Evropa před výbuchem? Stačí škrtnout zápalkou, varuje analytik

Smrt Pawła Adamowicze, oblíbeného liberálního starosty Gdaňsku, vyslala šokovou vlnu po Polsku a Evropě, soudí Piotr Buras v komentáři pro server The Guardian. Analytik z think tanku European Council on Foreign Relations připomíná, že ve Varšavě a dalších městech proběhly smuteční pochod za účasti desítek tisíc Poláků a v sobotu, v den politikova pohřbu, bude v zemi státní smutek.

Politické zemětřesení

Podezřelým z atentátu je sedmadvacetiletý muž, který byl minulý měsíc propuštěn z vězení, kde si od roku 2014 odpykával trest za násilné trestné činy, přičemž po útoku davu sdělil, že za své uvěznění viní bývalou Adamowiczovu stranu, Občanskou platformu, připomíná Buras. Obává se, že atentát pravděpodobně dále polarizuje Polsko, které je již roky rozděleno politickými půtkami.

V Polsku se rozběhla debata, zda existuje analogie mezi smrtí Adamowicze a atentátem na prvního prezidenta nezávislého Polska Gabriela Narutowicze z roku 1922, poukazuje analytik. Dodává, že Narutowicz byl zastřelen po ostré antisemitské kampani vedené nacionalisty a událost se ukázala jako trvalé břemeno polské politické kultury.

Třiapadesátiletý Adamowicz byl starostou přes 20 let a byl považován za otce přeměny Gdaňsku v otevřené, moderní a prosperující město, které se pod Adamowiczovým vedením stalo laboratoří inovací v oblasti občanské angažovanosti, konstatuje Buras. Dodává, že  Adamowicz navzdory náladám v zemi neváhal označit Gdaňsk za město otevřené uprchlíkům  a představoval klíčovou postavu liberální opozice vůči nacionalistické vládě strany Právo a spravedlnost.

"Jeho smrt je lidskou tragédií a politickým zemětřesením," pokračuje analytik. Vysvětluje, že politický diskurs v Polsku je roky určován bojem mezi pravicovou stranou Právo a spravedlnost a liberální Občanskou platformou a jeho součástí jsou i konspirační teorie ohledně havárie vládního letounu u Smolensku nebo rozklad právního státu stávající vládou.    

Historické reminiscence jsou přesto zavádějící, domnívá se Buras. Zdůrazňuje, že Narutowicz byl zabit po několikadenních pouličních protestech, které měly zabránit jeho nástupu do úřadu, nacionalistická kampaň ho líčila jako "kandidáta židů" a "ostudu" Polska a atentátník byl politický radikál, zatímco polarizace v dnešním Polsku není - zatím - takto hluboká.

Možná nikdy nezjistíme, co přesně vedlo ke smrti Adamowicze, zda to byly psychické problémy či osobní frustrace pachatele, nebo politické faktory, přiznává analytik. Podotýká však, že extremisté jako Andres Breivik, Nerutowiczův vrah Eligiusz Niewiadomski či vrah britské političky Jo Coxové se zřejmě k násilí odhodlali v důsledku konspiračních teorií, polarizovaných debat a radikálních ideologií.

Evropu plní toxické výpary  

Jakýkoliv pokus přemostit rozdělení Polska nemá šanci uspět, pokud nepůjde ke kořenům gdaňské tragédie, nepochybuje Buras. Podotýká, že veřejná debata v Polsku je plná jedu, který aktivně šíří vládnoucí strana, a tak je nemožné mluvit vyváženě, navíc za situace, kdy se státní televize stala nástrojem "brutální propagandy", která denně hlásá nenávist a xenofobii.

Pouhé tři dny po atentátu v Gdaňsku tak byla v hlavním sledovacím čase polskou televizí odvysílána antisemitská satira, která líčila charitativní organizaci, na jejíž akci byl Adamowicz ubodán, jako cosi podivného a řízeného temnými silami, kritizuje analytik. Doplňuje, že přitom jde o známou nadaci, která vybírá peníze na nemocné děti, ale je dlouhodobě pod útokem pravicových médií a vládní strany a míří na ni absurdní obvinění ze šíření pokleslé a zkažené morálky.

"Sám Adamowicz byl terčem četných slovních útoků, včetně toho, kdy vládní představitelé naznačovali, že slouží německým, nikoliv polským zájmům," píše Buras. Podotýká, že v roce 2017 dokonce mladí nacionalisté zveřejnili falešná "veřejné úmrtní listy" Adamowicze a dalších starostů, kteří otevřeli svá města uprchlíkům, avšak tento projev nenávisti - podobně jako mnoho dalších - se státní zastupitelství řízené ministerstvem spravedlnosti rozhodlo neřešit.

Pokud politické elity a média mísí, šíří nebo jen pasivně přijímají nenávist, opovržení a netoleranci, povede to dříve či později k násilí a děsivým důsledkům, varuje analytik. Konstatuje, že není přehnané domnívat se, že vražda Adamowicze byla ovlivněna tím, čemu jsou Poláci dlouhá léta vystaveni, což nedokáže vymazat žádná aktuální kondolence či státní smutek.

V rámci tryzen za Adamowicze zní ze všech stran výzvy ke klidu a umírněnosti, ale ticho není podle Burase dobrou odpovědí a, pokud nepřijde na přetřes to, co tato děsivá událost říká o stavu Polska, nemůže přijít úleva, smíření či naděje na zlepšení politické situace v zemi. "Můžeme se po tomhle vrátit do normálu?" ptá se analytik. Domnívá se, že to by si žádalo značnou zdrženlivost liberální opozice a především rozsáhlou sebekritiku vládní strany a jejích příznivců.

Takový vývoj je ale momentálně nepravděpodobný, jelikož EU a spolu s ní Polsko letos čekají volby, tudíž vzájemná obvinění a nenávist šířená vládou ovládanou polskou televizí neustane ani po gdaňské tragédii, míní Buras. Nabádá ostatní Evropany, aby si uvědomili, že to, co se stalo v Gdaňsku, není pouze polský problém, ale celou Evropu plní toxické výpary a je třeba jednat, než někdo škrtne zápalkou.

Související

Více souvisejících

Polsko Pawel Adamowicz (starosta Gdaňsku) projevy nenávisti Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

včera

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy