Svět míří k apokalypse? V Británii identifikovali dva hlavní důvody

Hmyz je pouhý začátek

V Christopherově knize jsou činy těch, kteří přežijí epidemii, válku a hladomor, redukovány na bratrovražedný boj o rezistentní brambory, nastiňuje prestižní server. Dodává, že tento román, stejně jako jemu podobné katastrofické příběhy, mohou být kritizovány za přílišný optimismus, jelikož navzdory pochmurné válce všech proti všem a hladomoru jsou důsledky pro lidstvo v zásadě přívětivé.

"Hrozící vyhynutí hmyzích populací ve světě přináší výhled na mnohem obecnější katastrofu, která postihne rostliny, ptáky, ryby, malé savce a vše další, co na hmyzu závisí," varuje editorial. Konstatuje, že to by byl pouhý začátek, protože i další druhy, včetně lidí, jsou závislé na živočiších a rostlinách potřebujících hmyz a pokud vyhynou, vyhyne i lidstvo.     

Nejde o nějakou hypotetickou, ale zcela reálnou katastrofu, obává se britský deník. Odkazuje na poslední vědecké studie, podle kterých hmyzí biomasa mizí ze světa rychlostí 2,5% ročně, což znamená, že při tomto tempu do 50 let vyhyne polovina hmyzu a zbytek během jednoho století, ačkoliv v té době by tempo patrně již neměl kdo zaznamenávat.

Za hlavní motor této katastrofy označuje The Guardian lidskou chamtivost, jelikož lidstvo - navzdory veškeré individuální i kolektivní chytrosti - se chová jako druh, který nemá větší předvídavost než kolonie hlístic, které sežerou vše dostupné, aby následně samy pošly.

"Začít se chovat inteligentněji než bytosti, které nemají ani mozek, nebude snadnou výzvou," očekává renomovaný deník. Poukazuje, že na rozdíl od hlístic lidé vědí, co je potřeba, protože konvence OSN o biodiverzitě byla podepsána již v roce 1992, spolu s konvencí o klimatické změně. Nyní je pouze urgentně třeba dodat jí na síle, aby omezila náš apetit, konstatuje editorial. Vysvětluje, že biodiverzita není nějaký luxus, ale jde o síť, která zajišťuje existenci života, včetně života lidí.

Dva důvody apokalypsy  

Dvěma hlavními projevy lidské chamtivosti, která spěje k naznačené apokalypse, jsou globální oteplování a průmyslové zemědělství, protože se zdá, že největší škody působí rozvinuté země právě svými zemědělskými praktikami, upozorňuje The Guardian. Podotýká, že gigantické plantáže zbavující útočiště veškerý hmyz, ať již lidem škodí či nikoliv, spolu s používáním dlouho působících pesticidů jsou fatální pro nespočet miliard hmyzích jedinců.

Dopady takového zemědělství jdou nad rámec bezprostředně postižených oblastí, vysvětluje prestižní server. Poukazuje, že dochází také k masivnímu vymírání vodního hmyzu, jelikož do řek jsou deštěm splachovány produkty průmyslového zemědělství, a tak i v německých přírodních rezervacích, kde se pesticidy nesmějí vůbec používat, hmyzí populace prudce mizí, jelikož mnoho z nejrozšířenějších pesticidů působí dlouhodobě a brání hmyzu v reprodukci.      

V tropech pak vytrvalý vzestup globálních teplot ničí celé ekosystémy, což začíná právě v jejich nejspodnějších patrech, u hmyzu, uvádí editorial. Připomíná, že loni vyšlo najevo, že z portorického deštného pralesa zmizel téměř veškerý na zemi žijící hmyz a tři čtvrtiny druhů toho létajícího.

"Některé vlády již podnikají nezbytné věci," připouští The Guardian. Poukazuje, že EU zakázala sice nikotinové pesticidy, ale změna závisí na činech nás všech - musíme se naučit omezit svou spotřebu ve všech oblastech, což pomůže i brzdit klimatické změny.

Lidé musejí změnit své jídelní návyky, konzumace méně masa a více organických produktů nesmí být pouhým zbožným přáním, apeluje britský deník. Dodává, že pokud se současná generace mírně uskromní, generace našich vnuků a vnuček pocítí pozitivní rozdíl.