Co nejvíc trápí evropské voliče? Výsledky vás možná překvapí

Ve většině evropských zemí vede terorismus jako největší hrozba pro EU. Nejvíce respondentů se pro tuto možnost vyslovilo v ČR (67%), na druhém místě bylo Portugalsko (64%) – země, které paradoxně zatím nemají výraznou zkušenost s teroristickými útoky (a které nepochybně to chtějí takto zachovat. Naopak vzhledem k nedávné sérii krvavých teroristových útoků nepřekvapí, že ve Francii je terorismus vnímán jako primární hrozba (64%). 

Ne všechny země však zmiňovaly terorismus jako hlavní hrozbu pro EU. Podle Nizozemců (58%) a Němců (50%) je naléhavějším problémem politický extremismus (nicméně, v obou zemích byl terorismus hned na druhém místě největší hrozby, jen o pár procent méně než extremismus). Největší strach z politického extremismu mají ve Švédsku (65%), ještě víc než terorismus (44%) děsí špatné zvládání migrace (55%).

V Řecku se vyzpovídání občané nejvíce obávají přírodních katastrof (55%), zatímco Itálii děsí znečistění (50%). V málo početném Estonsku považují za největší problém pro EU stárnutí populace (55%), podobně to vnímají Maďaři (44%), ačkoliv tam je na prvním místě nepřekvapivě neschopnost zvládnout migraci (53%). Taktéž Rakousko identifikuje jako největší hrozbu pro EU neschopnost vypořádat se s migrací (50%).

Země, do kterých migranti nevstupují ve významných počtech, se obávají migrace více než ty, které jsou hlavním centry migračních aktiv. Pro visegrádské země představuje migrace jeden z hlavních problémů EU. Naopak jižní země čelící hlavnímu náporu migrantů, jako je Itálie a Španělsko, spolu s jiným významným centrem migračních vln Francií, vnímají jako větší problém znečistění.

Migrace ale může být považována za významný problém pro EU i nepřímo – v Belgii, Německu, Nizozemí a Švédsku, zavedených demokraciích, se bojí politického extremismu, jehož vzestup je právě spjat s migrační krizí.

Z průzkumu vyplývá zajímavá skutečnost, že ty politické síly považované za extremistické v zavedených demokraciích jsou považovány za nebezpečné, v případě post-komunistických zemí jsou tyto strany bývají přímo ve vládě či přinejmenším mají výraznou podporu obyvatel. Zřejmě v důsledku této odlišné politické perspektivy není v těchto zemích – Polsko, Maďarsko – politický extremismus považovaný za velkou hrozbu pro EU – respondenti jej zmiňovali nejméně.

Nicméně, značný počet Evropanů, co se obává terorismu a migrace,  pravděpodobně zapříčiní ve volbách do Evropskému parlamentu bezprecedentní vzestupu pravicových a euroskeptických stran a signifikantní ztrátě doposud dominujících centrických stran. Podle odhadů Politica získají pravicové strany největší počet křesel (351), levicové budou druhé (235) a centrické strany budou poslední (99).

Stále však budou převažovat prounijní hlasy (449), ačkoliv i ty euroskeptické budou mít velkou váhu (250). Nicméně, mezi euroskeptickými stranami je třeba rozlišovat na ty „tvrdé“ (126) typu Svobodná strana Rakouska, italská Liga severu či francouzská Národní fronta, a na ty „měkké“ typu polského Práva a spravedlnosti, maďarský Fidesz či italské Hnutí pěti hvězd.