Prošel Macron očistcem? Hříchů má hodně! Najde odvahu změnit kurz? ptá se francouzský večerník

Od léta 2018 překročil francouzský prezident Emmanuel Macron „všechny kruhy pekla". Fáze „otevřené konzultace", zahájené jako odpověď na hnutí „žlutých vest", končí 15. března. Prezident musí nyní dokázat, že se nejen „zabavil hříchů", ale že zejména vyslyšel svou zemi, píše v editorialu liberálně-levicový list Le Monde.

Hříchy Emmanuela Macrona: (ne)upřímnost, (ne)efektivita, (ne)autorita... (ne)legitimita

Aféra Benalla vrhla pochybnost o jeho exemplárnosti, demise Nicolase Hulota zase o jeho (ekologické) upřímnosti. Pochybnosti násobí ještě obava z nedostatku „efektivnosti" a vposledku i „autority". To nejvážnější, ať už se jedná o odchod Nicolase Hulota, bývalého ministra ekologie, nebo Gérarda Collomba, bývalého ministra vnitra, je zároveň jeho nejtěžším úkolem. Tím nejtěžším je bezpochyby možnost ztráty „legitimity", jak se ukázalo v souvislosti s hnutím „žlutých vest".

Prezident, který se vyjádřil kdysi v termínu inkarnace „postavy krále", jež je podle něj uložena v „národním podvědomí", se stal náhle pronásledován těmi, kteří na kruhových objezdech vzkypěli vztekem, jenž se proměnil brzy v hněv u jedněch, a u druhých v představě symbolické gilotiny. „Dva měsíce, díky velké rozpravě, kterou si hodně naložil, si prezident (fakticky) udělil očistec – politika, jež nerespektuje kánony církve, se může ale někdy vysmýknout až do pekla," píše večerník. Tím, že dokázal předvést dostatek pokory, ale i bojovnosti a způsobilosti, aby mu byly „odpuštěny jeho hříchy", nebo alespoň „některé z nich", si trochu pomohl.

Všichni ti, kteří na začátku označili tuto proceduru za „hrubou operaci", jejímž cílem bylo toliko její „zneužití mocí", nebo ji obviňovali z pokusu o „podkuřování", splakali nad výdělkem. Co se týče hnutí „žlutých vest", které každou sobotu opakovaly, že se přece „Ničeho nevzdají", byly nakonec zastíněny a výrazně upozaděny tímto bezprecedentním „demokratickým cvičením".

Demokratické cvičení ještě není cestou do ráje (pro Macrona). Najde odvahu i pro lidi?

„Prezident dal slovo Francouzům, a ti se ho chopili," píše večerník. „Stovky tisíc (lidí) posílaly své příspěvky, podíleli se na veřejných shromážděních, organizovaných na všech stranách, zaplnily sešity stížnostmi, v nichž vyjádřili své požadavky v představě lepší budoucnosti," píše list. A všichni pozorovatelé se shodli na tom, že toto „cvičení demokracie" předvedlo, že dokáže nabýt podoby velké „různorodosti" účastníků v tomto velkém „národním rozhovoru".

Hlavní váze rozpravy je ale u konce. K datu 15. března končí regionální občanské konference, stejně jako rozpravy v parlamentu, jež budou ještě chvíli trvat (o nějaký čas prodlouženy ke své syntéze až do dubna); Emmanuel Macron se ale ještě nedostal do ráje. „Aby se k tomu dopracoval, musí dokázat, že nejen poslouchal, ale že zemi slyšel, a že je schopen odložit svůj skepticismus a poskytnout odpovědi, a to na úrovni očekávání," míní večerník.

Přečíst si všech 18 regionálních konferencí, kde občané diskutovali na základě výběru podle losu, a vyvodit z nich závěry, je velmi riskantní. Co vlastně Francouzi chtějí? To první, co se objevuje, je především požadavek, aby byli vládami respektováni, očekávají, že jim bude nablízku, bude efektivní a spravedlivá. „V jejích očích to znamená víceméně změnu ve filozofii veřejného a politického jednání," uvažuje liberálně-levicový večerník.

V mnoha ohledech, v konkrétním slova smyslu, se blíží požadavkům „žlutých vest", které dožadovaly změny oproti politice, která byla dosud vládou vedena od roku 2017: tedy především zlepšení kupní síly pro kategorie s nízkými příjmy a u důchodců, vyrovnání daňového zatížení, zvláště opětným zavedením daně z nemovitého bohatství, posílení veřejných služeb, zvláště těch služeb, které se týkají zdravotnictví a vzdělávání v oblastech země, jež se nachází na okraji průmyslových center nebo přímo v rurálních zónách...

Tato „velká rozprava" nabídla doslova „hru o všechno". „Její úspěch nyní vyžaduje, aby Emmanuel Macron ,zdvojnásobil' sázku, pokud nechce způsobit zklamání na úrovni nadějí, které mohl vyvolat. Nejde pouze o představivost, ale zvláště o odvahu. Tu, která by překonala příliš technokratickou a centralizovanou koncepci jednání. Takovou, ať už si říkáme co chceme, jež by změnila svůj kurz, který by znovu utvořil projekt společnosti," uzavírá editorial liberálně-levicové listu Le Monde.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie demonstrace ve Francii Alexandre Benalla

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

před 3 hodinami

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

před 6 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem

Policie se od středy zabývá násilným činem v jedné z českých věznic. V Kynšperku nad Ohří došlo k napadení mezi dvojicí trestanců. Zatímco jeden z nich skončil s vážným zraněním v nemocnici, druhý je podezřelý z pokusu o vraždu. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Na Letné se slavil postup na fotbalové mistrovství světa.

Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa

Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.

před 11 hodinami

Donald Trump

Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje

Americká armáda velmi brzy dokončí operaci v Íránu, protože dosáhla ohromujících vítězství, řekl americký prezident Donald Trump v ostře sledovaném projevu. Řeč trvala celkem 19 minut. Konflikt podle jeho slov potrvá ještě nižší jednotky týdnů. Trump také znovu pohrozil Teheránu útoky na elektrárny a ropná zařízení, pokud nedojde k dohodě. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Jaro v Praze

Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení

Nadcházející dny přinesou do Česka postupný zlom v charakteru počasí. Zatímco druhá polovina pracovního týdne bude ještě ve znamení chladnějšího a spíše oblačného proudění, víkend slibuje výrazné oteplení, které vyvrcholí v neděli téměř letními teplotami.

včera

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

včera

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy