Whistlebloweři budou více chráněni, země EU potvrdily nová pravidla

Velvyslanci členských zemí EU dnes potvrdili dohodu uzavřenou v pondělí s Evropským parlamentem (EP) o konečné podobě nových pravidel ochrany těch, kdo v rámci nějaké organizace či přímo úřadům oznámí nesrovnalosti jako jsou zpronevěry či jiné trestné činy. Rada EU to oznámila v tiskové zprávě.

Takzvaní whistlebloweři by měli získat vysokou míru ochrany před možnou odvetou, úřady také mají školit státní úředníky, jak v případě oznamování postupovat.

Podle názoru Tudorela Toadera, ministra spravedlnosti nyní předsednického Rumunska, jsou oznamovatelé důležití pro správné fungování demokratického systému, založeného na zásadách právního státu. "Od nikoho bychom neměli očekávat, že bude riskovat poškození dobrého jména nebo ztrátu zaměstnání, aby poukázal na protiprávní jednání," upozornil ministr.

S původní podobou návrhu větší ochrany whistleblowerů přišla Evropská komise loni v dubnu, od té doby se o věci vyjednávalo.

Výsledný kompromis mimo jiné počítá s širokou oblastí působnosti pravidel. Zahrnuje oblasti jako je zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní špinavých peněz či veřejné zdraví, které jsou v příloze budoucí směrnice všechny uvedeny. Země se ale mohou rozhodnout rámec ještě rozšířit.

Součástí novinky budou i konkrétní ochranná opatření, jako je například zproštění odpovědnosti za porušení omezení týkajících se zveřejnění informací. Pravidla mají také zahrnovat seznam všech podpůrných opatření, která budou ve vztahu k oznamovatelům zavedena.

Ochrana se má vztahovat na širokou oblast osob, které by mohly být zasaženy v důsledku své snahy upozornit na nepravosti, jako jsou například zaměstnanci včetně úředníků na státní i místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, jiní než výkonní členové správní rady nebo akcionáři.

Cestou by mělo být nejprve upozornění uvnitř firmy či úřadu, teprve pak využití kanálů zřízených veřejnými orgány. Firmy s více než 50 zaměstnanci a obce s více než 10.000 obyvateli budou mít povinnost vytvořit efektivní a účinné kanály, které budou moci whistlebloweři využívat.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Evropská komise zažalovala Česko kvůli směrnici o ochraně oznamovatelů

Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to dnes mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat.
Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jak bude Česko chránit whistleblowery? Zákon z dílny ministerstva je terčem kritiky

Ministerstvo spravedlnosti poslalo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Součástí návrhu je i to, že by se oznamovatelé protiprávního jednání měli obracet na agenturu, která bude spadat pod ministerstvo. Tento záměr už dříve kritizovaly protikorupční organizace, jež doporučily agenturu přidružit k nezávislým institucím, například k úřadu ombudsmana.

Více souvisejících

whistleblowing EU (Evropská unie) evropský parlament

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 52 minutami

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Portland, ilustrační foto

Do USA nejezděte. Stále více států vyzývá k úplnému bojkotu cestování

Stále větší počet států vydává varování před cestami do Spojených států a mnozí zahraniční turisté se rozhodují, zda USA při svých cestách úplně vynechat. Důvodem jsou změny politiky prezidenta Donalda Trumpa, celní opatření vůči spojencům a zpřísnění imigračních kontrol. Tento trend by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americký turistický průmysl, ale i pro ekonomiku jako celek.

před 2 hodinami

Donald Trump

V USA se bouří proti odsouzení Le Penové. Ozval se i Trump

Prezident Spojených států Donald Trump ostře reagoval na pondělní verdikt francouzského soudu, který zakázal krajně pravicové političce Marine Le Penové kandidovat do veřejných funkcí po dobu pěti let. Trump označil rozhodnutí za „velkou věc“ a vyjádřil pochybnosti o spravedlnosti procesu.

před 2 hodinami

Jakub Menšík

Životní úspěch tenisty Menšíka. Ve finále turnaje Masters v Miami porazil svůj vzor Djokoviče

Životní cesta tenisty Jakuba Menšíka turnajem v Miami byla završena tím nejlepším možným způsobem. Uspěl nakonec ve finále, když v něm dokázal porazit svůj vzor Srba Novaka Djokoviče dvakrát 7:6. Pro teprve devatenáctiletého českého talenta se jedná o první velké vítězství na okruhu ATP a díky němu ve světovém žebříčku poskočil na pro zatím nejlepší umístění v kariéře, tedy na 24. místo. Menšík se mimochodem stal také prvním českým tenistou od roku 2005, který ovládl turnaj kategorie Masters 1000. Tehdy se to podařilo Tomáši Berdychovi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml se poprvé vyjádřil ke slovům Trumpa, že je naštvaný na Putina

Rusko i nadále udržuje pracovní vztahy se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru uvedl, že je „rozčílený“ a „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. V prvním oficiálním vyjádření k Trumpovým výrokům se Kreml pokusil napětí mezi oběma lídry zmírnit.

včera

Elon Musk

Muska verdikt soudu nad Le Penovou vytočil: Standardní taktika po celém světě

Verdikt francouzského soudu, který vyloučil Marine Le Penovou z prezidentských voleb v roce 2027 kvůli jejímu odsouzení za zpronevěru, vyvolal ostrou reakci nejen ve Francii, ale i ve Spojených státech. Mezi nejhlasitější kritiky rozhodnutí patří Elon Musk, technologický magnát a důležitý poradce prezidenta USA Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

včera

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

včera

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy