Britští poslanci podpořili práva občanů EU i po brexitu bez dohody

Britští poslanci dnes v sérii hlasování o návrzích na další postup v brexitovém procesu podpořili požadavek, aby i v případě odchodu Spojeného království z Evropské unie bez dohody byla zaručena práva občanů EU žijících v Británii a stejně tak práva britských občanů žijících v členských zemích bloku. Ministr pro brexit Stephen Barclay v reakci na poslanecký návrh už krátce před zahájením hlasovacího bloku oznámil, že vláda o to v nejbližších dnech oficiálně požádá EU.

Z předložených návrhů naopak neprošel ten ze Skotské národní strany (SNP), který požadoval odmítnutí brexitu bez dohody za jakýchkoli okolností a nehledě na skutečný termín odchodu Spojeného království z EU. Britští poslanci přitom na konci ledna schválili jiný návrh o odmítnutí neřízeného vystoupení z unie.

"Je významné, že parlament hlasoval proti tomu, aby byl brexit bez dohody nadobro vyřazen ze hry. Opravdu ano," hodnotil na twitteru moderátor televize ITV Robert Peston skutečnost, že dodatek SNP neuspěl rozdílem 36 hlasů.

.@JWhittingdale says he and other colleagues will be willing to support May’s deal if the backstop issue is solved. #Peston pic.twitter.com/L9R2Ev5Ced

— Peston (@itvpeston) 27. února 2019

"Ani by to nebylo závazné rozhodnutí. Takže ti, kdo říkají, že parlament by vždy hlasoval proti brexitu bez dohody, jsou zcela evidentně na omylu," dodal Peston.

Poslanci naopak schválili návrh labouristické poslankyně Yvette Cooperové. Ten stanoví, že pokud parlament 14. března odhlasuje odklad brexitu, musí o toto opatření vláda požádat unii a změnit v zákoně datum brexitu. Dodatek v zásadě opakuje to, co v úterý poslancům slíbila premiérka Theresa Mayová.

Britští komentátoři si nicméně všímají toho, že velká část konzervativních poslanců pro požadavek Cooperové nehlasovala, ačkoli návrh nakonec měl oficiální podporu vlády. Nejenže 20 konzervativců hlasovalo proti, dalších 88 se zdrželo. Více než třetina poslanců vládní strany se tak v podstatě vzepřela vůli kabinetu.

Návrh týkající se práv občanů, o němž se nakonec formálně nehlasovalo, protože získal všeobecnou podporu, předložil konzervativní poslanec Alberto Costa. Text vyzývá kabinet, aby bez ohledu na další vývoj brexitového procesu "při nejbližší příležitosti" usiloval o domluvu s unií, že bude platit ta část dojednané brexitové dohody, která se týká ochrany práv občanů EU žijících v Británii a naopak.

Mluvčí vlády již předtím připomněl, že premiérka Mayová se k zachování práv unijních občanů v Británii i v případě takzvaného neřízeného brexitu zavázala už dříve. Ne všechny členské země unie se ale podle něj zachovaly stejně. "Důrazně je vyzýváme, aby tak učinily," dodal mluvčí.

Dohodu o podmínkách rozluky, o které Mayová dva roky vyjednávala s Bruselem, již parlament jednou odmítl. Není jisté, zda ji stihne ratifikovat do plánovaného termínu brexitu, tedy 29. března. Ministr Barclay dnes uvedl, že písemně požádá EU o uplatňování části brexitové dohody o právech občanů, i když dohoda jako celek neprojde.

Costa dnes kvůli svému návrhu přišel o místo ve vládě, v níž zastával jednu z nižších pozic. Oficiálním zdůvodněním úřadu premiérky bylo, že podle obvyklé praxe nemohou členové vlády přicházet s pozměňovacími návrhy k vládním usnesením.

Costův návrh, podobně jako další, o nichž dnes poslanci hlasovali, byl z formálního hlediska pozměňovacím návrhem k vládnímu usnesení o úterním prohlášení premiérky Mayové ke členům Dolní sněmovny. Předsedkyně vlády tehdy poprvé připustila, že Londýn může požádat o odklad brexitu. Podle premiérky se tak ale má stát jen v případě, že britští zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit vyjednanou dohodu o podmínkách odchodu z unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli dohody. Usnesení samotné dnes sněmovnou prošlo hladce.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie Stephen Barclay (ministr UK)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy