Dánsko buduje na hranicích plot proti divočákům, ochránci přírody kroutí hlavou

V deset hodin dopoledne měla být dnes v dánském pohraničním městě Padborg, které se nachází asi 15 kilometrů západně od německého Flensburgu, vyhloubena první z jam, do nichž budou zasazeny sloupy plotu. Ocelová zábrana bude 1,5 metru vysoká a bude zapuštěna 50 centimetrů do země, aby se zvířata nemohla podhrabat. Stavba má být hotová do konce letošního roku.

To Keep African Swine Fever Out, Denmark Is Planning A Southern Boar(der) Fence https://t.co/hzyTIdxsg1 #swinefever #Denmark #wildboar #boar #Germany

Podle dánské tiskové agentury Ritzau vyjde plot na 30,4 milionu dánských korun (105 milionů Kč). Dánské úřady ubezpečily, že zábrana, která bude kopírovat hranici Dánska s německou spolkovou zemí Šlesvicko-Holštýnsko po celé její délce, neovlivní pohyb lidí či vozidel přes hranici. Ten bude umožňovat 20 hraničních přechodů a přejezdů.

Podle agentury Reuters ročně Dánsko vyváží vepřové maso za 5,5 miliardy dolarů. Dánská vláda uvedla, že kdyby nákaza v zemi propukla, znamenalo by to na jistou dobu pozastavení exportu mimo Evropskou unii. Blokován by byl i vývoz do zemí Evropské unie, ovšem pouze z oblastí postižených prasečím morem.

Plán výstavbu plotu na dánsko-německé hranici se dočkal četných kritik. Řada ekologických aktivistů i odborníků pochybuje, že toto opatření dokáže zabránit rozšíření nákazy do Dánska. Podle nich se jedná spíše o symbolické opatření, které ve skutečnosti problém neřeší.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) varoval dánskou vládu a představitele Evropské unie, že plot negativně zasáhne i jiné druhy živočichů, například vydry, vlky, lišky a jelenovitou zvěř. Zatímco malá zvířata budou moci využívat otvory o velikosti 20 krát 20 centimetrů, které mají být v plotě ve stometrových odstupech vytvořeny, větší zvířata se na opačnou stranu hranice dostanou jedině přes hraniční přechody.

Podle šéfa dánské pobočky WWF Bo Öksnebjerga tyto přechody některé druhy zvířat nebudou schopny najít, naopak pro divočáky to podle něj nebude problém. "Dokážou vyvinout rychlost 35 kilometrů za hodinu. Takže průchod najdou během pár minut," řekl.

O nutnosti a účelnosti vztyčit na hranici plot pochybují i úřady Šlesvicka-Holštýnska. Tamní ministr zemědělství a životního prostředí Jan Philipp Albrecht uvedl, že prasečí mor se šíří především prostřednictvím lidí. Stejný názor má i německý Institut Friedricha Loefflera, který se specializuje na nemoci zvířat. "Největším rizikem je lidský faktor," konstatovala mluvčí institutu Elke Reinkingová.

Africký mor prasat není nebezpečný pro člověka, ale zabíjí divočáky a domácí prasata. Vakcína proti viru není dostupná, jedinou ochranou je prevence.

Podle dánské vlády byly případy nákazy africkým morem prasat zaznamenány kromě České republiky a Polska také v Rumunsku, Maďarsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Belgii. Vposlední době se nemoc čím dál víc přibližuje k dánským hranicím.