Referendum o brexitu? Cameron chtěl ukončit "občankou válku", to se ale přepočítal

Názory na členství Británie v evropských strukturách rozdělují Konzervativní stranu v podstatě od 80. let minulého století. Bývalý britský premiér David Cameron chtěl referendem o brexitu z roku 2016 ukázat, že EU má mezi občany podporu, a nekonečné spory ve straně tak nadobro sprovodit ze světa. Přání se mu nevyplnilo a problém tak zdědila jeho nástupkyně Theresa Mayová. Předseda Evropské rady Donald Tusk Cameronovo rozhodnutí uspořádat referendum v nedávném dokumentu BBC označil za největší chybu jeho života.

"Občanská válka" konzervativců v souvislosti s Evropskou unií či jejím předchůdcem v podobě Evropských společenství (ES) napomohla k pádu někdejší premiérky Margaret Thatcherové i jejího nástupce Johna Majora. Cameron si byl rizik dobře vědom a už v roce 2006 při svém prvním projevu z pozice lídra strany varoval před pokračujícím "omíláním Evropy", ačkoli se sám označoval euroskeptika.

Ovšem nástup finanční recese a evropské dluhové krize znamenal, že z Evropské unie se brzy po Cameronově nástupu do Downing Street 10 opět stalo velké téma. V říjnu 2011 hlasovala dolní komora britského parlamentu o návrhu jednoho z konzervativců uspořádat o členství v EU referendum. Návrh byl odmítnut, ovšem proti vládě hlasovalo 81 konzervativních poslanců a Cameronovi bylo jasné, že protiunijní nálady v jeho straně nezmizely.

Tlak na premiéra zvyšovaly kromě pokračující krize eurozóny také úspěchy Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) v čele s Nigelem Faragem, která konzervativcům odsávala preference a později také poslance. A tak Cameron 23. ledna učinil zlomový krok. V projevu v londýnské budově agentury Bloomberg ohlásil, že pokud po dalších parlamentních volbách získá většinu, dostanou Britové možnost hlasovat o setrvání v EU. Slíbil však také, že ještě před referendem vyjedná pro Británii nové nastavení vztahů s unií, které vrátí část pravomocí do Londýna.

Britská spolupráce s Evropou byla komplikovaná od samého počátku. V letech 1963 a 1967 Francie dvakrát vetovala přihlášku Británie do ES a země tak do bloku vstoupila až v roce 1973. Premiérka Thatcherová později vyjednala Britům snížení příspěvků do společného rozpočtu, které platí dodnes. Británie se nikdy nepřipojila k schengenskému prostoru ani ke společné měně.

Cameron chtěl novým projednáním vztahů zejména omezit počet přistěhovalců ze zemí EU. "Británie, vím, že tohle chceš mít vyřešené. Takže zamířím do Bruselu, nespokojím se s odmítavou odpovědí a když dojde na volný pohyb osob, zajistím, co Británie potřebuje," prohlásil na stranické konferenci v roce 2014.

V následujícím roce skutečně ve volbách získal pro konzervativce většinu v Dolní sněmovně a slib o referendu se začal měnit ve skutečnost. Volební úspěch premiéra paradoxně ještě více zatlačil do kouta, neboť oproti předchozímu funkčnímu období už se nemohl spolehnout na to, že referendum zablokuje jeho koaliční partner, kterým byli do té doby proevropští liberální demokraté.

Současné propuknutí migrační krize jen znásobilo tlak na Camerona a plebiscit tak byl ohlášen už na rok 2016. Když se šéf Evropské rady Tusk britského premiéra po jeho znovuzvolení zeptal, proč se rozhodl "nebezpečné, ba až hloupé" hlasování uspořádat, odpověď jej prý šokovala. "Řekl mi, že jediným důvodem byla jeho vlastní strana," popsal Tusk BBC.

Cameron byl nicméně přesvědčen, že voliči odchod z unie neodhlasují. Jeho šance však podkopávalo tvrdé vyjednávání s EU a v klíčové otázce migrace se mu nakonec podařilo pouze zajistit možnost odepřít imigrantům z EU přístup k sociálním dávkám na dalších sedm let. To dalece zaostávalo za původními sliby.

Podle Tuska se i přesto Britům podařilo vyjednat poměrně velké ústupky ze strany ostatních zemí EU, ovšem za Lamanšským průlivem byla dohoda přijata chladně. "David získal víc, než mohl před začátkem vyjednávání očekávat, ale v Londýně nikdo jeho úspěch neocenil. To byl první moment, kdy jsem si uvědomil, že věci nabírají velmi nebezpečný kurz," řekl Tusk BBC.

Po úspěchu zastánců brexitu byly Cameronovy kroky označovány za chybu či výsledek strategických přehmatů. Sám expremiér uvádí, že rozhodnutí postavit občany před volbu "zůstat/odejít" nelituje.

Jak ovšem po referendu napsal list "i", Cameronovým nejvýraznějším zápisem do historie nejspíše zůstane "jeho osudná neschopnost získat voliče pro svou evropskou vizi v referendu, které ve skutečnosti nikdy nechtěl uspořádat".

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit David Cameron Donald Tusk Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

ICJ: Izrael je povinen podporovat UNRWA. Neprokázal, že zaměstnanci jsou členy Hamásu

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) OSN se sídlem v Haagu ve středu rozhodl, že Izrael je povinen podporovat humanitární úsilí Organizace spojených národů a jejích agentur, včetně Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), v Pásmu Gazy. Jedenáct soudců ICJ uvedlo, že Izrael nepodložil svá tvrzení, podle nichž je významná část zaměstnanců UNRWA „členy Hamásu“.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Muzeum Louvre

Francie spočítala cenu ukradených klenotů z Louvre. Je astronomická

Škody způsobené nedělní loupeží napoleonských šperků z pařížského muzea Louvre byly odhadnuty na přibližně 88 milionů eur (asi 2,17 miliardy Kč). Toto číslo v úterý potvrdila pařížská prokurátorka Laure Beccuau. Zloději si odnesli několik nevyčíslitelných královských klenotů během odvážného denního přepadení, které se odehrálo 19. října 2025.

před 4 hodinami

Sarkozy, Nicolas

Exprezident Sarkozy bude mít ve vězení stálou policejní ochranu

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude mít po celou dobu výkonu trestu ve vězení stálou policejní ochranu. Oznámil to francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez. Dva policejní důstojníci budou nepřetržitě umístěni v sousedních celách, aby zajistili jeho bezpečnost.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

J.D. Vance, Marco Rubio

Příměří v Gaze je jen začátek. Vance řekl, co bude následovat

Viceprezident Spojených států amerických, JD Vance, ve středu prohlásil, že příměří v Gaze, které bylo zprostředkováno Washingtonem, by mohlo Izraeli otevřít cestu k širším spojenectvím na Blízkém východě. Během tiskové konference v Jeruzalémě uvedl, že dohoda je „kritickým kouskem odemčení Abrahamovských dohod“. Tím odkazoval na sérii dohod o normalizaci vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy, které byly uzavřeny v roce 2020.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Marian Jurečka v Poslanecké sněmovně

Do důchodu v 65 letech? Neudržitelné, tvrdí Jurečka. Prozradil, proč u voleb nefungovaly eDoklady

Koaliční strany ANO, SPD a Motoristé, které aktuálně jednají o vytvoření nové vlády, by mohly ovlivnit osud návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle končících lidoveckých ministrů má smysl, aby stávající vláda rozpočet znovu předložila sněmovně, pokud nová koalice přijme jeho základní parametry. Ministři Marek Výborný (zemědělství) a Marian Jurečka (práce a sociálních věcí) se shodují, že by k tomuto kroku mělo dojít až po ustavení sněmovny na začátku listopadu. 

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruské útoky opět zabíjely na Ukrajině. Mezi mrtvými jsou i děti

Ruské střely a drony tvrdě zasáhly ukrajinské hlavní město Kyjev a další města, přičemž zemřelo šest osob, včetně dvou dětí a šestiměsíčního miminka. Útoky způsobily značné škody na klíčových energetických zařízeních a několika výškových obytných budovách. Raketové a dronové údery probíhaly většinu noci z úterý na středu a Kyjev byl zasažen nejméně čtyřmi balistickými střelami. V celém městě bylo slyšet sérii silných explozí.

před 10 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Proč Trump uspěl v Gaze, ale mír na Ukrajině zajistit nedokázal?

Plánovaný summit prezidentů Trumpa a Putina o válce na Ukrajině, který se měl konat v Budapešti, byl odložen na neurčito. Záměr uskutečnit setkání "během dvou týdnů, nebo tak nějak," který americký prezident zmínil jen před několika dny, se nerealizoval. Zrušena byla i předběžná schůzka ministrů zahraničí obou zemí. Prezident Trump v Bílém domě v úterý odpoledne prohlásil, že nechce mít "zbytečnou schůzku" a že nechtěl marnit čas. 

před 11 hodinami

Letoun Tornádo nese rakety Storm Shadow.

Ukrajina zasáhla chemickou továrnu v Rusku střelami Storm Shadow

Ukrajinské ozbrojené síly informovaly o úspěšném úderu na ruský chemický závod za použití raket Storm Shadow, které dodala Velká Británie. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o "masivní" a "úspěšný zásah", jenž pronikl ruským systémem protivzdušné obrany. Armáda momentálně stále vyhodnocuje přesné výsledky tohoto útoku.

před 12 hodinami

Prezident Trump

Co odhalilo zrušení setkání s Putinem? Trumpova snaha nastolit mír naráží na vlastní vnitřní limity

Přát si mír je mnohem jednodušší než mír skutečně nastolit. Velké ambice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti Blízkého východu a Ukrajiny nyní narážejí na vlastní vnitřní limity a na děsivé dozvuky obou brutálních válek. Trump v úterý zrušil plány na rychlý druhý summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil, že nechce ztrácet čas, což je nejnovější obrat v jeho dramatickém, ale zatím marném mírovém úsilí.

před 13 hodinami

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

včera

Příměří v Gaze nevydrží, obávají se Trumpovi lidé

Viceprezident Spojených států JD Vance se v úterý během svého projevu v Izraeli snažil mírnit obavy z křehkosti příměří mezi Izraelem a Hamásem. To se stalo navzdory skutečnosti, že někteří představitelé Trumpovy administrativy jsou soukromě znepokojeni z možného selhání dohody, jak uvedly zdroje obeznámené se situací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy