Zemětřesení či bouře? EU vstupuje do nové éry civilní ochrany při katastrofách

"Plníme svůj slib, že vybudujeme Evropu, která chrání, Evropu, která zachraňuje životy," uvedl dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku komisař pro humanitární pomoc a krizové situace Christos Stylianidis. Mechanismus, jehož vznik dnes poslanci podpořili, podle něj stojí na počátku "nové éry civilní ochrany".

Parliament strengthens EU disaster response capability:?Pooling of resources to respond faster & better to disasters??New assets (fire-fighting planes, high-capacity pumps, field hospitals) ?It will add to, not replace, national capacities➡https://t.co/ZiMWMvszEb#RescEU pic.twitter.com/4n96keLHLj

Posílení kapacit Evropské unie si podle eurokomisaře vyžádalo extrémní počasí, které je kvůli změně klimatu v Evropě stále častější. Zemím tak v posledních letech často nestačí na zvládání jeho následků vlastní kapacity. Státy si přitom mnohdy nejsou vzájemně schopny pomáhat proto, že stejné katastrofě jich čelí několik současně.

RescEU má zahrnovat vybavení potřebné pro zvládání krizových situací, které umožní doplnit kapacity jednotlivých států. Komisař Stylianidis stejně jako řada europoslanců dnes ale v debatě upozornili, že systém nesnímá hlavní odpovědnost za zvládání krizových situací na svém území z jednotlivých členských států EU.

Komise původně plánovala, že operační řízení a rozhodování o nasazení kapacit z RescEU si ponechá ve své pravomoci, po zásahu europoslanců by ale mělo řízení přejít na jednotlivé zasažené členské státy.

Nový unijní systém by měl přispět k řešení krizových situací, jako byly v minulých letech lesní požáry například v Portugalsku, Španělsku, Řecku či Chorvatsku, zemětřesení v Itálii, ale i povodně v řadě dalších členských zemích. Už loni v listopadu, kdy komisař Stylianidis plánované posílení unijní civilní ochrany představoval, připomněl i ničivé následky bouří ve střední Evropě včetně Česka.

Mechanismus civilní ochrany je zatím v unii dobrovolný. Brusel koordinuje dobrovolně nabízenou pomoc ostatních zemí státu, který o ni požádá. Nabídky se soustředí v evropském Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události se sídlem v Bruselu. EU v současnosti nemá rezervní kapacitu, která by členským zemím dokázala pomoci v případě, že si nedokážou pomoci navzájem.

Mechanismus, na kterém se neformálně parlament s Radou dohodl již v prosinci, vejde v platnost, až jej formálně schválí Rada ministrů. Mělo by to být do začátku letošního léta.