Brexit se rušit ani odkládat nebude? Mayová chce po Bruselu další záruky

Vláda premiérky Theresy Mayové neplánuje odložit odchod Británie z Evropské unie, prohlásila dnes podle agentury Reuters Andrea Leadsomová, která organizuje vládní agendu v Dolní sněmovně. Dojednaná dohoda o podmínkách rozchodu země s evropským blokem je podle ní "jediná možná". Brusel musí po úterním zamítnutí dokumentu v britském parlamentu pochopit, že Londýn od něj potřebuje další záruky, dodala politička.

"My teď musíme najít způsob, jak dohodu nebo její část nebo alternativní dohodu předložit Evropské unii," uvedla Leadsomová. Premiérka se podle ní nebude snažit přijít se zcela novými nápady, ale bude usilovat o konsensus - o "novou iniciativu s cílem nalézt řešení, které může být předmětem jednání s EU a které by zajistilo dosažení většiny v Dolní sněmovně".

Mluvčí Mayové v úterý uvedl, že premiérka má v těchto dnech v plánu mezistranické rozhovory s významnými poslanci. Leadsomová ale dnes v BBC naznačila, že mezi nimi nebude šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Labouristé toto rozhodnutí kritizovali, podle nich se v tom případě z jednání stane fraška.

Rovněž skotská premiérka Nicola Sturgeonová na twitteru uvedla, že tyto rozhovory budou zbytečné, pokud "premiérka (Mayová) nebude ochotná přistoupit k podstatným změnám".

This is a key point - if none of PM’s red lines change, what progress can she possibly make? https://t.co/AisbB3PRLR

— Nicola Sturgeon (@NicolaSturgeon) 16. ledna 2019

Vyhnout se neřízenému odchodu Británie z Evropské unie bez dohody lze jen dvěma způsoby: schválením dohody, nebo zrušením brexitu. Během interpelací v parlamentu to dnes řekla Mayová, podle které její vláda brexit rušit nehodlá. 

"Pokud nechcete brexit bez dohody, musíte zajistit, že budete mít dohodu," řekla Mayová. Podle ní existují jen dva způsoby, jak se divokému odchodu Británie z EU vyhnout. "Prvním je souhlasit s dohodou, druhým je zrušit článek 50," řekla premiérka s odkazem na článek lisabonské smlouvy, jehož aktivací formálně začal proces odchodu z EU.

Zrušení aktivace článku 50, a tedy zastavení brexitu, je podle Mayové něčím, co by bylo v rozporu s vůli lidu vyjádřenou v referendu z roku 2016 a něčím, co "tato vláda neudělá".

Konzervativní poslanec Ken Clarke, který je zastáncem setrvání Británie v EU, premiérku vyzval, aby změnila svou brexitovou politiku. Naději na většinovou podporu v parlamentu podle něj má jen plán, který vyloučí neřízený brexit, bude usilovat o odložení termínu odchodu z EU a o setrvání v celní unii.

"Vládní politikou je, že odejdeme 29. března," odpověděla Mayová. Evropská unie by podle ní s odložením termínu brexitu souhlasila stejně pouze v případě, pokud by byl na stole "plán, který by směřoval k dojednané dohodě".

Na počátku vládních interpelací se Mayová střetla především s lídrem opozice Jeremym Corbynem. Ten ve svém proslovu požádal o opravu záznamu z úterního jednání, kdy řekl, že odmítnutí brexitové dohody je největší porážkou vlády v parlamentu od 20. let minulého století. Ve skutečnosti to podle něj byla "největší porážka v historii naší demokracie". Každý jiný premiér by podle Corbyna po výsledku úterního hlasování podal demisi.

Corbynův slovní útok na premiérku se však z velké části netýkal brexitu, nýbrž chudoby v Británii, která se podle něj za konzervativních vlád zvýšila. Premiérka to odmítla.

"Nerada bych přidělávala premiérce starosti, ale je zajímavé, že jsem pokládala otázku i při posledních interpelacích Davida Camerona," poznamenala ironicky poslankyně Skotské národní strany (SNP) Carol Monaghanová s odkazem na bývalého konzervativního premiéra. Narážela tím na dnešní plánované hlasování o nedůvěře vládě. Kabinet premiérky Mayové by jej měl nicméně podle očekávání přečkat.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy