Zmrazení konfliktu v Sýrii a pouhá příměří nemohou nahradit trvalé řešení dlouholeté krize v zemi a vytvořit podmínky pro dobrovolný návrat milionů syrských uprchlíků. Na rozsáhlé konferenci k Sýrii, kterou v Bruselu spolupořádají OSN a EU, na to dnes upozornila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Trvalý mír v Sýrii podle ní může přinést jen dohoda všech stran konfliktu, respektující celé spektrum tamní společnosti, zprostředkovaná OSN.
Účastníci v pořadí už sedmé dárcovské konference, která se potřetí koná v Bruselu, mají dnes večer potvrdit své finanční příspěvky určené na podporu milionů syrských uprchlíků jak přímo uvnitř Sýrie, tak především v okolních zemích. Jménem Evropské unie Mogheriniová oznámila, že EU letos i v příštím roce na pomoc v oblasti poskytne 560 milionů eur (asi 14,4 miliardy Kč) a s podobnou částkou nyní počítá i pro rok 2021.
Na pomoc v Sýrii a v okolních zemích Česká republika na konferenci poskytne 250 milionů korun. "Naše pomoc směřuje především nejpotřebnějším, ženám a dětem. Chceme se zaměřit na zlepšení zdravotnictví, poskytování vzdělávacích služeb, praktickou pomoc v terénu pro uprchlíky," řekl novinářům v Bruselu ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Je to podle něj jak výraz české solidarity, tak také krok posilující bezpečnost České republiky. Připomněl, že mimo Sýrii je stále přes pět milionů lidí a situace především v Libanonu a Jordánsku tak zůstává velmi vážná.
#SyriaConf2019 "We are convening today together with the @UN the 3rd Brussels conference. Gathering 80 international delegations, more than 50 countries to keep Syria and the Syrian people on top of the international agenda" @FedericaMog pic.twitter.com/UzuQIDao2R
— European External Action Service - EEAS ?? (@eu_eeas) 14. března 2019
Většina české pomoci už směřuje na přípravu konkrétních projektů, doplnil český ministr. Plán na výstavbu domova pro sirotky v Sýrii opakovaně zmiňovaný premiérem Andrejem Babišem mezi nimi není. "Pan premiér to prezentoval, že to je především jeho projekt, který chce realizovat jakožto konkrétní pomoc syrským sirotkům. Je to mimo rámec toho, co zde slibujeme," dodal Petříček.
Ministr @TPetricek vystoupil v Bruselu v rámci konference k zajištění spravedlnosti a udržitelného míru v Sýrii. ČR podporuje mezinárodní vyšetřovací mechanismy. Vyvození odpovědnosti za zločiny spáchané v průběhu syrského konfliktu tvoří nezbytnou podmínku jeho řešení. pic.twitter.com/0RvrkeCrrQ
— MZV ČR (@mzvcr) 14. března 2019
Od počátku syrské krize EU a její členské země na pomoc postiženým občanskou válkou v Sýrii vydaly okolo 17 miliard eur (přes 436 miliard Kč), unie tak je největším poskytovatelem finanční pomoci v syrské krizi.
"Zpráva z této konference je jasná, nepomáháme jen uprchlíkům, ale i místním komunitám ve vašich zemích," řekla Mogheriniová vrcholným představitelům zemí jako je Jordánsko nebo Libanon, které nesou hlavní tíhu syrské uprchlické krize.
Hlavním politickým cílem dnešního bruselského setkání zástupců více osmi desítek zástupců asi 55 zemí a mezinárodních organizací je ale podle ní podpora obnovení politického dialogu mezi stranami syrského konfliktu, které v Ženevě zprostředkovává OSN. "Někdo si začíná myslet, že budoucnost Sýrie nevyhnutelně znamená rozdělenou zemi, zemi s omezenou suverenitou, nedemokratickou, sektářskou a bezpečí nezaručující zemi. Podle mého by to nebylo v ničím zájmu," upozornila.
Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky Mark Lowcock dnes na konferenci uvedl, že jej čím dál víc znepokojuje trvající situace kolem severosyrského Idlíbu. "Velký vojenský útok na Idlíb by vytvořil nejhorší humanitární katastrofu, kterou svět viděl ve 21. století," upozornil.
Podle Lowcocka letos OSN žádá na humanitární pomoc v Sýrii a okolí necelých devět miliard dolarů, 3,3 miliardy na pomoc uvnitř země a 5,6 miliardy na podporu uprchlíků v regionu.
Související
Bývalá eurokomisařka Mogheriniová bude proti pravidlům rektorkou školy EU
Írán obnovuje připojení k internetu. Krvavé protesty prý rozdmýchal Západ
Federica Mogherini , Syrská krize , EU (Evropská unie) , Sýrie , uprchlíci , Tomáš Petříček
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 1 hodinou
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 2 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 3 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 4 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 4 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 5 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 6 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 6 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 7 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 8 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 9 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 9 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 10 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 12 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.
Zdroj: Libor Novák