Politické zemětřesení v Německu. Dochází k zásadní proměně hodnot, tvrdí politolog

Nové dělící linie

Tak tomu bylo až do loňských bavorských zemských voleb, kdy se středopravicová Křesťansko-sociální unie (CSU) sice udržela u moci, ale výrazně oslabila, zatímco středolevicová sociální demokracie (SPD) byla v bavorských městech téměř vymazána, poukazuje odborník. Dodává, že SPD následně oslabila všude, tudíž její katastrofální výsledek v Bavorsku není překvapivý, ale je šokující, že stranu nahradili Zelení.     

Nástup Zelených, kteří mají podle posledních průzkumů téměř dvacetiprocentní podporu, není mezi menšími německými stranami unikátní, uvádí politolog. Připomíná, že Svobodná demokratická strana (FDP), liberální, propodnikatelská partaj, v roce 2013 nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Bundestagu, ale pod novým, dynamickým lídrem Christianem Lindnerem získává rychle zpět voliče.

Podpora FDP je sice nižší než u Zelených - podle posledních průzkumů dosahuje 10 % -, ale paralelní, dlouholetý vzestup obou stran na úkor historicky dominantních konkurentů naznačuje možné celkové přeskupení německé politiky, míní Görlach. Vysvětluje, že v druhé polovině 20. století běžela dělící linie na německé politické mapě mezi konzervativní Křesťansko-demokratickou unií (CDU) a její bavorskou odnoží CSU, a liberálně-levicovou SPD.

"Pravice byla obecně proti vládním výdajům, vyjma těch na armádu, a zastávala tradiční hodnoty ohledně potratů a manželství; levice podporovala štědřejší sociální stát a otevřenější německou kulturu," pokračuje expert. Dodává, že existovalo i třídní rozdělení, kdy střední třída volila pravici, zatímco dělníci levici.

Toto se změnilo v 21. století, kdy nastoupila nová dělící linie, kterou popsal britský publicista David Goodheart, konstatuje politolog. Ta podle něj vede mezi vysoce vzdělanými městskými společenskými liberály a méně vzdělanými obyvateli venkova, kteří zastávají tradičnější pojetí rodiny a společnosti.            

Za důkaz tohoto trendu označuje Görlach rostoucí popularitu Zelených, jejichž program se nadále soustředí kolem ekologie, ale zároveň klade stále větší důraz na společenské otázky typu přistěhovalectví či manželství homosexuálů, které oslovují městské liberály. Zelení odmítají nejen třídní pohled SPD, ale i tradiční hodnoty hájené CDU-CSU, a proto si CSU drží v Bavorsku podporu, ačkoliv SPD zde utrpěla drtivou porážku, vysvětluje odborník. Podotýká, že podobný příběh se odehrál v sousedním Bádensku-Württembersku, kde od roku 2011 zastává post zemského premiéra představitel Zelených Winfried Kretschmann.

Hodnotová osa se mění    

Největším soupeřem Zelených ovšem není CDU-CSU ani SPD, ale FDP, domnívá se expert. Poukazuje, že liberálové se v mnoha otázkách, které štěpily tradiční  levici a pravici, jako například potraty a práva sexuálních menšin, se Zelenými shodnou a odlišují se především v postoji k aktuálním problémům, jako jsou technologie, přistěhovalectví a ekonomika.

"To je nové těžiště v mainstreamové německé politice," deklaruje Görlach. Uvádí, že CDU-CSU i SPD nadále existují, ale jejich program začíná být přežitkem, navíc na spolkové úrovni společně vládnou již třetí období a toto spojenectví je jedním z důsledků měnící se hodnotové osy v německé politice, kdy většina německých voličů nyní souhlasí v otázkách, které je kdysi rozdělovaly.

Tradiční strany nicméně nemají příliš co říct k novým problémům, kterým Německo čelí, například ke klimatické změně, soudí politolog. Aktuální otázky podle něj znějí, zda má být země nadále exportní ekonomikou založenou na vývozu automobilů ve světě, který ničí hospodářství založené na produkci uhlíkových emisí, a zda má Německo, nejvíce industrializovaná země Evropy něco dělat se svou poptávkou po energii.

Netřeba připomínat, že Zelení prosazují ekologičtější politiku, bez ohledu na ekonomické náklady, dodává Görlach. Vysvětluje, že FDP, propodnikatelská a prorůstová strana, odmítá požadavky Zelených coby ideologické, nevědecké a tudíž sebepoškozující. Životní prostředí, podobně jako technologie, ovšem bude v politické debatě hrát stále větší roli a tuto skutečnost momentálně pochopili zřejmě pouze Zelení a FDP, konstatuje odborník.

Politické přeskupení neprobíhá pouze v Německu, ale po celém Západě, kde mizí generace baby boomu, která následovala své předchůdce a štěpila se podél staré pravolevé osy, a spolu s ní i tyto politické hodnoty, konstatuje politolog. Zdůrazňuje, že nový spor se vede o to, zda má být společnost otevřená, či uzavřená, empatická, či nevraživá, multilaterální, či izolacionistická, parochiální, či kosmopolitní.  

Zelení a FDP budou soupeřit o hlasy městských liberálů, zatímco CDU-CSU a pravicově-nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD) o hlasy konzervativního venkova, domnívá se Görlach. Připouští, že pro Zelené a FDP by mohlo být lákavé spojit síly, především pokud posílí natolik, že by spolu mohli dát dohromady většinu, ale takové scénář by nepovažuje za dobrý. Vysvětluje, že jedním z důvodů růstu krajní pravice v Německu je přílišná náklonnost dvou hlavních stran 20. století a dvě přední strany 21. století by tuto chybu neměly opakovat.