Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.

1. Nejdůležitější jsou pravidla

Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete vysvětlil, jak by nová pravidla měla fungovat. "Máme systém transparentnosti, systém podávání hlášení, máme pravidla pro měření našich emisí, máme systém pro měření dopadů našich politik ve srovnání s tím, co doporučuje věda," uvedl eurokomisař.

Deal! In Europe, and working united as Europeans, we have reached a balanced deal on the rules to turn the #ParisAgreement into action. This is a success for multilateralism and the global fight against climate change. #COP24 ??❤️? pic.twitter.com/a95Yny8a7C

— Miguel Arias Cañete (@MAC_europa) 15. prosince 2018

V rámci kontroly budou pravidla obsahovat rovněž i mechanismus k zajištění dodržování předpisů. Znamená to, že země, které nepředloží své zprávy včas, budou čelit vyšetřování. Nová pravidla budou "flexibilní" pro rozvojové země - ty se budou moci pravidlům přizpůsobit později.

2. Za vědu stojí za to bojovat

Jedna z největších hádek na klimatické konferenci se týkala vědecké zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.

Skupina zemí, včetně Saúdské Arábie, Spojených států, Kuvajtu a Ruska, tedy velkých producentů fosilních paliv, odmítla studii IPCC "uvítat". Chtěli pouze, aby závěry konference říkaly, že státy zprávu "vzaly na vědomí". Snahy o nalezení kompromisu skončily nejprve nezdarem. Ostatní země se ale nevzdaly, většina z nich totiž měla pocit, že uznání vědeckých závěrů je pro konferenci důležité. Nakonec teda byla nalezena shoda a došlo k "uznání" činnosti IPCC.

"Vědecké závěry jsou znepokojivé, nenastalo ale jejich propojení s tím, že je třeba dělat (v boji se změnou klimatu) něco víc," uvedla Camilla Bornová ze think-tanku E3G, který se zabývá ochranou životního prostředí. "Dohoda se na to dívá izolovaně. Je to elegantní kompromis, ale není to dostatečné," dodala.

3. Mezinárodní duch stále žije

Množství států se obávalo, že s nárůstem nacionalismu v mnoha zemích a s nedávným zvolením Jaira Bolsonara brazilským prezidentem bude mezinárodní spolupráce potřebná k řešení klimatických změn ohrožena. Pro mnoho zemí tak bylo dosažení dohody v Katovicích méně o technických pravidlech, ale více o ukázání toho, že mezinárodní duch stále žije a má svou váhu.

"Myslím, že krása multilateralismu spočívá v tom, že jde o úsilí všech," uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová Rodríguezová. "A co jsme viděli je to, že všichni balíček podpořili, žádná země se nerozhodla, že ho bude blokovat. Je to velmi obtížné. Je to jako pořádat večírek pro 200 přátel a dát dohromady jen jediné menu, co budou všichni jíst. Není to jednoduché, ale máme to. A to je fantastické!" dodala.

4. Vítězství pro proces, ale nikoli pro planetu?

Zatímco vyjednavači si vzájemně gratulovali, jakou vykonali dobrou práci, pokud jde o sestavení pravidel, existuje mnoho kritiků, kteří mají pocit, že dohoda nejde dost daleko. Poukazují zejména na sílu vědy a veřejné uznání dopadů klimatických změn, které se letos projevily například vlnami veder a požáry.

Mnoho ekologických aktivistů se domnívá, že Katovice byly promeškanou příležitostí k radikální akci.

"Skončilo to spíše jako veletrh o obchodování s uhlím než dohoda o klimatu," komentoval to jeden z aktivistů Mohamed Adow s odkazem na snahy Polska a USA prosazovat na konferenci uhlí. "Nedali jsme najevo v dobré víře, zejména pro mladé, že bereme vážně to, co nám říká věda a že na to reagujeme. Tento vzkaz nezazněl," dodal.

5. Objevují se nové hlasy

Jednou z nejpozoruhodnějších věcí na celé konferenci byla přítomnost energických mladých lidí v mnohem větší míře, než tomu bylo zvykem na podobných akcích v minulosti. Mladí lidé často vnímají klimatické změny jinak, než ti starší, kteří ale tvořili většinu vyjednavačů přítomných v Polsku.

Nejlépe to asi vystihl bývalý maledivský prezident a nyní hlavní vyjednavač Muhammad Našíd. "Za téměř deset let, co se účastním těchto klimatických vyjednávání, musím říci, že to nevypadá, že by se něco změnilo. Stále používáme ten starý, dinosauří jazyk. Stále říkáme to samé. Stále zmiňujeme ty stejné fádní body," dodal.

Asi nejzajímavějším proto bylo v tomto směru vystoupení patnáctileté švédské studentky Grety Thunbergové. Její poselství bylo rázné a stručné: "Nemůžeme vyřešit krizi, jestliže to za krizi nepovažujeme."

Goosebumps! 15 year old activist @GretaThunberg speaks truth to power at the UN #COP24 climate talks: "You say you love your children above all else, and yet you're stealing their future before their very eyes." pic.twitter.com/FfVhdyC7tH

— Avaaz (@Avaaz) 15. prosince 2018

Související

Smog

Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.
Na záchranu planety mají lidé pouhé tři roky

Národy zmizí v moři? Na klimatickou konferenci COP24 se valí kritika, prý nedosáhla ničeho

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích a její urputná jednání ukázaly, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenním jednání v sobotu shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody v sobotu večer, ekologické organizace s ní ale v noci na dnešek vyjádřily nespokojenost a nabádaly k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) globální oteplování Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 33 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy