Zbraně pro Saúdy a Turky? Německo jich dodalo rekordní množství, navzdory kritice

Německo i přes kritiku ze strany opozice prodalo v minulém roce rekordní množství zbraní do Saúdské Arábie a Turecka. V březnu 2018 sice vláda zakázala dodávat zbraně kterékoliv ze stran účastnících se války v Jemenu, to se však nevztahovalo na již ujednané kontrakty. Teprve v reakci na vraždu novináře Chášukdžího byla v listopadu přijata tvrdší opatření. I ta jsou však exportéry obcházena.

Německé ministerstvo průmyslu ve čtvrtek, v reakci na dotazy opozičních poslanců z Die Linke, uveřejnilo informace o zbraňových dodávkách do Saúdské Arábii v roce 2018. Německé firmy v období mezi lednem a říjnem dodaly království zbraně v hodnotě 160 milionů eur. V roce 2017 byla přitom hodnota takových obchodů o 50 milionů eur nižší.

Saúdská Arábie vede v Jemenu koalici devíti zemí, které v konfliktu podporují tamní vládu v boji s Hútijskými rebely. Rijád je přitom kritizován za porušování lidských práv a páchání válečných zločinů. V září minulého roku upozornila zpráva Rady bezpečnosti OSN, že Saúdové často bombardují civilní cíle. „Většinu civilních obětí mají na svědomí koaliční nálety. V minulých třech letech při nich byly zasaženy obytné čtvrti, tržiště, pohřební a svatební shromáždění, věznice, civilní lodi a zdravotnická zařízení,“ stojí ve zprávě.

Právě z tohoto důvodu podmínila v březnu 2018 koaliční SPD vstup do nové vlády s křesťanskými demokraty kancléřky Merkelové zákazem zbrojních obchodů s účastníky konfliktu. Ten se však nevztahoval na již dojednané smlouvy. V listopadu, po vraždě opozičního novináře Džamála Chásukdžího, tlak na ukončení obchodů ještě stoupl a Berlín souhlasil se zavedením embarga.

Poslankyně Sevim Dagdelenová, která interpelaci ve čtvrtek vznesla, obvinila podle německé zpravodajské stanice Deutsche Welle německý zbrojní z toho, že „profituje na zločinné válce v Jemenu i na agresivní zahraniční politice prezidenta Erdogana.“ Vláda kancléřky Merkelové z toho důvodu musí „udělat vše“ pro to, aby další takové obchody se Saúdskou Arábií a Tureckem ustaly.

Erdoganův režim, který je také kritizován za porušování lidských práv, a který hrozí invazí do sousední Sýrie, kde chce potlačit kurdské jednotky YPG, byl v minulém roce dalším z významných příjemců německých zbraní. Hodnota zbrojních zakázek stoupla oproti roku 2017 více něž trojnásobě z 62 milionů eur na 202 milionů eur.

V roce 2000 přitom německá vláda vydala direktivu, která stanovuje, že by zbraně neměly být dodávány do zemí, kde existuje riziko jejich použití při represi a porušování lidských práv. Německý zákon navíc umožňuje zrušit již uzavřené kontrakty, pokud hrozí riziko, že budou dodané zbraně použity při destabilizaci míru. To se týká především vedení agresivní války. Dohledem je pověřeno německé ministerstvo zahraničí ve spolupráci s ministerstvem obrany.

Proti dodávkám zbraní v Německu silně vystupuje také katolická i protestantská církev. Ve studii, kterou zveřejnili v prosinci 2018, kritizují trend, kdy „zbrojní firmy přesunuly produkci do míst, kde očekávají nejmenší odpor vůči jejich kontroverzním obchodům.“ Reagovaly tak na situaci, kdy některé německé zbrojovky obcházejí embargo využitím dceřiných firem například v Itálii a Jižní Africe. To se týká třeba významného dodavatele Rheinmetall.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Saúdská Arábie Jemen zbrojní průmysl Turecko Německá armáda

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 9 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy