Lidu se nebojíme! Ale co když nás Francouzi svrhnou? Vláda našlapuje kolem referenda po špičkách

Myšlenkou referenda, která je jedním požadavků „žlutých vest", se začali – hned vedle „velké národní rozpravy" - vážně zabývat zástupci francouzské vlády a parlamentní většiny, která v ní vidí způsob, jak jak reagovat na požadavky manifestujících. Píše o tom agentura Reuters.

„Referendum je slovo, které je dáno lidu, bez ohledu na způsob, jakým je lidu dáno, a já jsem pro referendum vzniklé z občanské iniciativy," řekl dnes Bruno Le Maire, ministr ekonomie a financí, na veřejnoprávní rozhlasové stanici France Inter. „Nehodnoťme předem výsledek rozpravy, rozhodne o tom prezident republiky," dodal opatrně ministr, „ale vždy jsem se domníval, že není třeba se lidu bát a nejlepší odpovědí vůči nacionalismu, populismu, který tady i tam odsuzujeme, je síla odpovědí na problémy, kterým lidé čelí a odvaha dát lidem slovo."

Také Gérald Darmanin, ministr veřejných účtů a jeho státní tajemník Olivier Dussopt se vyjádřili ve svých televizních vystoupeních na Cnews a BFMTV ve prospěch tohoto nástroje s tím, že konečné slovo má hlava státu. Jak referendum použít a čeho se vyvarovat nyní bedlivě zkoumají.

Referendum a rozvoj institucí ano, ale...

Prezident Emmanuel Macron o referendu mluvil poprvé v červenci 2017 během svého projevu v Kongresu ve Versailles, kde se shromáždili poslanci a senátoři obou komor parlamentu. V jeho vystoupení mělo referendum hrát roli při účasti na reformě institucí, což bylo také součástí jeho kampaně, v průběhu manifestací „žlutých vest" ale získalo zcela jinou dimenzi.

Manifestující vyhlásili referendum (tzv. RIC – referendum občanské iniciativy) jako třetí z požadavků – po protestech, který byly nejprve zaměřeny nejprve proti zvyšování ceny pohonných hmot a kritice nedostatečné kupní síly obyvatelstva.

Hlava státu chystá vyjádřit své úmysly v dopisu občanům, kterým by se měl objevit v polovině měsíce ledna, před začátkem druhé části rozpravy, jež má být organizována kolem čtyř hlavních témat, jimiž jsou: ekologická proměna, zdanění, státní organizace, demokracie a občanství. „Musíme, díky této rozpravě, která byla zahájena, dodat naší demokracii životnost: na toto téma připravuji rozhodnutí, neboť je jasné, že naše instituce se musí nadále rozvíjet," řekl Macron při svém televizním vystoupení na počátku Nového roku 2019.

Referendum, jež by vzešlo z „občanské iniciativy", je nyní ve stádiu zkoumání, podtrhl Sacha Houlié, poslanec Republiky na pochodu (LREM), jenž bývá označován jako „blízký" prezidentu Macronovi, v televizi LCI. „Je třeba snížit počet poslanců? Měli bychom zavést částečně proporční systém? Měli bychom zavést bílý volební lístek? Měli bychom zavést odmítnutí kumulaci mandátů mezi místními výkonnými funkcemi a parlamentní funkcí, respektive tři maximálně pro všechny?" zeptal se. „Patřím mezi ty, kteří myslí, že pokud budou tato opatření Francouzi chtít, a myslím, že ano, musíme být schopni se na jejich názor zeptat," doplnil."

Otázkou nadále zůstává, domnívá se poslanec Houlié, zda by se mělo referendum uskutečnit najednou ve více otázkách, nebo pouze v jedné, aby se neproměnilo v plebiscit, jímž by byla vláda postižena. Premiér Édouard Philippe se již v prosincovém rozhovoru pro ekonomický list Les Echos pozastavil nad tím, zda je referendum v demokracii vždy dobrým nástrojem. „Referendum může být dobrým nástrojem v demokracii, ale ne na každé téma nebo za žádných okolností," varoval předseda vlády v rozhovoru.

I další zástupci vlády našlapují po špičkách kolem referenda. „Jsem nesmírně opatrný v otázce, jaká otázka by měla být položena," zdůrazňuje Olivier Dussopt. „Je-li tomu tak, jak někteří tvrdí, že se budou znovu otvírat témata, o kterých již rozhodl parlament, a to velkou většinu před několika lety v otázkách společenských, zda by se znovu měly otvírat rozpravy, které jsou velmi napjaté a vztahují se i tématům etickým, osobního svědomí: nejsem ve prospěch takových konzultací, které by byly jenom zdrojem rozdělení," říká státní tajemník Dussopt.

V dřívějších letech, zejména v otázkách sňatku homosexuálních partnerů, tzv. Mariage pour tous (Svatby pro všechny) organizovali socialisté na čele s prezidentem Françoisem Hollandem a premiérem Jeanem-Markem Ayraultem širokou společenskou diskusi, navazující na zákon o registrovaném partnerství PACS (občanské solidární smlouvě), kterou již dříve, 15. listopadu 1999, přijala socialistická vláda Lionela Jospina. Sňatky stejnopohlavních partnerů vstoupily zákonem v platnost 17. května 2013.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron referendum demonstrace ve Francii

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

před 2 hodinami

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

před 3 hodinami

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

před 4 hodinami

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

před 6 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

před 7 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

před 9 hodinami

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

před 14 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

před 16 hodinami

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy