Zrada předků, kteří prožili holocaust? Židé dnes utíkají z Británie do Německa

Jeho babička, která přežila Osvětim, by to nikdy neudělala. Návrat do země, která zabila její rodiče a šest miliónů dalších židů, jí prostě přijde nemyslitelný. Šestatřicetiletý Simon Wallfisch je ale jiného názoru: zažádal o německé občanství a dostal ho, píše Euronews.

Sedmdesát let po holokaustu je důvodem k tomuto rozhodnutí brexit. Simon Wallfisch není sám, k podobnému rozhodnutí dospělo celkem 3 802 dalších zájemců z řad potomků německých židů za uplynulých dva a půl roku. Německá ústava takové rozhodnutí umožňuje, neboť díky článku 116 má právo každý, kdo byl v letech 1933 až 1945 zbaven německého občanství, o něj opět požádat. To se týká i potomků. „Katastrofa brexitu mne dovedla k tomu, že hledám způsob, jak zajistit svoji budoucnost a mých dětí," vysvětluje.

Wallfisch, který působí jako zpěvák a violoncellista, už má svůj německý pas v kapse. Dostal ho již v říjnu loňského roku, což mu i nadále umožní pohybovat se bez celních kontrol po Evropské unii. Euronews zmiňuje, že o německé pasy požádali i potomci jiného původu, pro potomky židů se ale žádost o navrácení občanství země, odkud byli vyhnáni nacistickým režimem jejich předkové, jevila jako často morální problém. Zradili tím snad své předky?

Anita Lakerová-Wallfischová, babička Simona Wallfische, byla deportována v roce 1943 do Osvětimi v jejích 18 letech. Přežila, jak píše Euronews, jen díky svému neobvyklému nadání: chtěli po ní, aby hrála, když byli ostatní odváděni na smrt do plynových komor. O rok později byla deportována do Bergen-Belsenu, který později osvobodili v dubnu britští vojáci.

Po válce v roce 1946 se Anita Wallfischová rozhodla pro Velkou Británii, kde se vdala a porodila dvě děti. Má za sebou mezinárodní hudební kariéru, trvalo jí ale značný čas, než se vrátila na německou půdu během 90. let. Nyní se do Německa vrací často, aby předala svou zkušenost s holokaustem mladším generacím.

Žádost o německé občanství podala podala i její dcera, šedesátiletá Anita Lakerová-Wallfischová, která pracuje jako psychoterapeutka. „Nemůžeme být oběti vlastní minulosti," říká žena, která na svůj pas stále čeká, „musíme stále doufat." Připadá si, že se „kruh uzavírá".

Její matka si tím není zcela jistá. „Židé se necítí nikdy bezpeční," říká, když se obrací ke svým potomkům, dceři a vnukovi. „Byla jsem německé národnosti, ale to mi nezaručilo bezpečnost." List Daily Mail, který tento příběh přináší rovněž v dnešním svém vydání, připomíná, že dříve o občanství jiné země žádalo v průměru 20 lidí ročně.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.
Alice Weidelová

"Není důvod, aby se Žid obával několika neonacistů." AfD podivně cílí i na židovské voliče

Předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová nedávno prohlásila, že její strana se těší silné podpoře mezi židovskými voliči. Tento názor však zpochybňují i někteří členové samotné AfD, kteří uznávají, že reálná podpora je výrazně nižší, než Weidelová naznačuje. Navzdory tomu v rámci strany panuje shoda na tom, že by se měla změnit německá kultura připomínání historických zločinů nacistického režimu.

Více souvisejících

židé Brexit Německo Velká Británie

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

včera

Výhled počasí do konce května. Na předčasný start léta to nevypadá

Česko má za sebou týden, kdy nejvyšší teploty šplhaly i přes 30 stupňů. Tak teplé počasí se do našich končin jen tak nevrátí. Podle výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou až do konce května dosahovat teploty maximálně průměrných hodnot. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy