Prošel Macron očistcem? Hříchů má hodně! Najde odvahu změnit kurz? ptá se francouzský večerník

Od léta 2018 překročil francouzský prezident Emmanuel Macron „všechny kruhy pekla". Fáze „otevřené konzultace", zahájené jako odpověď na hnutí „žlutých vest", končí 15. března. Prezident musí nyní dokázat, že se nejen „zabavil hříchů", ale že zejména vyslyšel svou zemi, píše v editorialu liberálně-levicový list Le Monde.

Hříchy Emmanuela Macrona: (ne)upřímnost, (ne)efektivita, (ne)autorita... (ne)legitimita

Aféra Benalla vrhla pochybnost o jeho exemplárnosti, demise Nicolase Hulota zase o jeho (ekologické) upřímnosti. Pochybnosti násobí ještě obava z nedostatku „efektivnosti" a vposledku i „autority". To nejvážnější, ať už se jedná o odchod Nicolase Hulota, bývalého ministra ekologie, nebo Gérarda Collomba, bývalého ministra vnitra, je zároveň jeho nejtěžším úkolem. Tím nejtěžším je bezpochyby možnost ztráty „legitimity", jak se ukázalo v souvislosti s hnutím „žlutých vest".

Prezident, který se vyjádřil kdysi v termínu inkarnace „postavy krále", jež je podle něj uložena v „národním podvědomí", se stal náhle pronásledován těmi, kteří na kruhových objezdech vzkypěli vztekem, jenž se proměnil brzy v hněv u jedněch, a u druhých v představě symbolické gilotiny. „Dva měsíce, díky velké rozpravě, kterou si hodně naložil, si prezident (fakticky) udělil očistec – politika, jež nerespektuje kánony církve, se může ale někdy vysmýknout až do pekla," píše večerník. Tím, že dokázal předvést dostatek pokory, ale i bojovnosti a způsobilosti, aby mu byly „odpuštěny jeho hříchy", nebo alespoň „některé z nich", si trochu pomohl.

Všichni ti, kteří na začátku označili tuto proceduru za „hrubou operaci", jejímž cílem bylo toliko její „zneužití mocí", nebo ji obviňovali z pokusu o „podkuřování", splakali nad výdělkem. Co se týče hnutí „žlutých vest", které každou sobotu opakovaly, že se přece „Ničeho nevzdají", byly nakonec zastíněny a výrazně upozaděny tímto bezprecedentním „demokratickým cvičením".

Demokratické cvičení ještě není cestou do ráje (pro Macrona). Najde odvahu i pro lidi?

„Prezident dal slovo Francouzům, a ti se ho chopili," píše večerník. „Stovky tisíc (lidí) posílaly své příspěvky, podíleli se na veřejných shromážděních, organizovaných na všech stranách, zaplnily sešity stížnostmi, v nichž vyjádřili své požadavky v představě lepší budoucnosti," píše list. A všichni pozorovatelé se shodli na tom, že toto „cvičení demokracie" předvedlo, že dokáže nabýt podoby velké „různorodosti" účastníků v tomto velkém „národním rozhovoru".

Hlavní váze rozpravy je ale u konce. K datu 15. března končí regionální občanské konference, stejně jako rozpravy v parlamentu, jež budou ještě chvíli trvat (o nějaký čas prodlouženy ke své syntéze až do dubna); Emmanuel Macron se ale ještě nedostal do ráje. „Aby se k tomu dopracoval, musí dokázat, že nejen poslouchal, ale že zemi slyšel, a že je schopen odložit svůj skepticismus a poskytnout odpovědi, a to na úrovni očekávání," míní večerník.

Přečíst si všech 18 regionálních konferencí, kde občané diskutovali na základě výběru podle losu, a vyvodit z nich závěry, je velmi riskantní. Co vlastně Francouzi chtějí? To první, co se objevuje, je především požadavek, aby byli vládami respektováni, očekávají, že jim bude nablízku, bude efektivní a spravedlivá. „V jejích očích to znamená víceméně změnu ve filozofii veřejného a politického jednání," uvažuje liberálně-levicový večerník.

V mnoha ohledech, v konkrétním slova smyslu, se blíží požadavkům „žlutých vest", které dožadovaly změny oproti politice, která byla dosud vládou vedena od roku 2017: tedy především zlepšení kupní síly pro kategorie s nízkými příjmy a u důchodců, vyrovnání daňového zatížení, zvláště opětným zavedením daně z nemovitého bohatství, posílení veřejných služeb, zvláště těch služeb, které se týkají zdravotnictví a vzdělávání v oblastech země, jež se nachází na okraji průmyslových center nebo přímo v rurálních zónách...

Tato „velká rozprava" nabídla doslova „hru o všechno". „Její úspěch nyní vyžaduje, aby Emmanuel Macron ,zdvojnásobil' sázku, pokud nechce způsobit zklamání na úrovni nadějí, které mohl vyvolat. Nejde pouze o představivost, ale zvláště o odvahu. Tu, která by překonala příliš technokratickou a centralizovanou koncepci jednání. Takovou, ať už si říkáme co chceme, jež by změnila svůj kurz, který by znovu utvořil projekt společnosti," uzavírá editorial liberálně-levicové listu Le Monde.

Související

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie demonstrace ve Francii Alexandre Benalla

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Rudolf Huliak

Chráněné mouchy nebo řešení války prodlouženým víkendem. Slovenští politici v uplynulém roce perlili

Politika nemusí být vždy jen vážné a nudné řemeslo, a to dokazuje i náš východní soused, jehož politická scéna i v roce 2024 nabídla řadu momentů, nad nimiž člověk jen nevěřícně kroutil hlavou nebo se od srdce zasmál. Při příležitosti loučení se s rokem 2024 se EuroZprávy.cz rozhodly připravit výběr těch nejbizarnějších i nejkomičtějších okamžiků, které slovenská politika nabídla. 

včera

Ilustrační foto

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

včera

Svatava Hubeňáková

Zemřela oblíbená herečka Svatava Hubeňáková

Český filmový svět přišel o jednu ze svých nejstarších a nejváženějších hereček. Ve věku 96 let zemřela Svatava Hubeňáková, která se zapsala do povědomí diváků svými rolemi v ikonických českých filmech. Herečka odešla na věčnost den před vánočními svátky, 23. prosince, jak potvrdila její neteř Kristina Marková.

včera

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Hrozí Západu válka? Nebezpečí eskalace konfliktu s Ruskem je reálné

Rusko by mohlo svou konvenční eskalaci v konfliktu na Ukrajině ještě významně vystupňovat. Zatímco Západ nadále poskytuje Ukrajině pokročilé zbraně a schvaluje jejich použití proti Rusku, otázka, zda Vladimir Putin skutečně naplní své hrozby odvetných opatření, vyvolává stále více pochybností, uvedl server National Interest.

včera

včera

včera

Tony Blair

Žádné volné hranice s Evropou? Nové dokumenty odhalily, co se dělo za vlády Tonyho Blaira

Nově zveřejněné vládní dokumenty odhalily, že vláda Tonyho Blaira prosadila politiku otevřených hranic pro migranty z východní Evropy, přestože proti tomu varovali někteří vysocí ministři. Tento krok, přijatý v roce 2004, umožnil občanům osmi bývalých sovětských států, včetně Polska, Litvy a Maďarska, volný přístup do Británie po jejich vstupu do Evropské unie. Uvedl to server SkyNews.

včera

včera

António Guterres

Počasí je "cestou do záhuby". Svět prožívá dekádu smrtícího horka, sledujeme klimatický rozpad v reálném čase

Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.

včera

včera

včera

Výhled počasí na leden. Meteorologové prozradili, jak bude

Česko čeká období, kdy by počasí nemělo vybočovat z dlouhodobého lednového průměru. Mrznout bude především v noci, zatímco ve dne mohou teploty klesat nad nulu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy