Kde může vypuknout konflikt mezi Ruskem a NATO? Třecí plochou je Narva

„Narvský scénář“, jak NATO tuto teoretickou možnost označuje, by otestoval soudržnost Severoatlantické aliance. Podle článku 5 by měly v případě útoku na kteréhokoliv ze signatářů měly ostatní členské státy přispěchat na pomoc.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Narva stala hraničním městem. Estonsko vyžaduje, aby každý, kdo se chce stát státním občanem, uměl estonský jazyk. Jak ale píše list The Atlantic, většina obyvatel Narvy je ruskojazyčná. Tím pádem jsou „mnozí buď ruskými občany nebo obyvateli Estonska bez státní příslušnosti“.

Proto se Západní činitelé obávají, že by se Narva mohla stát cílem Putinova režimu, podobně jako Krym v roce 2014. Na rozdíl od Ukrajiny je ale Estonsko součástí NATO i Evropské unie. Dosud byl článek 5 použit pouze jednou, po teroristických útocích v USA z 11. září. Otázka je, jak by NATO, a především Spojené státy, reagovaly na případnou ruskou operaci.

Estonští vládní úředníci tvrdí, že se Narva druhým Krymem stát nemůže. Vedle obranných závazků NATO je země prý výrazně méně zkorumpovaná, než Ukrajina. Průměrný příjem ve městě, přestože je nejnižší v celé zemi, je stále dvakrát vyšší, než v sousedním ruském Ivangorodu.

Přesto se nyní snaží Talin město více začlenit do zbytku země. Minulý rok tak například estonská prezidentka na jeden měsíc přesunula do Narvy svoji kancelář a vláda tam směřuje peníze v rámci rozvojových fondů. Zatímco 90 % estonsky hovořících obyvatel země podporuje účast státu v NATO, u rusky mluvících obyvatel je to jen 32 %.

Estonsko na americkou pomoc při případném útoku spoléhá. Tamní představitelé zdůrazňují, že země nejen vyslala své vojáky do Afghánistánu, ale je také jednou z mála, která plní závazek o „dvouprocentních výdajích HDP“ na obranu. Podle Kaleva Stoicescua, bývalého estonského velvyslance v USA, však Trump v Estonsku svou nevypočitatelností „znepokojuje všechny“.