Zemětřesení či bouře? EU vstupuje do nové éry civilní ochrany při katastrofách

Pomoc Evropské unie jednotlivým členským zemím v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof, jako jsou lesní požáry, povodně, zemětřesení či silné bouře, by měla být už letos silnější a účinnější díky mechanismu, který dnes schválili poslanci Evropského parlamentu (EP). V rámci mechanismu RescEU má pro případ krizové situace v některé z unijních zemí vzniknout mimo jiné rezerva zdrojů, jako jsou hasicí letadla, vysokokapacitní čerpadla, polní nemocnice či pohotovostní lékařské týmy.

"Plníme svůj slib, že vybudujeme Evropu, která chrání, Evropu, která zachraňuje životy," uvedl dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku komisař pro humanitární pomoc a krizové situace Christos Stylianidis. Mechanismus, jehož vznik dnes poslanci podpořili, podle něj stojí na počátku "nové éry civilní ochrany".

Parliament strengthens EU disaster response capability:?Pooling of resources to respond faster & better to disasters??New assets (fire-fighting planes, high-capacity pumps, field hospitals) ?It will add to, not replace, national capacities➡https://t.co/ZiMWMvszEb#RescEU pic.twitter.com/4n96keLHLj

— EP in Cyprus (@EP_CYPRUS) 12. února 2019

Posílení kapacit Evropské unie si podle eurokomisaře vyžádalo extrémní počasí, které je kvůli změně klimatu v Evropě stále častější. Zemím tak v posledních letech často nestačí na zvládání jeho následků vlastní kapacity. Státy si přitom mnohdy nejsou vzájemně schopny pomáhat proto, že stejné katastrofě jich čelí několik současně.

RescEU má zahrnovat vybavení potřebné pro zvládání krizových situací, které umožní doplnit kapacity jednotlivých států. Komisař Stylianidis stejně jako řada europoslanců dnes ale v debatě upozornili, že systém nesnímá hlavní odpovědnost za zvládání krizových situací na svém území z jednotlivých členských států EU.

Komise původně plánovala, že operační řízení a rozhodování o nasazení kapacit z RescEU si ponechá ve své pravomoci, po zásahu europoslanců by ale mělo řízení přejít na jednotlivé zasažené členské státy.

Nový unijní systém by měl přispět k řešení krizových situací, jako byly v minulých letech lesní požáry například v Portugalsku, Španělsku, Řecku či Chorvatsku, zemětřesení v Itálii, ale i povodně v řadě dalších členských zemích. Už loni v listopadu, kdy komisař Stylianidis plánované posílení unijní civilní ochrany představoval, připomněl i ničivé následky bouří ve střední Evropě včetně Česka.

Mechanismus civilní ochrany je zatím v unii dobrovolný. Brusel koordinuje dobrovolně nabízenou pomoc ostatních zemí státu, který o ni požádá. Nabídky se soustředí v evropském Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události se sídlem v Bruselu. EU v současnosti nemá rezervní kapacitu, která by členským zemím dokázala pomoci v případě, že si nedokážou pomoci navzájem.

Mechanismus, na kterém se neformálně parlament s Radou dohodl již v prosinci, vejde v platnost, až jej formálně schválí Rada ministrů. Mělo by to být do začátku letošního léta.

Související

Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

Více souvisejících

evropská komise EU (Evropská unie) katastrofy Záchranná služba Zemětřesení

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy