Brexit se rušit ani odkládat nebude? Mayová chce po Bruselu další záruky

Vláda premiérky Theresy Mayové neplánuje odložit odchod Británie z Evropské unie, prohlásila dnes podle agentury Reuters Andrea Leadsomová, která organizuje vládní agendu v Dolní sněmovně. Dojednaná dohoda o podmínkách rozchodu země s evropským blokem je podle ní "jediná možná". Brusel musí po úterním zamítnutí dokumentu v britském parlamentu pochopit, že Londýn od něj potřebuje další záruky, dodala politička.

"My teď musíme najít způsob, jak dohodu nebo její část nebo alternativní dohodu předložit Evropské unii," uvedla Leadsomová. Premiérka se podle ní nebude snažit přijít se zcela novými nápady, ale bude usilovat o konsensus - o "novou iniciativu s cílem nalézt řešení, které může být předmětem jednání s EU a které by zajistilo dosažení většiny v Dolní sněmovně".

Mluvčí Mayové v úterý uvedl, že premiérka má v těchto dnech v plánu mezistranické rozhovory s významnými poslanci. Leadsomová ale dnes v BBC naznačila, že mezi nimi nebude šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Labouristé toto rozhodnutí kritizovali, podle nich se v tom případě z jednání stane fraška.

Rovněž skotská premiérka Nicola Sturgeonová na twitteru uvedla, že tyto rozhovory budou zbytečné, pokud "premiérka (Mayová) nebude ochotná přistoupit k podstatným změnám".

This is a key point - if none of PM’s red lines change, what progress can she possibly make? https://t.co/AisbB3PRLR

— Nicola Sturgeon (@NicolaSturgeon) 16. ledna 2019

Vyhnout se neřízenému odchodu Británie z Evropské unie bez dohody lze jen dvěma způsoby: schválením dohody, nebo zrušením brexitu. Během interpelací v parlamentu to dnes řekla Mayová, podle které její vláda brexit rušit nehodlá. 

"Pokud nechcete brexit bez dohody, musíte zajistit, že budete mít dohodu," řekla Mayová. Podle ní existují jen dva způsoby, jak se divokému odchodu Británie z EU vyhnout. "Prvním je souhlasit s dohodou, druhým je zrušit článek 50," řekla premiérka s odkazem na článek lisabonské smlouvy, jehož aktivací formálně začal proces odchodu z EU.

Zrušení aktivace článku 50, a tedy zastavení brexitu, je podle Mayové něčím, co by bylo v rozporu s vůli lidu vyjádřenou v referendu z roku 2016 a něčím, co "tato vláda neudělá".

Konzervativní poslanec Ken Clarke, který je zastáncem setrvání Británie v EU, premiérku vyzval, aby změnila svou brexitovou politiku. Naději na většinovou podporu v parlamentu podle něj má jen plán, který vyloučí neřízený brexit, bude usilovat o odložení termínu odchodu z EU a o setrvání v celní unii.

"Vládní politikou je, že odejdeme 29. března," odpověděla Mayová. Evropská unie by podle ní s odložením termínu brexitu souhlasila stejně pouze v případě, pokud by byl na stole "plán, který by směřoval k dojednané dohodě".

Na počátku vládních interpelací se Mayová střetla především s lídrem opozice Jeremym Corbynem. Ten ve svém proslovu požádal o opravu záznamu z úterního jednání, kdy řekl, že odmítnutí brexitové dohody je největší porážkou vlády v parlamentu od 20. let minulého století. Ve skutečnosti to podle něj byla "největší porážka v historii naší demokracie". Každý jiný premiér by podle Corbyna po výsledku úterního hlasování podal demisi.

Corbynův slovní útok na premiérku se však z velké části netýkal brexitu, nýbrž chudoby v Británii, která se podle něj za konzervativních vlád zvýšila. Premiérka to odmítla.

"Nerada bych přidělávala premiérce starosti, ale je zajímavé, že jsem pokládala otázku i při posledních interpelacích Davida Camerona," poznamenala ironicky poslankyně Skotské národní strany (SNP) Carol Monaghanová s odkazem na bývalého konzervativního premiéra. Narážela tím na dnešní plánované hlasování o nedůvěře vládě. Kabinet premiérky Mayové by jej měl nicméně podle očekávání přečkat.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 2 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský

Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO zaměřené na hlídání vzdušného prostoru sestřelila v neděli nad Rumunskem dron. Úřady zaznamenaly narušení vzdušného prostoru poté, co bezpilotní letoun vstoupil na rumunské území ze sousedního Moldavska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy