poznamenal Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

"Konference vyvolává rozporuplné pocity. Hlavně proto, že nenutí rigidní vlády včetně té české k tomu, aby nějak zvyšovaly své úsilí postavit se proti změnám klimatu a ukončit dobu fosilní. Podle vědců přitom máme už jen 12 let do roku 2030, abychom těžbu a spalování fosilních paliv výrazně utlumili," poznamenal mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

Za nedostatečné považuje závazky vyplývající z Pařížské dohody Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. "Bohužel jsou málo ambiciózní a bez výrazného zpřísnění oteplení do dvou stupňů Celsia nezabrní. Přesto byla v Katovicích přijata dohoda, která za současných podmínek pravděpodobně nemohla být lepší. Řešení změny klimatu se nadále vzdalujeme," uvedl.

"Pokud nechceme boj se změnou klimatu vzdát, potřebujeme, aby politici a ministerstva učinila takové odvážné kroky, které českou ekonomiku a celou zem připraví na budoucí realitu. Budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie v kombinaci s akumulací, je nejvyšší čas pro ně vytvořit stabilní legislativní rámec," doplnil předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Podle Strany zelených konference nepřinesla pozitivní výsledek pro planetu. Výsledkem je podle ní jen sada pravidel, jež umožní sledovat naplňování Pařížské dohody. "Samotná pravidla nás nezachrání. Státy promeškaly možnost přijmout konkrétní ambiciózní závazky snižování emisí skleníkových plynů," uvedl předseda strany Petr Štěpánek.

Závěr z Katovic je nedostatečný. „Vinu na tom má také ČR. Vypouštíme na 1 obyvatele 10 tun CO2 ročně, v EU jsme pátý, celosvětově dvacátý největší znečišťovatel CO2. Jako takoví máme povinnost být ve snižování emisí mnohem aktivnější,“ říká @stepanekpraha https://t.co/9M9H2TEbPS

— Zelení (@zeleni_cz) 17. prosince 2018

Mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková ČTK řekla, že legislativní rámec pro působení energetických firem v rámci boje proti klimatickým změnám nastavuje česká vláda a Evropská unie. "Skupina ČEZ již investovala do snižování emisí oxidu uhličitého více než 120 miliard korun a nadále bude v investicích pokračovat," dodala.

Související

Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.
Na záchranu planety mají lidé pouhé tři roky

Národy zmizí v moři? Na klimatickou konferenci COP24 se valí kritika, prý nedosáhla ničeho

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích a její urputná jednání ukázaly, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenním jednání v sobotu shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody v sobotu večer, ekologické organizace s ní ale v noci na dnešek vyjádřily nespokojenost a nabádaly k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) ,  hospodářská komora ,  Greenpeace ,  hnutí duha ,  ČEZ ,  Strana zelených ,  globální oteplování ,  emise

Aktuálně se děje

před 50 minutami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

včera

raketový systém Patriot

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

včera

Alexandr Lukašenko

Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle webu Politico přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii

Volební kampaň brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinila amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii. Podle vyjádření Lulova týmu se Washington snaží zasahovat do nadcházejících prezidentských voleb s cílem zmocnit se přírodního bohatství země. Obvinění zaznělo v televizním volebním spotu, který Lulův tým odvysílal v reakci na rostoucí obavy z možného ovlivňování voleb ze strany Spojených států. Volební video tvrdí, že se Trump pokouší naklonit hlasování ve prospěch krajně pravicového kandidáta Flávia Bolsonara.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit

Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění z genocidy v Pásmu Gazy a označil je za opak pravdy. Během svého vystoupení napadl mezinárodní kritiky izraelské vojenské kampaně, světová média i vybrané zahraniční představitele. Netanjahu čelí rostoucí mezinárodní izolaci i vnitropolitickému tlaku před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli. Ve své řeči se odvolal na slova svého zesnulého bratra Jonatana a zdůraznil, že Izrael v konfliktu zvítězí, protože nemá jinou možnost.

včera

Průvodce říjnovými volbami. Ministerstvo připravilo několik novinek, pomohou QR kódy

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy