Prošel Macron očistcem? Hříchů má hodně! Najde odvahu změnit kurz? ptá se francouzský večerník

Od léta 2018 překročil francouzský prezident Emmanuel Macron „všechny kruhy pekla". Fáze „otevřené konzultace", zahájené jako odpověď na hnutí „žlutých vest", končí 15. března. Prezident musí nyní dokázat, že se nejen „zabavil hříchů", ale že zejména vyslyšel svou zemi, píše v editorialu liberálně-levicový list Le Monde.

Hříchy Emmanuela Macrona: (ne)upřímnost, (ne)efektivita, (ne)autorita... (ne)legitimita

Aféra Benalla vrhla pochybnost o jeho exemplárnosti, demise Nicolase Hulota zase o jeho (ekologické) upřímnosti. Pochybnosti násobí ještě obava z nedostatku „efektivnosti" a vposledku i „autority". To nejvážnější, ať už se jedná o odchod Nicolase Hulota, bývalého ministra ekologie, nebo Gérarda Collomba, bývalého ministra vnitra, je zároveň jeho nejtěžším úkolem. Tím nejtěžším je bezpochyby možnost ztráty „legitimity", jak se ukázalo v souvislosti s hnutím „žlutých vest".

Prezident, který se vyjádřil kdysi v termínu inkarnace „postavy krále", jež je podle něj uložena v „národním podvědomí", se stal náhle pronásledován těmi, kteří na kruhových objezdech vzkypěli vztekem, jenž se proměnil brzy v hněv u jedněch, a u druhých v představě symbolické gilotiny. „Dva měsíce, díky velké rozpravě, kterou si hodně naložil, si prezident (fakticky) udělil očistec – politika, jež nerespektuje kánony církve, se může ale někdy vysmýknout až do pekla," píše večerník. Tím, že dokázal předvést dostatek pokory, ale i bojovnosti a způsobilosti, aby mu byly „odpuštěny jeho hříchy", nebo alespoň „některé z nich", si trochu pomohl.

Všichni ti, kteří na začátku označili tuto proceduru za „hrubou operaci", jejímž cílem bylo toliko její „zneužití mocí", nebo ji obviňovali z pokusu o „podkuřování", splakali nad výdělkem. Co se týče hnutí „žlutých vest", které každou sobotu opakovaly, že se přece „Ničeho nevzdají", byly nakonec zastíněny a výrazně upozaděny tímto bezprecedentním „demokratickým cvičením".

Demokratické cvičení ještě není cestou do ráje (pro Macrona). Najde odvahu i pro lidi?

„Prezident dal slovo Francouzům, a ti se ho chopili," píše večerník. „Stovky tisíc (lidí) posílaly své příspěvky, podíleli se na veřejných shromážděních, organizovaných na všech stranách, zaplnily sešity stížnostmi, v nichž vyjádřili své požadavky v představě lepší budoucnosti," píše list. A všichni pozorovatelé se shodli na tom, že toto „cvičení demokracie" předvedlo, že dokáže nabýt podoby velké „různorodosti" účastníků v tomto velkém „národním rozhovoru".

Hlavní váze rozpravy je ale u konce. K datu 15. března končí regionální občanské konference, stejně jako rozpravy v parlamentu, jež budou ještě chvíli trvat (o nějaký čas prodlouženy ke své syntéze až do dubna); Emmanuel Macron se ale ještě nedostal do ráje. „Aby se k tomu dopracoval, musí dokázat, že nejen poslouchal, ale že zemi slyšel, a že je schopen odložit svůj skepticismus a poskytnout odpovědi, a to na úrovni očekávání," míní večerník.

Přečíst si všech 18 regionálních konferencí, kde občané diskutovali na základě výběru podle losu, a vyvodit z nich závěry, je velmi riskantní. Co vlastně Francouzi chtějí? To první, co se objevuje, je především požadavek, aby byli vládami respektováni, očekávají, že jim bude nablízku, bude efektivní a spravedlivá. „V jejích očích to znamená víceméně změnu ve filozofii veřejného a politického jednání," uvažuje liberálně-levicový večerník.

V mnoha ohledech, v konkrétním slova smyslu, se blíží požadavkům „žlutých vest", které dožadovaly změny oproti politice, která byla dosud vládou vedena od roku 2017: tedy především zlepšení kupní síly pro kategorie s nízkými příjmy a u důchodců, vyrovnání daňového zatížení, zvláště opětným zavedením daně z nemovitého bohatství, posílení veřejných služeb, zvláště těch služeb, které se týkají zdravotnictví a vzdělávání v oblastech země, jež se nachází na okraji průmyslových center nebo přímo v rurálních zónách...

Tato „velká rozprava" nabídla doslova „hru o všechno". „Její úspěch nyní vyžaduje, aby Emmanuel Macron ,zdvojnásobil' sázku, pokud nechce způsobit zklamání na úrovni nadějí, které mohl vyvolat. Nejde pouze o představivost, ale zvláště o odvahu. Tu, která by překonala příliš technokratickou a centralizovanou koncepci jednání. Takovou, ať už si říkáme co chceme, jež by změnila svůj kurz, který by znovu utvořil projekt společnosti," uzavírá editorial liberálně-levicové listu Le Monde.

Související

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie demonstrace ve Francii Alexandre Benalla

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

před 3 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno před 4 hodinami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

včera

včera

První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace

V Česku bylo zdokumentováno první letošní tornádo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí. Vyskytlo se na Jičínsku, bylo slabé a nezpůsobilo žádné větší škody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy