Zrada předků, kteří prožili holocaust? Židé dnes utíkají z Británie do Německa

Jeho babička, která přežila Osvětim, by to nikdy neudělala. Návrat do země, která zabila její rodiče a šest miliónů dalších židů, jí prostě přijde nemyslitelný. Šestatřicetiletý Simon Wallfisch je ale jiného názoru: zažádal o německé občanství a dostal ho, píše Euronews.

Sedmdesát let po holokaustu je důvodem k tomuto rozhodnutí brexit. Simon Wallfisch není sám, k podobnému rozhodnutí dospělo celkem 3 802 dalších zájemců z řad potomků německých židů za uplynulých dva a půl roku. Německá ústava takové rozhodnutí umožňuje, neboť díky článku 116 má právo každý, kdo byl v letech 1933 až 1945 zbaven německého občanství, o něj opět požádat. To se týká i potomků. „Katastrofa brexitu mne dovedla k tomu, že hledám způsob, jak zajistit svoji budoucnost a mých dětí," vysvětluje.

Wallfisch, který působí jako zpěvák a violoncellista, už má svůj německý pas v kapse. Dostal ho již v říjnu loňského roku, což mu i nadále umožní pohybovat se bez celních kontrol po Evropské unii. Euronews zmiňuje, že o německé pasy požádali i potomci jiného původu, pro potomky židů se ale žádost o navrácení občanství země, odkud byli vyhnáni nacistickým režimem jejich předkové, jevila jako často morální problém. Zradili tím snad své předky?

Anita Lakerová-Wallfischová, babička Simona Wallfische, byla deportována v roce 1943 do Osvětimi v jejích 18 letech. Přežila, jak píše Euronews, jen díky svému neobvyklému nadání: chtěli po ní, aby hrála, když byli ostatní odváděni na smrt do plynových komor. O rok později byla deportována do Bergen-Belsenu, který později osvobodili v dubnu britští vojáci.

Po válce v roce 1946 se Anita Wallfischová rozhodla pro Velkou Británii, kde se vdala a porodila dvě děti. Má za sebou mezinárodní hudební kariéru, trvalo jí ale značný čas, než se vrátila na německou půdu během 90. let. Nyní se do Německa vrací často, aby předala svou zkušenost s holokaustem mladším generacím.

Žádost o německé občanství podala podala i její dcera, šedesátiletá Anita Lakerová-Wallfischová, která pracuje jako psychoterapeutka. „Nemůžeme být oběti vlastní minulosti," říká žena, která na svůj pas stále čeká, „musíme stále doufat." Připadá si, že se „kruh uzavírá".

Její matka si tím není zcela jistá. „Židé se necítí nikdy bezpeční," říká, když se obrací ke svým potomkům, dceři a vnukovi. „Byla jsem německé národnosti, ale to mi nezaručilo bezpečnost." List Daily Mail, který tento příběh přináší rovněž v dnešním svém vydání, připomíná, že dříve o občanství jiné země žádalo v průměru 20 lidí ročně.

Související

Židé, ilustrační fotografie.

V Česku loni výrazně přibylo projevů antisemitismu

V Česku meziročně stoupl o 90 procent počet projevů antisemitismu, vyplývá z výroční zprávy Federace židovských obcí. Zatímco předloni bylo podobných projevů 2277, v minulém roce to bylo 4328. Výrazně jich přibylo po říjnovém vpádu palestinského hnutí Hamás na izraelské území. Upozornila na to agentura TASR s odvoláním na zprávu ČT24. 

Více souvisejících

židé Brexit Německo Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy