Evropa před výbuchem? Stačí škrtnout zápalkou, varuje analytik

Politické zemětřesení

Podezřelým z atentátu je sedmadvacetiletý muž, který byl minulý měsíc propuštěn z vězení, kde si od roku 2014 odpykával trest za násilné trestné činy, přičemž po útoku davu sdělil, že za své uvěznění viní bývalou Adamowiczovu stranu, Občanskou platformu, připomíná Buras. Obává se, že atentát pravděpodobně dále polarizuje Polsko, které je již roky rozděleno politickými půtkami.

V Polsku se rozběhla debata, zda existuje analogie mezi smrtí Adamowicze a atentátem na prvního prezidenta nezávislého Polska Gabriela Narutowicze z roku 1922, poukazuje analytik. Dodává, že Narutowicz byl zastřelen po ostré antisemitské kampani vedené nacionalisty a událost se ukázala jako trvalé břemeno polské politické kultury.

Třiapadesátiletý Adamowicz byl starostou přes 20 let a byl považován za otce přeměny Gdaňsku v otevřené, moderní a prosperující město, které se pod Adamowiczovým vedením stalo laboratoří inovací v oblasti občanské angažovanosti, konstatuje Buras. Dodává, že  Adamowicz navzdory náladám v zemi neváhal označit Gdaňsk za město otevřené uprchlíkům  a představoval klíčovou postavu liberální opozice vůči nacionalistické vládě strany Právo a spravedlnost.

"Jeho smrt je lidskou tragédií a politickým zemětřesením," pokračuje analytik. Vysvětluje, že politický diskurs v Polsku je roky určován bojem mezi pravicovou stranou Právo a spravedlnost a liberální Občanskou platformou a jeho součástí jsou i konspirační teorie ohledně havárie vládního letounu u Smolensku nebo rozklad právního státu stávající vládou.    

Historické reminiscence jsou přesto zavádějící, domnívá se Buras. Zdůrazňuje, že Narutowicz byl zabit po několikadenních pouličních protestech, které měly zabránit jeho nástupu do úřadu, nacionalistická kampaň ho líčila jako "kandidáta židů" a "ostudu" Polska a atentátník byl politický radikál, zatímco polarizace v dnešním Polsku není - zatím - takto hluboká.

Možná nikdy nezjistíme, co přesně vedlo ke smrti Adamowicze, zda to byly psychické problémy či osobní frustrace pachatele, nebo politické faktory, přiznává analytik. Podotýká však, že extremisté jako Andres Breivik, Nerutowiczův vrah Eligiusz Niewiadomski či vrah britské političky Jo Coxové se zřejmě k násilí odhodlali v důsledku konspiračních teorií, polarizovaných debat a radikálních ideologií.

Evropu plní toxické výpary  

Jakýkoliv pokus přemostit rozdělení Polska nemá šanci uspět, pokud nepůjde ke kořenům gdaňské tragédie, nepochybuje Buras. Podotýká, že veřejná debata v Polsku je plná jedu, který aktivně šíří vládnoucí strana, a tak je nemožné mluvit vyváženě, navíc za situace, kdy se státní televize stala nástrojem "brutální propagandy", která denně hlásá nenávist a xenofobii.

Pouhé tři dny po atentátu v Gdaňsku tak byla v hlavním sledovacím čase polskou televizí odvysílána antisemitská satira, která líčila charitativní organizaci, na jejíž akci byl Adamowicz ubodán, jako cosi podivného a řízeného temnými silami, kritizuje analytik. Doplňuje, že přitom jde o známou nadaci, která vybírá peníze na nemocné děti, ale je dlouhodobě pod útokem pravicových médií a vládní strany a míří na ni absurdní obvinění ze šíření pokleslé a zkažené morálky.

"Sám Adamowicz byl terčem četných slovních útoků, včetně toho, kdy vládní představitelé naznačovali, že slouží německým, nikoliv polským zájmům," píše Buras. Podotýká, že v roce 2017 dokonce mladí nacionalisté zveřejnili falešná "veřejné úmrtní listy" Adamowicze a dalších starostů, kteří otevřeli svá města uprchlíkům, avšak tento projev nenávisti - podobně jako mnoho dalších - se státní zastupitelství řízené ministerstvem spravedlnosti rozhodlo neřešit.

Pokud politické elity a média mísí, šíří nebo jen pasivně přijímají nenávist, opovržení a netoleranci, povede to dříve či později k násilí a děsivým důsledkům, varuje analytik. Konstatuje, že není přehnané domnívat se, že vražda Adamowicze byla ovlivněna tím, čemu jsou Poláci dlouhá léta vystaveni, což nedokáže vymazat žádná aktuální kondolence či státní smutek.

V rámci tryzen za Adamowicze zní ze všech stran výzvy ke klidu a umírněnosti, ale ticho není podle Burase dobrou odpovědí a, pokud nepřijde na přetřes to, co tato děsivá událost říká o stavu Polska, nemůže přijít úleva, smíření či naděje na zlepšení politické situace v zemi. "Můžeme se po tomhle vrátit do normálu?" ptá se analytik. Domnívá se, že to by si žádalo značnou zdrženlivost liberální opozice a především rozsáhlou sebekritiku vládní strany a jejích příznivců.

Takový vývoj je ale momentálně nepravděpodobný, jelikož EU a spolu s ní Polsko letos čekají volby, tudíž vzájemná obvinění a nenávist šířená vládou ovládanou polskou televizí neustane ani po gdaňské tragédii, míní Buras. Nabádá ostatní Evropany, aby si uvědomili, že to, co se stalo v Gdaňsku, není pouze polský problém, ale celou Evropu plní toxické výpary a je třeba jednat, než někdo škrtne zápalkou.