Skrytá hrozba pro Německo? Mezi salafisty se rozmáhá nebezpečný fenomén

V Severním Porýní-Vestfálsku žije více salafistů, než v kterékoliv další spolkové zemi v Německu. Jejich scéna je stále aktivní, na rozdíl od dřívějška však dnes operuje spíše v ústraní. Velké veřejné akce jsou minulostí, podle odborníků se však radikálům stále daří oslovovat nové lidi.

Severní Porýní-Vestfálsko je nejlidnatější spolkovou zemí v Německu. Nachází se zde také Bonn, který byl hlavním městem Spolkové republiky Německo mezi lety 1949 a 1990. Německá státní televize Deutsche Welle přinesla reportáž o salafistickém hnutí, kterému se v zemi daří. Za posledních několik let se v Německu asi 1000 osob radikalizovalo natolik, že se přidaly k Islámskému státu. 300 z nich přitom pocházelo právě z této spolkové země.

Salafismus je extrémně konzervativní proud islámu, který usiluje o co nejvěrnější následování proroka Mohameda. Součástí tohoto směru je i doslovná interpretace koránu. Deutsche Welle (DW) upozorňuje, že se mnoho věřících podle tohoto výkladu řídí ve svém osobním a duchovním životě. Další, které můžeme označit termínem „političtí salafisté“, však odmítají světské zákony a usilují o změnu systému na konzervativní teokracii.

„Samozřejmě, že ne každý salafista je automaticky terorista, ale každý islámský terorista byl nejprve salafista,“ cituje DW časté tvrzení lidí, kteří se v Německu s radikálními islamisty potkávají. Většinou se jedná o zástupce bezpečnostních složek, učitele nebo poradce z deradikalizačních center.

Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), vnitřní zpravodajské služby Německa, žije v Severním Porýní-Vestfálsku asi 3000 salafistů. Zhruba 800 z nich je podle BfV ochotno uchýlit se k násilí. DW uvádí, že 12 % z celkového počtu tvoří ženy. Mezi lidmi, kteří v minulosti odešli do Iráku nebo Sýrie však tvořily 28 %.

Právě na ně se soustřeďuje velká pozornost úřadů. Děti některých žen, které se z Blízkého východu vrátily, dnes již chodí do škol a školek. „Na jedné straně se musíme pokusit pomoci navrátilcům najít místo v naší společnosti. Na druhé straně musíme být ostražití, aby nepokračovali v radikalizaci dětí a mladých lidí,“ říká Coletta Manemann, která má v Bonnu na starost jejich zpětnou integraci.

Kaan Orhon, který pracuje v deradikalizační poradně HAYAT říká, že je potřeba poskytnout těmto dětem „síť pomoci, jako jsou dětští psychologové, kteří se dokáží vypořádat s traumaty, jež děti prožily, ale i s náboženskými aspekty.“

Podle Orhona je zároveň těžké rozpoznat u navrátilců jejich aktuální názory. Někteří se vrací zklamaní a odvrhnou minulost, jiní však nadále věří ve svou radikální vizi. „Někdy je skutečně těžké poznat, s kým jednáte – zda se jedná o silně radikalizovanou osobu nebo někoho, kdo od striktního výkladu odpadl,“ říká Orhon. U žen je také mnohem těžší prokázat, že svými skutky „podporovaly zahraniční teroristickou organizaci“.

Velkým rizikem je podle odborníků narůstající vliv islamistických radikálů v německých věznicích. Salafisté často podporují vězně formou sbírek a dalších aktivit a shánějí tak nové rekruty. „Z pohledu bezpečnostních struktur je tato starost o vězně velkou hrozbou,“ řekl pro Deutsche Welle mluvčí BfV.

Podle Kaana Orhoma je právě tato aktivita v současnosti nejrychleji rostoucí oblastí, ve které se salafistická scéna angažuje. „Výhodou (pro ně) je, že se nemusejí veřejně ukazovat. Je to přesně to, po čem (salafistická) scéna touží. Něco, co má výrazný efekt, ale přitom je možné to provádět v relativní anonymitě.“

Přesun do anonymity je podle DW velkým fenoménem salafismu ve spolkové zemi. Náborová kampaň se stále více vede na soukromých kanálech. Komunikace probíhá na privátních sítích pomocí aplikací jako je WhatsApp nebo Telegram. Veřejné akce, které byly dříve běžné, jsou naopak velmi omezeny. V roce 2016 totiž ministerstvo vnitra zakázalo salafistickou organizaci „Pravé náboženství“, která byla podle názoru bezpečnostních složek v rozporu s německou ústavou. Od té doby se činnost podobných skupin přesunula z veřejného prostoru do ústraní, nadále však pokračuje.

Reportáž DW však zmiňuje i pozitivní příklady. Mladí muslimští youtubeři například stále častěji vytlačují z veřejných kanálů salafisty a zpochybňují jejich rigidní výklad islámu. Podle Bernda Bauknechta, který se v Bonnu věnuje studiu islámu, bylo dříve běžné, že měli radikálové na tento výklad téměř monopol. „Když před třemi lety mladý člověk zadal do vyhledávače slovo islám, prvních pět výsledků z deseti odkazovalo na salafistické stránky.“ To se nyní mění.

Bauknecht také upozorňuje, že je potřeba s mladými lidmi intenzivně pracovat. S tím souhlasí i Aziz Fooladvand, který vyučuje Islámská studia. „Musí pochopit, že náboženství není statickým elementem, ale dynamickým procesem.“ Své žáky se proto snaží vést k diskusi a kritickému myšlení.

Související

Více souvisejících

islám Korán radikalizace Terorismus Německo

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala

Maia Sanduová obhájila mandát moldavské prezidentky, což mnozí v Evropě vnímají jako významný krok k posílení demokratického a proevropského směřování Moldavska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy