WHO šíří nesmysly? Němečtí experti zpochybňují škodlivost polétavého prachu

Experti tvrdí, že "v současnosti neexistuje vědecké opodstatnění pro aktuální limity polétavého prachu a NOx". Požadují proto přehodnocení vědeckých studií nezávislými vědci.

Dosud panovala mezi politiky i vědci všeobecná shoda na tom, že očekávanou délku života v Německu snižuje znečištění ovzduší. S odvoláním na data zejména Světové zdravotnické organizace (WHO) se argumentovalo tím, že oxidy dusíku v ovzduší zaviní ročně až 13.000 úmrtí a polétavý prach dokonce až 80.000 úmrtí.

Na tyto údaje reaguje nový dokument, jehož autorem je bývalý šéf Německé společnosti pro pneumologii Dieter Köhler a další tři spoluautoři. Přibližně uvedený počet lidí ročně podle nich zemře na rakovinu plic způsobenou cigaretovým kouřem, a také na chronické obstruktivní plicní onemocnění (COPD).

"Plicní lékaři se ve svých praxích a na klinikách setkávají s těmito úmrtími denně, ale s úmrtím způsobeným polétavým prachem a NOx, i při pečlivé anamnéze, nikdy. Při tak vysoké úmrtnosti by se musel u plicních onemocnění ten jev někde objevit přinejmenším jako asociativní faktor," argumentují experti.

Köhler proto považuje limitní hodnoty stanovené nařízením Evropské unie za "naprosto nesmyslné". "Když srovnáme zátěž, jaké je vystaven kuřák cigaret, s údajnou zátěží způsobenou polétavým prachem, musel by se každý kuřák během pár týdnů skácet mrtvý k zemi," řekl Köhler deníku Die Welt.

Překračování příslušných limitů vede v některých německých městech například k zákazům naftových automobilů. Terčem kritiky jsou však i benzinové motory, zábavní pyrotechnika nebo zemědělství.

Aktuálně platí kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu smogová situace na severovýchodě České republiky.

Köhler se domnívá, že WHO nezohledňuje důležité aspekty, například při srovnávání o něco kratší očekávané délky života u lidí žijících u rušných silnic. "Mezi lidmi, kteří žijí v oblastech s obzvlášť vysokým zatížením polétavým prachem, je více kuřáků, konzumuje se více alkoholu a pěstuje se méně sportu. To všechno má větší následky pro zdraví než trocha polétavého prachu," řekl Köhler.

Podle loňských údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) způsobuje znečištění prachovými částicemi (PM10) v Evropě 400.000 předčasných úmrtí ročně. U oxidu dusičitého je to údajně asi 75.000 smrtí ročně.

Oxid dusičitý se do atmosféry uvolňuje například z výfuků aut a působí potíže hlavně v městských aglomeracích. Částice PM10 (prach, saze, pyl) se v ovzduší vyskytují přirozeně, znečištění ale jejich koncentraci zvyšuje.