Skrytá hrozba pro Německo? Mezi salafisty se rozmáhá nebezpečný fenomén

Severní Porýní-Vestfálsko je nejlidnatější spolkovou zemí v Německu. Nachází se zde také Bonn, který byl hlavním městem Spolkové republiky Německo mezi lety 1949 a 1990. Německá státní televize Deutsche Welle přinesla reportáž o salafistickém hnutí, kterému se v zemi daří. Za posledních několik let se v Německu asi 1000 osob radikalizovalo natolik, že se přidaly k Islámskému státu. 300 z nich přitom pocházelo právě z této spolkové země.

Salafismus je extrémně konzervativní proud islámu, který usiluje o co nejvěrnější následování proroka Mohameda. Součástí tohoto směru je i doslovná interpretace koránu. Deutsche Welle (DW) upozorňuje, že se mnoho věřících podle tohoto výkladu řídí ve svém osobním a duchovním životě. Další, které můžeme označit termínem „političtí salafisté“, však odmítají světské zákony a usilují o změnu systému na konzervativní teokracii.

„Samozřejmě, že ne každý salafista je automaticky terorista, ale každý islámský terorista byl nejprve salafista,“ cituje DW časté tvrzení lidí, kteří se v Německu s radikálními islamisty potkávají. Většinou se jedná o zástupce bezpečnostních složek, učitele nebo poradce z deradikalizačních center.

Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), vnitřní zpravodajské služby Německa, žije v Severním Porýní-Vestfálsku asi 3000 salafistů. Zhruba 800 z nich je podle BfV ochotno uchýlit se k násilí. DW uvádí, že 12 % z celkového počtu tvoří ženy. Mezi lidmi, kteří v minulosti odešli do Iráku nebo Sýrie však tvořily 28 %.

Právě na ně se soustřeďuje velká pozornost úřadů. Děti některých žen, které se z Blízkého východu vrátily, dnes již chodí do škol a školek. „Na jedné straně se musíme pokusit pomoci navrátilcům najít místo v naší společnosti. Na druhé straně musíme být ostražití, aby nepokračovali v radikalizaci dětí a mladých lidí,“ říká Coletta Manemann, která má v Bonnu na starost jejich zpětnou integraci.

Kaan Orhon, který pracuje v deradikalizační poradně HAYAT říká, že je potřeba poskytnout těmto dětem „síť pomoci, jako jsou dětští psychologové, kteří se dokáží vypořádat s traumaty, jež děti prožily, ale i s náboženskými aspekty.“

Podle Orhona je zároveň těžké rozpoznat u navrátilců jejich aktuální názory. Někteří se vrací zklamaní a odvrhnou minulost, jiní však nadále věří ve svou radikální vizi. „Někdy je skutečně těžké poznat, s kým jednáte – zda se jedná o silně radikalizovanou osobu nebo někoho, kdo od striktního výkladu odpadl,“ říká Orhon. U žen je také mnohem těžší prokázat, že svými skutky „podporovaly zahraniční teroristickou organizaci“.

Velkým rizikem je podle odborníků narůstající vliv islamistických radikálů v německých věznicích. Salafisté často podporují vězně formou sbírek a dalších aktivit a shánějí tak nové rekruty. „Z pohledu bezpečnostních struktur je tato starost o vězně velkou hrozbou,“ řekl pro Deutsche Welle mluvčí BfV.

Podle Kaana Orhoma je právě tato aktivita v současnosti nejrychleji rostoucí oblastí, ve které se salafistická scéna angažuje. „Výhodou (pro ně) je, že se nemusejí veřejně ukazovat. Je to přesně to, po čem (salafistická) scéna touží. Něco, co má výrazný efekt, ale přitom je možné to provádět v relativní anonymitě.“

Přesun do anonymity je podle DW velkým fenoménem salafismu ve spolkové zemi. Náborová kampaň se stále více vede na soukromých kanálech. Komunikace probíhá na privátních sítích pomocí aplikací jako je WhatsApp nebo Telegram. Veřejné akce, které byly dříve běžné, jsou naopak velmi omezeny. V roce 2016 totiž ministerstvo vnitra zakázalo salafistickou organizaci „Pravé náboženství“, která byla podle názoru bezpečnostních složek v rozporu s německou ústavou. Od té doby se činnost podobných skupin přesunula z veřejného prostoru do ústraní, nadále však pokračuje.

Reportáž DW však zmiňuje i pozitivní příklady. Mladí muslimští youtubeři například stále častěji vytlačují z veřejných kanálů salafisty a zpochybňují jejich rigidní výklad islámu. Podle Bernda Bauknechta, který se v Bonnu věnuje studiu islámu, bylo dříve běžné, že měli radikálové na tento výklad téměř monopol. „Když před třemi lety mladý člověk zadal do vyhledávače slovo islám, prvních pět výsledků z deseti odkazovalo na salafistické stránky.“ To se nyní mění.

Bauknecht také upozorňuje, že je potřeba s mladými lidmi intenzivně pracovat. S tím souhlasí i Aziz Fooladvand, který vyučuje Islámská studia. „Musí pochopit, že náboženství není statickým elementem, ale dynamickým procesem.“ Své žáky se proto snaží vést k diskusi a kritickému myšlení.