Zálohované výživné? Německé zkušenosti nejsou příliš pozitivní

V roce 2018 Německo vyplatilo na zálohovaném výživném 2,1 miliardy eur (54 miliard Kč). Od rodičů, kteří na své děti neplatí alimenty, se ale úřadům podařilo vymoci jen asi 270 milionů eur (6,9 miliardy Kč).

Matky a otcové samoživitelé dostávají v Německu už od roku 1980 zálohované výživné, jehož cílem je pomoci neúplným rodinám, kterým druhý rodič neplatí alimenty. Zákon nicméně požaduje, aby částka byla na neplatícím rodiči vymáhána zpět.

Relativní snížení částky, kterou se podařilo získat zpět do státní kasy, ministerstvo zdůvodnilo mimo jiné změnou zákona, podle kterého od roku 2017 dostávají zálohované výživné rodiče na děti do 18 let. Dříve se to týkalo jen dětí do 12 let. Počet dětí, kterých se zálohované výživné týká, tak vzrostl ze 410.000 na 780.000.

Mluvčí ministerstva pro rodinu ujistil, že se úřad po změnách v posledních letech nyní bude snažit o zlepšení vymáhání zálohovaného výživného. Zároveň upozornil, že návratnost ve výši sta procent není dosažitelná. Někteří rodiče podle něj skutečně nemají finanční prostředky, aby alimenty na své děti platili.

O zavedení zálohovaného výživného se debatuje také v Česku. Prosazuje ho ČSSD. Sociální demokraté odhadli, že stát by ročně na náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun, zpět by vymohl až pětinu částky. Pravicová opozice návrh kritizuje. Podle ní problém s neplatiči nevyřeší, ale přesune ho na stát.