Brexitový pat pokračuje, rozhovory mezi Mayovou a EU budou pokračovat

Rozhovory o brexitu mezi britskou premiérkou Theresou Mayovou a vrcholnými představiteli Evropské unie budou pokračovat poté, co dnešní jednání v Bruselu nepřinesla průlom v patové situaci. Lídr britské opozice Jeremy Corbyn zároveň v dopise Mayové vytyčil pět požadavků, jejichž splnění by vedlo k podpoře Labouristické strany pro vládní brexitovou dohodu.

Další kolo jednání o podmínkách britského odchodu z EU mají v pondělí ve Štrasburku zahájit britský ministr pro brexit Stephen Barclay a hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier. S předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem se má premiérka Mayová znovu setkat do konce února.

Kromě Junckera dnes Mayová jednala také s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim a s koordinátorem EP pro brexit Guyem Verhofstadtem. Lídrům EU prý prezentovala stanovisko, že je nutné učinit právně závazné změny v "rozvodové" dohodě kvůli výhradám britských poslanců k tzv. irské pojistce. "Nebude to snadné," přiznala Mayová, zároveň prohlásila, že britský odchod z EU zajistí "načas". Země má podle dosavadních plánů z unie odejít 29. března.

Změny v dohodě o podmínkách brexitu, jejíž součástí je i pojistka o zachování volného režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, EU od jejího listopadového dokončení odmítá. Juncker dnes tento postoj Mayové zopakoval, vyjádřil však ochotu jednat o úpravách politického prohlášení formulujícího představy o budoucích vztazích EU s Británií. "Žádný průlom není na dohled. Jednání budou pokračovat," konstatoval později na twitteru Tusk.

Podle společného prohlášení Mayové a Tuska se budou nové rozhovory soustředit na hledání řešení, "které by získalo co nejširší podporu v britském parlamentu a respektovalo zásady dohodnuté Evropskou radou". Mluvčí britské premiérky označila za předmět nadcházející schůzky ministra Barclaye s Barnierem alternativní ujednání k současné irské pojistce.

Na britské scéně dnes nejvýznamnější vývoj přinesl dopis Corbyna Mayové, v němž lídr labouristů formuloval kritéria pro podporu vládního brexitového plánu. Hlavním z pěti bodů je souhlas s "trvalou a všeobecnou" celní unií s EU i po brexitu. Takovéto nastavení budoucích vztahů premiérka od počátku vyjednávání o brexitu odmítá. Donald Tusk ale podle informací britských médií s Mayovou o labouristickém návrhu hovořil jako o "slibné" možnosti.

Po dnešku je také jasné, že nové kolo diskusí o brexitu v dolní komoře britského parlamentu začne 14. února. Andrea Leadsomová, která organizuje agendu vlády v Dolní sněmovně, dnes představila rozvrh pro příští týden a na čtvrtek je v něm naplánovaná "debata o usnesení týkajícího se vystoupení Spojeného království z EU".

Mayová v lednu slíbila, že do 13. února poslancům předloží upravenou verzi rozvodové dohody, anebo, pakliže se jí nepodaří změny vyjednat, plán dalšího postupu, do něhož budou moci poslanci zasahovat. Samotné další hlasování o dohodě s EU ale může přijít na řadu až později. Deník The Daily Telegraph s odkazem na vládní zdroje napsal, že kabinet hlasování plánuje až na týden od 25. února, kdy bude do stanoveného data brexitu zbývat už jen měsíc.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová EU (Evropská unie) Donald Tusk Jean-Claude Juncker Jeremy Corbyn

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy