Ochrana autorských práv na internetu? Evropané jsou pro, zlobí se na Google či Facebook

Evropský parlament bude o reformě autorského práva hlasovat na konci března. Nová pravidla by měla posílit postavení tvůrců obsahu, tedy umělců, novinářů nebo vědců, vůči internetovým společnostem. Ty budou potřebovat licenci na autorsky chráněná díla, která uživatelé nahrají. Směrnice má zajistit i nárok autorů či interpretů na podíl z licencování či převodu jejich práv.

Podle průzkumu jsou lidé v Evropě přesvědčeni, že velké americké technologické společnosti se v tomto ohledu nechovají čestně. Konkrétně 74 procent dotázaných si myslí, že když velké technologické firmy mluví o určitém problému, chrání své vlastní ekonomické zájmy, nikoli zájem veřejnosti.

Průzkum je součástí iniciativy, kterou loni spustilo uskupení Europe for Creators. To bojuje za podporu směrnice o autorském právu, která sdružuje přes 12 milionů pracovních pozic spadajících do evropských tvůrčích a kulturních oborů.

V rámci debat o nových pravidlech byly od začátku zásadní a nejvíce sporné především dvě části návrhu směrnice o ochraně autorských práv na internetu, a sice články 11 a 13. První z nich má majitelům práv - včetně médií - zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu.

Článek 13 dává internetovým platformám - třeba YouTube - s určitými výjimkami povinnost zabývat se tím, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Unijní státy včetně Česka žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy mohly být likvidační. Povinnost se tak podle kompromisní verze nemá týkat společností mladších tří let s ročním obratem méně než deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.