Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.

"Pokud chceme plnit úkoly dané nutností snížit emise skleníkových plynů, není možné v současné době počítat s tím, že výpadek uhelných energetických zdrojů bude zcela pokryt obnovitelnými zdroji energie," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Za relativně účinná, ale neúplná pravidla pro naplňování pařížské dohody považuje výsledek konference takzvaná Klimatická koalice, jež sdružuje ekologické organizace. Pokud by státy snížily emise tak, jak slíbily v Paříži, průměrná teplota planety by stoupla zhruba o tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, tedy na dvojnásobek cíle z Paříže, míní koalice.

Podle Klimatické koalice je zásadním závěrem konference, že všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období let 2020 až 2030. Evropská unie by měla emise snížit alespoň o 55 procent proti roku 1990 namísto dosud platných 40 procent.

Katovické jednání podle ekologů také přineslo stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy. Pravidla ale ještě bude potřeba dopracovat příští rok, neboť se nepodařilo dojednat regule pro fungování mezinárodního emisního obchodování. Finanční pomoc ohroženým zemím pak zatím slíbilo zdvojnásobit jen Německo.

"Zástupci pacifických ostrovů to formulovali snad nejsrozumitelněji ze všech: do roku 2030 musí ve vyspělých zemích skončit spalování uhlí a už nyní není možné ani rozšiřovat stávající doly, natož otevírat nové. ČR zatím neplní ani úkoly k útlumu fosilních paliv dané celkem konzervativní Státní energetickou koncepcí," poznamenal Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

"Konference vyvolává rozporuplné pocity. Hlavně proto, že nenutí rigidní vlády včetně té české k tomu, aby nějak zvyšovaly své úsilí postavit se proti změnám klimatu a ukončit dobu fosilní. Podle vědců přitom máme už jen 12 let do roku 2030, abychom těžbu a spalování fosilních paliv výrazně utlumili," poznamenal mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

Za nedostatečné považuje závazky vyplývající z Pařížské dohody Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. "Bohužel jsou málo ambiciózní a bez výrazného zpřísnění oteplení do dvou stupňů Celsia nezabrní. Přesto byla v Katovicích přijata dohoda, která za současných podmínek pravděpodobně nemohla být lepší. Řešení změny klimatu se nadále vzdalujeme," uvedl.

"Pokud nechceme boj se změnou klimatu vzdát, potřebujeme, aby politici a ministerstva učinila takové odvážné kroky, které českou ekonomiku a celou zem připraví na budoucí realitu. Budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie v kombinaci s akumulací, je nejvyšší čas pro ně vytvořit stabilní legislativní rámec," doplnil předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Podle Strany zelených konference nepřinesla pozitivní výsledek pro planetu. Výsledkem je podle ní jen sada pravidel, jež umožní sledovat naplňování Pařížské dohody. "Samotná pravidla nás nezachrání. Státy promeškaly možnost přijmout konkrétní ambiciózní závazky snižování emisí skleníkových plynů," uvedl předseda strany Petr Štěpánek.

Závěr z Katovic je nedostatečný. „Vinu na tom má také ČR. Vypouštíme na 1 obyvatele 10 tun CO2 ročně, v EU jsme pátý, celosvětově dvacátý největší znečišťovatel CO2. Jako takoví máme povinnost být ve snižování emisí mnohem aktivnější,“ říká @stepanekpraha https://t.co/9M9H2TEbPS

— Zelení (@zeleni_cz) 17. prosince 2018

Mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková ČTK řekla, že legislativní rámec pro působení energetických firem v rámci boje proti klimatickým změnám nastavuje česká vláda a Evropská unie. "Skupina ČEZ již investovala do snižování emisí oxidu uhličitého více než 120 miliard korun a nadále bude v investicích pokračovat," dodala.

Související

Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.
Na záchranu planety mají lidé pouhé tři roky

Národy zmizí v moři? Na klimatickou konferenci COP24 se valí kritika, prý nedosáhla ničeho

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích a její urputná jednání ukázaly, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenním jednání v sobotu shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody v sobotu večer, ekologické organizace s ní ale v noci na dnešek vyjádřily nespokojenost a nabádaly k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) hospodářská komora Greenpeace hnutí duha ČEZ Strana zelených globální oteplování emise

Aktuálně se děje

před 18 minutami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy