Maďarsko nechalo hladovět irácké manžele, zakročil soud ve Štrasburku

Tři děti manželů dostávaly najíst jako obvykle a jejich rodiče se živili zbytky, které po nich zůstaly. Helsinský výbor takové jednání ze strany maďarských úřadů považuje za mučení. Podle agentury MTI šlo o členy rodiny, jejichž žádosti o azyl maďarské úřady zamítly.

Our clients received food this afternoon for the first time in 6 and a half days, thanks to the emergency order #Rule39 of the European Court of Human Rights.Should the authorities restart the shameful and unlawful starvation in the transit zones, we'll again see them in court. https://t.co/qVNDolbsoc

Stejný případ se stal už loni v srpnu, kdy nedostávalo najíst osm žadatelů o azyl z Afghánistánu a Sýrie. Šlo o migranty, jejichž žádost o azyl maďarské úřady v první instanci zamítly a kteří se proti tomu odvolali. Odepření potravin je podle ochránců lidských práv mělo přimět k odchodu ze země ještě před tím, než v Maďarsku skončí odvolací řízení.

Tranzitní zóny u přechodů Röszke a Tompa jsou jediná zařízení, kde mohou lidé žádat v Maďarsku o udělení azylu. Fungují jako uzavřené tábory přímo u hranic, které lze opustit dveřmi jen přímo do Srbska. Z pohledu maďarské vlády jsou v těchto zařízeních dobrovolně. Pokud se z nich migranti do Srbska vrátí, přijdou v Maďarsku o status žadatele o azyl, protože vláda v Budapešti považuje Srbsko za bezpečnou zemi.

Konzervativní vláda maďarského premiéra Viktora Orbána vede tvrdou politiku namířenou proti migrantům a uprchlíkům, za což ji kritizují lidskoprávní organizace, Evropská unie či OSN.