Whistlebloweři budou více chráněni, země EU potvrdily nová pravidla

Velvyslanci členských zemí EU dnes potvrdili dohodu uzavřenou v pondělí s Evropským parlamentem (EP) o konečné podobě nových pravidel ochrany těch, kdo v rámci nějaké organizace či přímo úřadům oznámí nesrovnalosti jako jsou zpronevěry či jiné trestné činy. Rada EU to oznámila v tiskové zprávě.

Takzvaní whistlebloweři by měli získat vysokou míru ochrany před možnou odvetou, úřady také mají školit státní úředníky, jak v případě oznamování postupovat.

Podle názoru Tudorela Toadera, ministra spravedlnosti nyní předsednického Rumunska, jsou oznamovatelé důležití pro správné fungování demokratického systému, založeného na zásadách právního státu. "Od nikoho bychom neměli očekávat, že bude riskovat poškození dobrého jména nebo ztrátu zaměstnání, aby poukázal na protiprávní jednání," upozornil ministr.

S původní podobou návrhu větší ochrany whistleblowerů přišla Evropská komise loni v dubnu, od té doby se o věci vyjednávalo.

Výsledný kompromis mimo jiné počítá s širokou oblastí působnosti pravidel. Zahrnuje oblasti jako je zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní špinavých peněz či veřejné zdraví, které jsou v příloze budoucí směrnice všechny uvedeny. Země se ale mohou rozhodnout rámec ještě rozšířit.

Součástí novinky budou i konkrétní ochranná opatření, jako je například zproštění odpovědnosti za porušení omezení týkajících se zveřejnění informací. Pravidla mají také zahrnovat seznam všech podpůrných opatření, která budou ve vztahu k oznamovatelům zavedena.

Ochrana se má vztahovat na širokou oblast osob, které by mohly být zasaženy v důsledku své snahy upozornit na nepravosti, jako jsou například zaměstnanci včetně úředníků na státní i místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, jiní než výkonní členové správní rady nebo akcionáři.

Cestou by mělo být nejprve upozornění uvnitř firmy či úřadu, teprve pak využití kanálů zřízených veřejnými orgány. Firmy s více než 50 zaměstnanci a obce s více než 10.000 obyvateli budou mít povinnost vytvořit efektivní a účinné kanály, které budou moci whistlebloweři využívat.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Evropská komise zažalovala Česko kvůli směrnici o ochraně oznamovatelů

Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to dnes mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat.
Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jak bude Česko chránit whistleblowery? Zákon z dílny ministerstva je terčem kritiky

Ministerstvo spravedlnosti poslalo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Součástí návrhu je i to, že by se oznamovatelé protiprávního jednání měli obracet na agenturu, která bude spadat pod ministerstvo. Tento záměr už dříve kritizovaly protikorupční organizace, jež doporučily agenturu přidružit k nezávislým institucím, například k úřadu ombudsmana.

Více souvisejících

whistleblowing EU (Evropská unie) evropský parlament

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 3 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 17 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy