Volba slovenského prezidenta: Poslední televizní debata překvapení nepřinesla

"Na Slovensku je objednávka po změně. Lidé jsou zklamaní a frustrovaní, že spravedlnost nefunguje vždy pro všechny a stejně. Slovensko ale nefunguje pouze negativně, v mnohých věcech se daří," řekla v diskusi na hlavním televizním kanálu veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska favoritka voleb právnička Zuzana Čaputová.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, podle posledních průzkumů druhý nejpopulárnější kandidát na funkci hlavy státu, zmínil sociální témata včetně pomoci starší generaci. Zopakoval potřebu sjednocení společnosti, jejíž rozdělení na dva tábory potvrdila loňská vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, která v zemi vyvolala vlnu protivládních demonstrací.

"Chci Slovensko sjednocené, které se nebude dělit na dobré a špatné. Chci přispět k celospolečenskému smíru. Naše země si zaslouží více klidu," uvedl Šefčovič, jehož v kandidatuře podporuje nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD).

Kontroverzní soudce nejvyššího soudu Štefan Harabin i šéf krajně pravicové strany LSNS Marian Kotleba kritizovali politiky, kteří podle nich neřeší problémy lidí. Vymezili se rovněž vůči Evropské unii.

"Nejvyšší ústavní činitelé porušují ústavu a pošlapávají právní řád," řekl bez bližších podrobností Harabin. Prohlubování integrace v EU označil za cestu ke ztrátě suverenity a k zániku státu. Podle něj je v ohrožení tradiční rodina a v rámci migrace existuje riziko přílivu muslimů.

Čaputová, Šefčovič a Harabin patří do první trojice nejpopulárnějších kandidátů na příštího slovenského prezidenta, o kterém patrně rozhodne až druhé kolo přímé volby 30. března. Do něj postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.

Televizní debaty se kromě zmíněné trojice a Kotleby zúčastnil také šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár, který podle sondáží nemá šanci na zvolení hlavou státu. Kotleba v debatě jako jediný otevřeně obhajoval takzvaný slovenský stát, který vznikl 14. března 1939 a který byl za druhé světové války spjat s nacistickým Německem.

Prezidentští kandidáti se neshodli v tom, zda by se aktivní politici měli ucházet o funkci ústavního soudce. Zatímco Šefčovič tuto možnost obhajoval, Čaputová se vyslovila pro jistý časový odstup od skončení působení budoucího ústavního soudce v politice po jeho nástup na ústavní soud. Harabin vyloučil podporu aktivním politikům v jejich snaze stát se ústavním soudcem.

Obsazování křesel ústavních soudců se stalo jedním z témat prezidentské kampaně kvůli tomu, že zájem o funkci předsedy ústavního soudu projevil bývalý premiér a šéf Směru-SD Robert Fico. Z voleb kandidátů na soudce Fico nakonec odstoupil, jeho ambice dostat se do čela této vrcholné soudní instituce už předem odmítl prezident Andrej Kiska.