Lidu se nebojíme! Ale co když nás Francouzi svrhnou? Vláda našlapuje kolem referenda po špičkách

Myšlenkou referenda, která je jedním požadavků „žlutých vest", se začali – hned vedle „velké národní rozpravy" - vážně zabývat zástupci francouzské vlády a parlamentní většiny, která v ní vidí způsob, jak jak reagovat na požadavky manifestujících. Píše o tom agentura Reuters.

„Referendum je slovo, které je dáno lidu, bez ohledu na způsob, jakým je lidu dáno, a já jsem pro referendum vzniklé z občanské iniciativy," řekl dnes Bruno Le Maire, ministr ekonomie a financí, na veřejnoprávní rozhlasové stanici France Inter. „Nehodnoťme předem výsledek rozpravy, rozhodne o tom prezident republiky," dodal opatrně ministr, „ale vždy jsem se domníval, že není třeba se lidu bát a nejlepší odpovědí vůči nacionalismu, populismu, který tady i tam odsuzujeme, je síla odpovědí na problémy, kterým lidé čelí a odvaha dát lidem slovo."

Také Gérald Darmanin, ministr veřejných účtů a jeho státní tajemník Olivier Dussopt se vyjádřili ve svých televizních vystoupeních na Cnews a BFMTV ve prospěch tohoto nástroje s tím, že konečné slovo má hlava státu. Jak referendum použít a čeho se vyvarovat nyní bedlivě zkoumají.

Referendum a rozvoj institucí ano, ale...

Prezident Emmanuel Macron o referendu mluvil poprvé v červenci 2017 během svého projevu v Kongresu ve Versailles, kde se shromáždili poslanci a senátoři obou komor parlamentu. V jeho vystoupení mělo referendum hrát roli při účasti na reformě institucí, což bylo také součástí jeho kampaně, v průběhu manifestací „žlutých vest" ale získalo zcela jinou dimenzi.

Manifestující vyhlásili referendum (tzv. RIC – referendum občanské iniciativy) jako třetí z požadavků – po protestech, který byly nejprve zaměřeny nejprve proti zvyšování ceny pohonných hmot a kritice nedostatečné kupní síly obyvatelstva.

Hlava státu chystá vyjádřit své úmysly v dopisu občanům, kterým by se měl objevit v polovině měsíce ledna, před začátkem druhé části rozpravy, jež má být organizována kolem čtyř hlavních témat, jimiž jsou: ekologická proměna, zdanění, státní organizace, demokracie a občanství. „Musíme, díky této rozpravě, která byla zahájena, dodat naší demokracii životnost: na toto téma připravuji rozhodnutí, neboť je jasné, že naše instituce se musí nadále rozvíjet," řekl Macron při svém televizním vystoupení na počátku Nového roku 2019.

Referendum, jež by vzešlo z „občanské iniciativy", je nyní ve stádiu zkoumání, podtrhl Sacha Houlié, poslanec Republiky na pochodu (LREM), jenž bývá označován jako „blízký" prezidentu Macronovi, v televizi LCI. „Je třeba snížit počet poslanců? Měli bychom zavést částečně proporční systém? Měli bychom zavést bílý volební lístek? Měli bychom zavést odmítnutí kumulaci mandátů mezi místními výkonnými funkcemi a parlamentní funkcí, respektive tři maximálně pro všechny?" zeptal se. „Patřím mezi ty, kteří myslí, že pokud budou tato opatření Francouzi chtít, a myslím, že ano, musíme být schopni se na jejich názor zeptat," doplnil."

Otázkou nadále zůstává, domnívá se poslanec Houlié, zda by se mělo referendum uskutečnit najednou ve více otázkách, nebo pouze v jedné, aby se neproměnilo v plebiscit, jímž by byla vláda postižena. Premiér Édouard Philippe se již v prosincovém rozhovoru pro ekonomický list Les Echos pozastavil nad tím, zda je referendum v demokracii vždy dobrým nástrojem. „Referendum může být dobrým nástrojem v demokracii, ale ne na každé téma nebo za žádných okolností," varoval předseda vlády v rozhovoru.

I další zástupci vlády našlapují po špičkách kolem referenda. „Jsem nesmírně opatrný v otázce, jaká otázka by měla být položena," zdůrazňuje Olivier Dussopt. „Je-li tomu tak, jak někteří tvrdí, že se budou znovu otvírat témata, o kterých již rozhodl parlament, a to velkou většinu před několika lety v otázkách společenských, zda by se znovu měly otvírat rozpravy, které jsou velmi napjaté a vztahují se i tématům etickým, osobního svědomí: nejsem ve prospěch takových konzultací, které by byly jenom zdrojem rozdělení," říká státní tajemník Dussopt.

V dřívějších letech, zejména v otázkách sňatku homosexuálních partnerů, tzv. Mariage pour tous (Svatby pro všechny) organizovali socialisté na čele s prezidentem Françoisem Hollandem a premiérem Jeanem-Markem Ayraultem širokou společenskou diskusi, navazující na zákon o registrovaném partnerství PACS (občanské solidární smlouvě), kterou již dříve, 15. listopadu 1999, přijala socialistická vláda Lionela Jospina. Sňatky stejnopohlavních partnerů vstoupily zákonem v platnost 17. května 2013.

Související

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron referendum demonstrace ve Francii

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy