Lidu se nebojíme! Ale co když nás Francouzi svrhnou? Vláda našlapuje kolem referenda po špičkách

Myšlenkou referenda, která je jedním požadavků „žlutých vest", se začali – hned vedle „velké národní rozpravy" - vážně zabývat zástupci francouzské vlády a parlamentní většiny, která v ní vidí způsob, jak jak reagovat na požadavky manifestujících. Píše o tom agentura Reuters.

„Referendum je slovo, které je dáno lidu, bez ohledu na způsob, jakým je lidu dáno, a já jsem pro referendum vzniklé z občanské iniciativy," řekl dnes Bruno Le Maire, ministr ekonomie a financí, na veřejnoprávní rozhlasové stanici France Inter. „Nehodnoťme předem výsledek rozpravy, rozhodne o tom prezident republiky," dodal opatrně ministr, „ale vždy jsem se domníval, že není třeba se lidu bát a nejlepší odpovědí vůči nacionalismu, populismu, který tady i tam odsuzujeme, je síla odpovědí na problémy, kterým lidé čelí a odvaha dát lidem slovo."

Také Gérald Darmanin, ministr veřejných účtů a jeho státní tajemník Olivier Dussopt se vyjádřili ve svých televizních vystoupeních na Cnews a BFMTV ve prospěch tohoto nástroje s tím, že konečné slovo má hlava státu. Jak referendum použít a čeho se vyvarovat nyní bedlivě zkoumají.

Referendum a rozvoj institucí ano, ale...

Prezident Emmanuel Macron o referendu mluvil poprvé v červenci 2017 během svého projevu v Kongresu ve Versailles, kde se shromáždili poslanci a senátoři obou komor parlamentu. V jeho vystoupení mělo referendum hrát roli při účasti na reformě institucí, což bylo také součástí jeho kampaně, v průběhu manifestací „žlutých vest" ale získalo zcela jinou dimenzi.

Manifestující vyhlásili referendum (tzv. RIC – referendum občanské iniciativy) jako třetí z požadavků – po protestech, který byly nejprve zaměřeny nejprve proti zvyšování ceny pohonných hmot a kritice nedostatečné kupní síly obyvatelstva.

Hlava státu chystá vyjádřit své úmysly v dopisu občanům, kterým by se měl objevit v polovině měsíce ledna, před začátkem druhé části rozpravy, jež má být organizována kolem čtyř hlavních témat, jimiž jsou: ekologická proměna, zdanění, státní organizace, demokracie a občanství. „Musíme, díky této rozpravě, která byla zahájena, dodat naší demokracii životnost: na toto téma připravuji rozhodnutí, neboť je jasné, že naše instituce se musí nadále rozvíjet," řekl Macron při svém televizním vystoupení na počátku Nového roku 2019.

Referendum, jež by vzešlo z „občanské iniciativy", je nyní ve stádiu zkoumání, podtrhl Sacha Houlié, poslanec Republiky na pochodu (LREM), jenž bývá označován jako „blízký" prezidentu Macronovi, v televizi LCI. „Je třeba snížit počet poslanců? Měli bychom zavést částečně proporční systém? Měli bychom zavést bílý volební lístek? Měli bychom zavést odmítnutí kumulaci mandátů mezi místními výkonnými funkcemi a parlamentní funkcí, respektive tři maximálně pro všechny?" zeptal se. „Patřím mezi ty, kteří myslí, že pokud budou tato opatření Francouzi chtít, a myslím, že ano, musíme být schopni se na jejich názor zeptat," doplnil."

Otázkou nadále zůstává, domnívá se poslanec Houlié, zda by se mělo referendum uskutečnit najednou ve více otázkách, nebo pouze v jedné, aby se neproměnilo v plebiscit, jímž by byla vláda postižena. Premiér Édouard Philippe se již v prosincovém rozhovoru pro ekonomický list Les Echos pozastavil nad tím, zda je referendum v demokracii vždy dobrým nástrojem. „Referendum může být dobrým nástrojem v demokracii, ale ne na každé téma nebo za žádných okolností," varoval předseda vlády v rozhovoru.

I další zástupci vlády našlapují po špičkách kolem referenda. „Jsem nesmírně opatrný v otázce, jaká otázka by měla být položena," zdůrazňuje Olivier Dussopt. „Je-li tomu tak, jak někteří tvrdí, že se budou znovu otvírat témata, o kterých již rozhodl parlament, a to velkou většinu před několika lety v otázkách společenských, zda by se znovu měly otvírat rozpravy, které jsou velmi napjaté a vztahují se i tématům etickým, osobního svědomí: nejsem ve prospěch takových konzultací, které by byly jenom zdrojem rozdělení," říká státní tajemník Dussopt.

V dřívějších letech, zejména v otázkách sňatku homosexuálních partnerů, tzv. Mariage pour tous (Svatby pro všechny) organizovali socialisté na čele s prezidentem Françoisem Hollandem a premiérem Jeanem-Markem Ayraultem širokou společenskou diskusi, navazující na zákon o registrovaném partnerství PACS (občanské solidární smlouvě), kterou již dříve, 15. listopadu 1999, přijala socialistická vláda Lionela Jospina. Sňatky stejnopohlavních partnerů vstoupily zákonem v platnost 17. května 2013.

Související

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Šéf NATO narazil. S Rutteho odmítnutím evropské soběstačnosti nesouhlasí Francie i odborníci

Francouzská vláda ostře reagovala na prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který zpochybnil schopnost Evropy bránit se bez americké podpory. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot vzkázal šéfovi Aliance, že Evropané se mohou a musí postarat o vlastní bezpečnost. Podle Barrota je posílení evropského pilíře NATO nezbytností, se kterou souhlasí i samotné Spojené státy.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron referendum demonstrace ve Francii

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

před 1 hodinou

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

před 2 hodinami

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

před 3 hodinami

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

před 3 hodinami

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

před 5 hodinami

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

před 6 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině

Ministři zahraničí Evropské unie se sešli v Bruselu k jednání, které šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za programově velmi nabité. Hlavními tématy rozhovorů jsou vztahy se Spojenými státy, ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Podle Kallasové čelí mezinárodní řád založený na pravidlech neustálému tlaku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Metoděj Jílek

Rychlobruslař Jílek opět nezahálel. Senzačně vyhrál závod s hromadným startem

Vypadá to, že český rychlobruslař Metoděj Jílek nemá dost. V sobotu v německém Inzellu, kde se konal finálový podnik Světového poháru na dlouhých tratích, nejprve zajel osobní rekord na trati, který mu sice stačil „jen“ na druhé místo na trati dlouhé 5000 metrů, v rámci které nakonec připsal triumf v celkové klasifikaci Světového poháru. O víkendu to ale v podání tohoto mladého českého nezmara nebylo ještě všechno. V neděli totiž poprvé ve své kariéře zvítězil v závodě s hromadným startem.

včera

Ceny Anděl, ilustrační fotografie.

Ceny Anděl odhalily širší nominace. Dominuje pražská rapová trojice

Členové České hudební akademie svými hlasy rozhodli o předvýběru pro letošní nominace Cen Anděl Coca-Cola 2025. Shortlisty 35. ročníku ovládli pražská rapová trojice GUFRAU a Victor Kal. díky hitu Navždycky blázen. Hned třikrát se v přednominacích objevují Ben Cristovao, James Cole a Idea nebo Anna Vaverková.

včera

včera

Jan Cimický

Cimický v úterý chyběl u soudu, nový rozsudek se odkládá

Nový rozsudek v kauze obžalovaného psychiatra Jana Cimického zatím nepadl. Obvodní soud pro Prahu 8, jemuž se kauza loni vrátila, odložil vynesení verdiktu na březen. Cimický je obžalován z více než 30 případů vydírání či znásilnění žen. 

včera

Pavel torpéduje Turka, prohlásil Macinka. Prezidentovi dává čas

Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy