Počet novinářů zabitých kvůli práci? Letošní číslo je alarmující, RSF zmiňuje i Kuciaka

Letos ve světě při výkonu své práce násilně zemřelo 81 novinářů. Oznámila to dnes na webu nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF), která upozornila, že oproti loňsku, kdy zahynulo 65 žurnalistů, jde o prudký nárůst. Nejvíce případů úmrtí připadá na Afghánistán, což je změna oproti loňskému a předloňskému roku, kdy ve statistikách vedla Sýrie.

Z celkových 81 obětí bylo 63 profesionálních novinářů, 13 pak občané, kteří poskytovali informace, a pět spolupracovníci novinářů.

Na seznamu zabitých novinářů je i Slovák Ján Kuciak, který byl v únoru zavražděn spolu s partnerkou.

#Slovakia @Rsf_Inter is very disturbed by news of leaks from investigation of #JanKuciak murder to suspects. A suspect allegedly learnt about his arrest beforehand and surrendered himself to the police. #Slovakia's authorities must fully probe any possible leaks and misconduct

— RSF_Europe (@RSF_Europe) 17. prosince 2018

Slovenská policie na začátku vyšetřování jako motiv činu označila Kuciakovu investigativní práci.

Kuciak psal o kontroverzních slovenských podnikatelích a také o aktivitách italských podnikatelů na východním Slovensku, spojovaných médii s mafií, a o vazbách jednoho z nich na již bývalého slovenského premiéra Roberta Fica.

Slovenská policie v září zadržela a obvinila z dvojnásobné vraždy čtyři osoby, mezi nimiž je podle prokuratury i vrah. Podle nepotvrzených informací slovenských medií si Kuciakovu vraždu objednal podnikatel Marian Kočner, který je vazbě v souvislosti s jiným případem a o kterém Kuciak také psal.

RSF ve svém materiálu také konstatuje, že 335 novinářů je kvůli své profesi vězněno. Nejvíce novinářů vězní Čína, a to 60, dále Turecko (33), Írán (29), Saúdská Arábie (28) či Sýrie (24).

Související

Noviny, ilustrační foto

RSF: Letos bylo zabito 50 novinářů, jen minimum z nich ve válce

V roce 2020 bylo ve světě zabito 50 novinářů, více než dvě třetiny z nich zemřely v oblastech, kde se neválčí. Roste počet těch, kteří byli o život připraveni cíleně. Nejčastějším motivem pro vraždy novinářů jsou články o korupci a zneužívání veřejných peněz. Mezi zavražděnými byly letos dvě ženy.
Noviny, ilustrační foto

Na světě je vězněno 387 novinářů, nejvíc v Číně. Útlak v době pandemie roste

Tento měsíc bylo po celém světě vězněno 387 novinářů, obdobně jako v roce předchozím touto dobou. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je letos také snaha o informování o vývoji epidemie covidu-19 a krocích některých vlád.

Více souvisejících

Reportéři bez hranic novináři Ján Kuciak Noviny / tisk

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 40 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy