Lidu se nebojíme! Ale co když nás Francouzi svrhnou? Vláda našlapuje kolem referenda po špičkách

Myšlenkou referenda, která je jedním požadavků „žlutých vest", se začali – hned vedle „velké národní rozpravy" - vážně zabývat zástupci francouzské vlády a parlamentní většiny, která v ní vidí způsob, jak jak reagovat na požadavky manifestujících. Píše o tom agentura Reuters.

„Referendum je slovo, které je dáno lidu, bez ohledu na způsob, jakým je lidu dáno, a já jsem pro referendum vzniklé z občanské iniciativy," řekl dnes Bruno Le Maire, ministr ekonomie a financí, na veřejnoprávní rozhlasové stanici France Inter. „Nehodnoťme předem výsledek rozpravy, rozhodne o tom prezident republiky," dodal opatrně ministr, „ale vždy jsem se domníval, že není třeba se lidu bát a nejlepší odpovědí vůči nacionalismu, populismu, který tady i tam odsuzujeme, je síla odpovědí na problémy, kterým lidé čelí a odvaha dát lidem slovo."

Také Gérald Darmanin, ministr veřejných účtů a jeho státní tajemník Olivier Dussopt se vyjádřili ve svých televizních vystoupeních na Cnews a BFMTV ve prospěch tohoto nástroje s tím, že konečné slovo má hlava státu. Jak referendum použít a čeho se vyvarovat nyní bedlivě zkoumají.

Referendum a rozvoj institucí ano, ale...

Prezident Emmanuel Macron o referendu mluvil poprvé v červenci 2017 během svého projevu v Kongresu ve Versailles, kde se shromáždili poslanci a senátoři obou komor parlamentu. V jeho vystoupení mělo referendum hrát roli při účasti na reformě institucí, což bylo také součástí jeho kampaně, v průběhu manifestací „žlutých vest" ale získalo zcela jinou dimenzi.

Manifestující vyhlásili referendum (tzv. RIC – referendum občanské iniciativy) jako třetí z požadavků – po protestech, který byly nejprve zaměřeny nejprve proti zvyšování ceny pohonných hmot a kritice nedostatečné kupní síly obyvatelstva.

Hlava státu chystá vyjádřit své úmysly v dopisu občanům, kterým by se měl objevit v polovině měsíce ledna, před začátkem druhé části rozpravy, jež má být organizována kolem čtyř hlavních témat, jimiž jsou: ekologická proměna, zdanění, státní organizace, demokracie a občanství. „Musíme, díky této rozpravě, která byla zahájena, dodat naší demokracii životnost: na toto téma připravuji rozhodnutí, neboť je jasné, že naše instituce se musí nadále rozvíjet," řekl Macron při svém televizním vystoupení na počátku Nového roku 2019.

Referendum, jež by vzešlo z „občanské iniciativy", je nyní ve stádiu zkoumání, podtrhl Sacha Houlié, poslanec Republiky na pochodu (LREM), jenž bývá označován jako „blízký" prezidentu Macronovi, v televizi LCI. „Je třeba snížit počet poslanců? Měli bychom zavést částečně proporční systém? Měli bychom zavést bílý volební lístek? Měli bychom zavést odmítnutí kumulaci mandátů mezi místními výkonnými funkcemi a parlamentní funkcí, respektive tři maximálně pro všechny?" zeptal se. „Patřím mezi ty, kteří myslí, že pokud budou tato opatření Francouzi chtít, a myslím, že ano, musíme být schopni se na jejich názor zeptat," doplnil."

Otázkou nadále zůstává, domnívá se poslanec Houlié, zda by se mělo referendum uskutečnit najednou ve více otázkách, nebo pouze v jedné, aby se neproměnilo v plebiscit, jímž by byla vláda postižena. Premiér Édouard Philippe se již v prosincovém rozhovoru pro ekonomický list Les Echos pozastavil nad tím, zda je referendum v demokracii vždy dobrým nástrojem. „Referendum může být dobrým nástrojem v demokracii, ale ne na každé téma nebo za žádných okolností," varoval předseda vlády v rozhovoru.

I další zástupci vlády našlapují po špičkách kolem referenda. „Jsem nesmírně opatrný v otázce, jaká otázka by měla být položena," zdůrazňuje Olivier Dussopt. „Je-li tomu tak, jak někteří tvrdí, že se budou znovu otvírat témata, o kterých již rozhodl parlament, a to velkou většinu před několika lety v otázkách společenských, zda by se znovu měly otvírat rozpravy, které jsou velmi napjaté a vztahují se i tématům etickým, osobního svědomí: nejsem ve prospěch takových konzultací, které by byly jenom zdrojem rozdělení," říká státní tajemník Dussopt.

V dřívějších letech, zejména v otázkách sňatku homosexuálních partnerů, tzv. Mariage pour tous (Svatby pro všechny) organizovali socialisté na čele s prezidentem Françoisem Hollandem a premiérem Jeanem-Markem Ayraultem širokou společenskou diskusi, navazující na zákon o registrovaném partnerství PACS (občanské solidární smlouvě), kterou již dříve, 15. listopadu 1999, přijala socialistická vláda Lionela Jospina. Sňatky stejnopohlavních partnerů vstoupily zákonem v platnost 17. května 2013.

Související

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Výhra Le Penové ve francouzských volbách může otřást základy NATO

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron referendum demonstrace ve Francii

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

včera

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

včera

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

včera

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

včera

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

včera

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

včera

11. září 2026 21:56

11. září 2026 20:59

11. září 2026 20:03

11. září 2026 19:12

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

11. září 2026 18:35

11. září 2026 17:47

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

11. září 2026 16:54

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

11. září 2026 16:10

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy