Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.

"Pokud chceme plnit úkoly dané nutností snížit emise skleníkových plynů, není možné v současné době počítat s tím, že výpadek uhelných energetických zdrojů bude zcela pokryt obnovitelnými zdroji energie," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Za relativně účinná, ale neúplná pravidla pro naplňování pařížské dohody považuje výsledek konference takzvaná Klimatická koalice, jež sdružuje ekologické organizace. Pokud by státy snížily emise tak, jak slíbily v Paříži, průměrná teplota planety by stoupla zhruba o tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, tedy na dvojnásobek cíle z Paříže, míní koalice.

Podle Klimatické koalice je zásadním závěrem konference, že všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období let 2020 až 2030. Evropská unie by měla emise snížit alespoň o 55 procent proti roku 1990 namísto dosud platných 40 procent.

Katovické jednání podle ekologů také přineslo stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy. Pravidla ale ještě bude potřeba dopracovat příští rok, neboť se nepodařilo dojednat regule pro fungování mezinárodního emisního obchodování. Finanční pomoc ohroženým zemím pak zatím slíbilo zdvojnásobit jen Německo.

"Zástupci pacifických ostrovů to formulovali snad nejsrozumitelněji ze všech: do roku 2030 musí ve vyspělých zemích skončit spalování uhlí a už nyní není možné ani rozšiřovat stávající doly, natož otevírat nové. ČR zatím neplní ani úkoly k útlumu fosilních paliv dané celkem konzervativní Státní energetickou koncepcí," poznamenal Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

"Konference vyvolává rozporuplné pocity. Hlavně proto, že nenutí rigidní vlády včetně té české k tomu, aby nějak zvyšovaly své úsilí postavit se proti změnám klimatu a ukončit dobu fosilní. Podle vědců přitom máme už jen 12 let do roku 2030, abychom těžbu a spalování fosilních paliv výrazně utlumili," poznamenal mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

Za nedostatečné považuje závazky vyplývající z Pařížské dohody Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. "Bohužel jsou málo ambiciózní a bez výrazného zpřísnění oteplení do dvou stupňů Celsia nezabrní. Přesto byla v Katovicích přijata dohoda, která za současných podmínek pravděpodobně nemohla být lepší. Řešení změny klimatu se nadále vzdalujeme," uvedl.

"Pokud nechceme boj se změnou klimatu vzdát, potřebujeme, aby politici a ministerstva učinila takové odvážné kroky, které českou ekonomiku a celou zem připraví na budoucí realitu. Budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie v kombinaci s akumulací, je nejvyšší čas pro ně vytvořit stabilní legislativní rámec," doplnil předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Podle Strany zelených konference nepřinesla pozitivní výsledek pro planetu. Výsledkem je podle ní jen sada pravidel, jež umožní sledovat naplňování Pařížské dohody. "Samotná pravidla nás nezachrání. Státy promeškaly možnost přijmout konkrétní ambiciózní závazky snižování emisí skleníkových plynů," uvedl předseda strany Petr Štěpánek.

Závěr z Katovic je nedostatečný. „Vinu na tom má také ČR. Vypouštíme na 1 obyvatele 10 tun CO2 ročně, v EU jsme pátý, celosvětově dvacátý největší znečišťovatel CO2. Jako takoví máme povinnost být ve snižování emisí mnohem aktivnější,“ říká @stepanekpraha https://t.co/9M9H2TEbPS

— Zelení (@zeleni_cz) 17. prosince 2018

Mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková ČTK řekla, že legislativní rámec pro působení energetických firem v rámci boje proti klimatickým změnám nastavuje česká vláda a Evropská unie. "Skupina ČEZ již investovala do snižování emisí oxidu uhličitého více než 120 miliard korun a nadále bude v investicích pokračovat," dodala.

Související

Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.
Na záchranu planety mají lidé pouhé tři roky

Národy zmizí v moři? Na klimatickou konferenci COP24 se valí kritika, prý nedosáhla ničeho

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích a její urputná jednání ukázaly, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenním jednání v sobotu shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody v sobotu večer, ekologické organizace s ní ale v noci na dnešek vyjádřily nespokojenost a nabádaly k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) hospodářská komora Greenpeace hnutí duha ČEZ Strana zelených globální oteplování emise

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 3 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

Burnham se poprvé spojil s Trumpem. Budu mu i oponovat, slíbil Britům

Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy